Tentokrát jsem si ale oddechl. Konečně se drolí přesvědčení o spásném léku proti ptačí chřipce, který vyvolal nákupní horečku a hysterii.

Nejprve Japonci oznámili, že dva lidé spáchali sebevraždu. V Japonsku nic překvapivého. Tam je součástí dobrého vychování odejít na onen svět vlastní rukou. Jenže oba brali preventivně tamiflu. Vylekali se ptačí chřipky a začali jíst léky hned. Aby měli před nemocí náskok.

Vědci varují: tamiflu může vyvolat psychické problémy. Jak si to přebrat? Ptačí chřipku přežijete, ale skončíte na psychiatrii. Hezké.

A pak jsou tady Vietnamci. Tvrdí, že na nový případ chřipky lék nezabral. Vir prostě mutuje a tamiflu nefunguje. To je smutné pro ty, co už vyházeli miliony za krabičky uložené ve špajzu nebo lék začali jíst.

V Americe kdysi byli a ještě jsou lidé s atomovým krytem pod garáží. Během karibské krize skupovali jídlo na několik měsíců dopředu. Věřili, že pokud by jim nad hlavami řádila Apokalypsa, mohli by po pár měsících vylézt a stát se Noemem nových časů. Je to legrační, viďte.

Je to šokující, ale někdo asi pořád věří, že smrti unikne. Že nastane doba, píchne si injekci a pojede dál. Nepojede. Peklo je rychlé a rádo se směje. Zvlášť připraveným.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT