Nejdřív jsem si připadal jako zloděj tajných rukopisů, ale neodolal jsem.

Cítím vůči Milanu Kunderovi velký respekt a mrzí mě, že po Nesmrtelnosti u nás nevyšel žádný jeho další román česky. Nakonec i Nesnesitelnou lehkost bytí a Život je jinde jsem četl v anglickém překladu a Valčík na rozloučenou před patnácti lety za studií louskal německy.

Jen Směšné lásky a Žert jsem četl česky, Knihu smíchu a zapomnění jsem ani neviděl, stejně jako Pomalost a Nevědomost.

Milan Kundera razí teorii, že román patří jeho tvůrci a jakožto dvojjazyčný romanopisec sám rozhoduje, zda se bude psát nové dílo (nyní už jen francouzsky) nebo redigovat překlady. V případě českých překladů je potíž v tom, že je chce přeložit osobně, ale nemá čas.

Zatím neznámí překladatelé, kteří vyvěsili Identitu na web, se nenechavým čtenářům svěřili, že jde o "pokus". Tím, že Kunderu přeložili zadarmo bez nároku na odměnu, si určitě naklonili veřejnost a ukázali, že překlad si neklade za cíl na slavném spisovateli nijak vydělávat.

O co tedy jde? Proč Kundera vyprovokoval takovou akci?

Ať Kundera chce nebo nechce,( a on zcela určitě nechce, což dokládá na příkladu některých svých paranoických postav plných odporu  k tomu, že by si je někdo mohl přivlastnit, vykládat po svém, doplňovat nebo dotvářet romány podle života autora), nepatří jen Kunderovi.

Román Žert patří podle mě mezi deset nejvýznamnějších děl dvacátého století. Je to strhující freska jednoho lidského osudu, komiky, tragiky a společenských změn v Evropě. Spolu se Solženicinem, Kafkou, Mannem nebo Grassem vyobrazil hloubku osudu jednoho století.

Kundera si přesto myslí, že je pouze romanopisec a jeho dílo mu patří. V tom se mýlí. Když naplníte mysl lidí přemýšlením o slovech nebo událostech tak silně jako M.K., jste součástí intelektuálního dění a čeká se na vaše další díla, slova, či jen názory. Jste majákem, podle něhož si lidé hledají pevné body ve světě, přemítají o svém údělu, sní a trpí.

Spisovatel má odpovědnost za vyústění svých děl, za jejich dopad na společnost. I hlad po nových dílech je bohužel jeho osudem a často se stává, že i prokletím. Český hlad po Kunderovi je jeho prokletím.#reklama

A tak se stalo, že navzdory preciznosti a paranoické pečlivosti, kvůli níž neměl čas přepsat své dílo do češtiny, se Milan Kundera dostal do spárů samizdatu, nekontrolovaného toku informací jménem internet.

Nemusí ho to rmoutit. Pokud by svá díla vydal v autorizovaném překladu, každý, kdo si je vytiskl v pirátské kopii, poběží do knihkupectví a zaplatí za voňavý originál. Kundera se ale dožil paradoxu vpravdě kunderovského. Čím víc se hlídal, tím větší hlad až chtíč vyvolal.

Ale možná je přirozené, že Kundera má kunderovský osud.

Žádná z jeho postav mu neunikla. Proč by měl on?

Bestie se prostě směje a ďábel vede bál.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT