Slyšíme dokonce, že fotbal nahrazuje válku.

A právě o té náhražce jsem na základě zkušeností ze své australské cesty přemýšlel. Je to totiž docela jemnocitná náhražka.

Například v Austrálii je zatím nejpopulárnějším sportem jejich variace na fotbal. Připomíná to spíš gladiátorské zápasy nebo hokejové bitky. Šišatý míč létá vzduchem, obří muži si ho berou do náruče a letí jako lokomotiva utržená nad srázem. Nárazy chlapské hmoty, akce, adrenalin a testosteron rozrývají zelené hřiště. Je to skutečná válka.

Občas létají zuby, trhají se dresy, protože Australané na rozdíl od Američanů nehrají svůj tvrdý fotbal opásaní chrániči. Kontakt je citelný.

Obstát v australském fotbale, být špičkou, je pro tamní kluky výrazem neskutečného chlapáctví. Jste drtičem nepřítele, predátorem.

Byly popsány stohy papíru o vývoji fotbalu na britských ostrovech i důvodech, proč v Americe zahnízdila variace na rugby a proč se fotbal, který se stal nejpopulárnější hrou v Anglii, tak snadno rozšířil do světa.

Fotbal je nenáročný, hravý. Můžete si ho dát ve čtyřech na dvě brány někde v parku klidně s tenisákem, nepotřebujete nic, jen plácek a dvě nohy. Včera jsem na Vršovickém náměstí spatřil Číňana co si kopal o zeď s normálním fotbalovým balónem a nenudil se. Rozuměl jsem mu.

Prostě si jen tak hrál. Jako kotě s klubkem nití.

Jenže pokud je masový sport náhražkou za boj a války národů, pokud jde o prestiž a sílu borců, proč jsme si vybrali tu nejjemnější a ze všech možných fotbalů nezměkčilejší a nejmíň kontaktní verzi?#reklama

Vždyť na rozdíl od těch zbylých je prakticky jakýkoliv tělesný kontakt hráčů faul a zápasy jsou někdy nudné a pomalé jako deštivé odpoledne na dovolené u moře. Proč jsme si nezvolili agresivní verzi fotbalu? Třeba tu australskou, kde mohou hrát jen svalnatí obři?

Mám pocit, že stejně silná jako agresivita nebo bojovnost je i hravost a možná je to podceňovaný lidský pud, který se naplno projeví právě v evropské verzi fotbalu, kde jde o umění nohou, hlavy a taktiku.

Nepodceňujme hravost. Je možná silnější než touha po boji.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT