Když čtenáři deníku Aftonbladet hlasovali, kdo ze známých osobností je nejtypičtější Švéd, skončil na pátém místě fotbalista, jehož rodiče imigrovali do Švédska z Bosny. I když se nejednalo o vědecký výzkum, lze říci, že je Ibrahimovič typickým reprezentantem moderního Švédska.
Celých 12,5 procent švédského obyvatelstva se narodilo v jiné zemi než ve Švédsku a další 3 procenta se narodila ve Švédsku rodičům, kteří oba pocházejí z jiné země. Znamená to, že Švédsko má podle statistiky OECD větší počet imigrantů něž třeba Francie a Nizozemsko, a podobný jako Spojené státy a Německo.
Hlavně srovnaní s Francií a Nizozemskem je zajímavé, protože tyto země jsou často uváděny jako příklady krize liberální společnosti a multikulturalismu. Podle průzkumu veřejného mínění, který publikoval minulý týden švédský úřad pro integraci, podporuje velká většina Švédů multikulturní společnost. To je zajímavé především proto, že švédský přístup k integraci je multikulturní, na rozdíl od francouzského.
Ve Švédsku se nežádá asimilace imigrantů do švédské společnosti. Pro získání švédského občanství nemusí žadatel umět švédsky ani jiným způsobem prokázat, že je integrován do místní společnosti. Především v požadavcích kladených státem na žadatele se švédský model liší od praxe nejen ve Francii, ale i v Nizozemsku, Německu a Velké Britanii.
Uvedený průzkum ukazuje, že tolerance kulturní odlišnosti ve švédské společnosti roste. Osm z deseti Švédů souhlasí s tvrzením, že je pro Švédsko dobré, že lidé z různých kultur žijí společně. Tři čtvrtiny si myslí, že imigranti mohou být součástí švédské společnosti a zároveň si ponechat vlastní tradice. Navíc z průzkumu vyplývá, že ve Švédsku roste tolerance vůči muslimům, a to i přesto, že polovina dotázaných uvedla, že jejich pohled ovlivnily teroristické útoky v Londýně.
Diskriminace imigrantů
I přes pozitivní názory obyvatelstva existuje s integrací imigrantů do společnosti celá řada problémů. Přistěhovalci například nemají stejné možnosti na pracovním trhu, do jisté míry je přítomna segregace. Ve Stockholmu a Malmö jsou předměstí, kde má cizí původ více než osmdesát procent obyvatelstva. Děti z těchto předměstí mají samozřejmě menší možnosti naučit se jazyk a získat v budoucnu kvalifikovanou práci.
Také existuje diskriminace. Průzkum ukazuje, že pokud si cizinci změní jméno, mohou tak dosáhnout na vyšší plat.
Ve Švédsku byl odpor k imigraci největší na začátku devadesátých let, v době spojené s velkou vlnou uprchlictví ze zemí bývalé Jugoslávie a s domácí ekonomickou krizí.
Negativní postoje k imigrantů ale nelze vysvětlit ekonomickými indikátory nebo počtem imigrantů. Švédsko, Dánsko a Norsko jsou velmi podobné země, počet přistěhovalců ve Švédsku je však výrazně vyšší. Navíc je dánská a norská ekonomika silnější než švédská. Přesto jsou v současně době pravicové populistické a xenofobní strany úspěšné pouze v Norsku a Dánsku.
V Dánsku je možné sledovat, jak velký vliv mají političtí aktéři na změnu veřejného diskursu. Od roku 2001 má pravicová populistická strana Dánská lidová strana velký vliv na menšinovou vládu. Vzájemná spolupráce vedla k přijetí přísnějšího zákona o imigraci.#reklama
Agresivní protiislámskou volební kampaní strany navíc posílily agresivnější veřejný diskurs o kulturních odlišnostech. Tato útočná argumentace byla podle politických odpůrců Dánské lidové strany hlavním důvodem ostré reakce dánských muslimských organizací na publikace karikatury proroka Mohameda.
Lze pouze spekulovat, zda se mohou negativní postoje k přistěhovalcům rozšířit i ve Švédsku. V současně chvíli je pouze zřejmé, že v případě Švédska nelze mluvit o krizi multikulturní společnosti. Případný úspěch národního fotbalového týmu by tak možná mohl Zlatanovi dopomoci k některé z lepších pozic, kterou prozatím v uvedeném výzkumu drží král Carl XVI. Gustaf nebo slalomář Ingemar Stenmark.
Autor je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů. Jeho hlavním výzkumným zájmem jsou otázky Evropské integrace a její důsledky na region střední Evropy a Skandinávie. Současně přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Anglo-americké vysoké škole v Praze.