Nejprve se snažili Turci film sestříhat, ale nešlo to. Tak to vzdali a raději vysílání zatrhli.
Lze pochopit, že muslimský národ se bojí, že pozorování prasete by mohlo ovlivnit chování dětí a v budoucnu by si mohly, nedej bože, dát k obědu i vepřový řízek. Já mám ale strach o jinou skupinku muslimů.
Jeden můj kamarád mi kdysi vyprávěl dvacet let starý příběh.
"Do tehdejšího socialistického Československa přijela skupinka tuniských studentů z bohatých rodin. Pít začali už první večer, ale o to nešlo. Problém byl, že i když pili vodku z lahve, nabádali nás, abychom jim k jídlu dávali hodně masa, ale jen skopové nebo telecí. Jenže, kde sehnat za socialismu telecí a skopové, rozumíš," vyprávěl kamarád.
Po první večeři, kdy Tunisané zůstali na vegetariánské stravě, protože guláš odmítli s tím, že nevědí, co je to tam za maso, na skupinu čekal oběd v malém okresním městě, v malé restauraci, jediné slušné.
"Otevřeli jsme jídelní lístek a tam bylo deset jídel z vepřového a pak jen hovězí guláš, co odmítli pozřít. Cítil jsem, že moje průvodcovské schopnosti budou oceněny dvěma lety stáže v kotelně a tak jsem zoufalý šel jsem za vedoucím restaurace do kuchyně," popisoval přítel Josef.
"Řekl jsem mu, že musíme něco vymyslet, protože Tunisané si jinak nedají nic k obědu a já budu mít problém. Vedoucí vytáhl kus kýty, ukázal na určitou část a řekl: To je z mladého prasete, pěkně červená barva, ti Tunisané stejně nevědí jak chutná prase a tohle by mohlo být krásné telecí," rozhodl potutelně vedoucí s tím, že to bude něco stát.
Tunisané byli jak utržení ze řetězu, dali si dvě porce steaků a Josefa pak téměř nesli na rukou a večer při pitce ho nechtěli pustit domů.#reklama
Pepa je ale poctivý člověk a několikrát ho trápilo svědomí, že možná má na duši těžký hřích, když nakrmil muslimy vepřovým. "Třeba budou bouchat na dveře ráje a tam jim řeknou, že jedli prase. No hrůza."
"Jestli je tam nepustí, Pepo, tak spíš kvůli jejich chlastání, ne pojídání vepřového," vždycky ho uklidňuji. Docela rád bych ale byl ta malá muška a před rájem si na ony Tunisany počkal. Až je poženou...
Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT
