Je to divné, ale fakt.

Zatímco dvaašedesát procent lidí v zemi nemá problém s tím, aby gayové a lesby uzavírali registrované partnerství, mezi poslanci a senátory těch dvaašedesát procent najdete jen ztuha. Zákon sice prošel, ale nijak přesvědčivě. Stále nerozumím, proč? Jaké jsou důvody?

Jsme přeci země, kde náboženská víra hraje velmi malou roli. Jsme většinově lidé, co věří "v něco". Představa rodiny, jak ji vnímá katolická církev, nemá v České republice na růžích ustláno. Jsme rekordmani v počtu rozvodů, nemanželských dětí, sňatky v kostele jsou spíš maloměšťáckým snobismem než výrazem víry v určité hodnoty.

A v bizarnostech se dá pokračovat. V Nizozemsku jsou uzákoněny sňatky homosexuálů, což je mnohem víc, než náš zákon o registrovaném partnerství, a do kostela tam chodí lidé častěji než u nás. A pozor: Nejsou to jen kalvinisté! Dokonce i v katolicky bigotním Španělsku existují homosexuální sňatky v zemi, kde vznikla inkvizice a církev tam má dodnes velkou autoritu! Mám pocit, že homosexuální sňatky budou povoleny asi dřív i ve Vatikánu než v České republice. Šokuje mě to.#reklama

Rodina už není ekonomická jednotka k přežití muže a ženy, není jedinou formou jak vychovávat děti. Smiřme se s tím. Sňatek je symbol pro uzavření vztahu dvou lidí, co se mají rádi? Je jedno, zda je to muž a žena, nebo dva muži či dvě ženy. Je to zcela jedno. To je duch doby.

A řeči o zájmech státu a rodině? To je jak z komunistické čítanky.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT