Jan Lipold Jan Lipold | Názory
28. 2. 2011 17:00

Odstřelit kostel - k nezaplacení. Topit se musí

Byli jsme se podívat, co stojí uhlí. A jestli Klaus zná hilsneriádu. Zprávy o páté.
Dobývací prostor.
Dobývací prostor. | Foto: Ludvík Hradilek

Už je to tu zase. „Experti" budou „posuzovat", jestli se přece jen nemá zem pod Horním Jiřetínem vybagrovat, protože v ní spočívá uhlí. Protože jde o experty přes průmysl, je výsledek expertizy předem znám. Topit se musí, nebo jak to teď řekl v televizi ministerský náměstek.

Přitom naznačil, že problém je palčivější proto, že se chystá zdražení DPH (ve Zprávách o páté říkáme zdražení, ne zvýšení). Která prý zdraží, aby bylo na penze. Takže jestli tomu správně rozumíme, kvůli důchodové reformě musíme třítisícové historické městečko proměnit v uhelnou jámu.

Vítejte v zemi expertů.

Vládní postoj k velkolomům pod Krušnými horami je zásadově-licoměrný. Jiřetín se bourat nebude, limity neprolomíme. Zároveň se ale nedělá nic proto, aby se nemuselo pálit tolik uhlí. Jede se postaru. Takže problém se nechá uležet, až dojde na otázku: Chcete zmrznout, nebo těžit? A bude.

Když se na to díváte z kanceláří ministerstva průmyslu, nemůže být - dřív, nebo později - odpověď jiná. Prostě vám to tak vyjde, ta křížovka teplárenství-energetická bilance-výhřevnost-stále cennější surovina-dobývací prostor a tak dále. Uhlí „potřebujeme". Nebo snad ne?

Kašna na Náměstí republiky je nejviditelnějším pomníčkem Libkovic. Únor 2011.
Kašna na Náměstí republiky je nejviditelnějším pomníčkem Libkovic. Únor 2011. | Foto: Jan Lipold

Otázka je ale špatně položená. Měla by znít: Co musíme udělat proto, aby Horní Jiřetín zůstal stát? A tomu přizpůsobit energetickou politiku. Měřítkem nemá být "výhodnost těžby", ale "úcta".

Korunovou hodnotu se zemí srovnaných měst a obcí, nejen v Severočeské pánvi, žádná expertní komise nevypočítá. A to hlavní nesečtete už vůbec - totiž škodu, jakou takové barbarství způsobilo ve společenském myšlení. Za komunistů to byly spojené nádoby. Odstřelit kostel nebyl žádný problém, vztah k minulosti se promítal do vztahů k lidem, a naopak.

Pohled na ruiny a vědomí, že to patří k věci, protože staré musí ustoupit novému - k nezaplacení.

Horní Jiřetín se nesmí bourat. Ne proto, že by někdo spočítal, že se to nevyplatí (což věru nevyplatí). Ale hlavně kvůli nevyčíslitelné mravní škodě.

Komu to přijde moc patetické a málo přízemní, má smůlu. Alespoň u nás. Zprávy o páté, to je kultůrní rubrika. Ceny komodit sledujeme, ale barokní kostel je víc.

Libkovice měly dva tisíce obyvatel. V roce 1993 je kvůli uhlí zbourali. Dnes je tu země nikoho.
Libkovice měly dva tisíce obyvatel. V roce 1993 je kvůli uhlí zbourali. Dnes je tu země nikoho. | Foto: Jan Lipold

Naposledy takhle zrušili Libkovice. Bylo to před 18 lety a dodneška se tam můžete zajet podívat, uvidíte zemi nikoho, žádná uhelná jáma, dost možná se tu ani nikdy těžit nebude.

Dlouholetý „standard" - ve jménu údajné budoucnosti ničit minulost - se dodneška odráží v desítkách jiných věcí, nesmyslným bořením industriální architektury počínaje a budováním velkoskladišť na zelené louce konče. V zemi, kde mají úctu k místům, by vám před okny nezakořenil obrovský otáčecí billboard.

Změňme téma. Utahování opasků, respektive zvyšování daní a škrty na jedné, a korupce na druhé straně, má jeden nepříjemný aspekt. Dvě za normálních okolností mocné kontrolní instituce nepracují dobře. Řeč je o nejvyšším kontrolním a antimonopolním úřadě.

NKÚ úspěšně paralyzoval spor poslanců s prezidentem Dohnalem, jedna žaloba stíhá druhou. Antimonopolní úřad zase poznamenává působení slabého předsedy Rafaje, vyzdviženého bez kvalifikace rovnou z poslaneckých lavic sociální demokracie.

Šance, že si tito hlídací psi došlápnou na skutečně velkou rybu, se blíží nule. Ve chvíli, kdy by stát měl - a voliči budou muset - obracet každou korunu.

Klaus si myslí, že žijeme v diktatuře politické korektnosti. Jestli je to pravda, tak takovou diktaturu si necháme líbit.
Klaus si myslí, že žijeme v diktatuře politické korektnosti. Jestli je to pravda, tak takovou diktaturu si necháme líbit. | Foto: Nakladatelství Fragment

Václav Klaus se zastal Ladislava Bátory, bývalého lídra extrémně pravicové Národní strany, propíraného médii coby neuvěřitelného adepta na náměstka ministra školství. Prý to na Bátoru byla „malá česká hilsneriáda". Přirovnání k hilsneriádě považujeme za nevkusné, místo Klause si už čítáváme Janu Bobošíkovou, ale přesto si dovolíme malou analýzu.

Prezidentův mandát za dva roky končí a je bohužel stále jasnější, s jakými názory a jakým spřízněným názorovým okolím bude Hrad opouštět. Považujeme za pravděpodobné, že Klaus zůstane v politice, z čehož vyplývají dvě možnosti: buď své myšlenky vloží do ODS, nebo jimi obohatí nějakou novou, případně dosud okrajovou stranu.

V obou případech to vidíme maximálně na 15 procent hlasů. Lidí, co nesnáší „Havlův mravní pelech" a mají radši „jihočeskou selku" než „pražskou intelektuálku" (citován Klausův oblíbenec Bátora) je asi dost; ale voliče je potřeba utahovat i na hmotnějších, méně efemérních vařených nudlích. 

Ceny v parlamentním bufetu jsou lidové. Ovšem zprávu, za co utrácejí senátoři vaše peníze, prodává Kancelář Senátu za 27 840 korun.  Obáváme se, že po zdražení DPH podraží i parlamentní informace, takže jestli chcete ještě něco vědět, měli byste si pospíšit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Barmská vojenská junta propustila stovky politických vězňů

Barmská vojenská vláda propustila stovky politických vězňů ze známé rangúnské věznice Insein, čemuž předcházel tlak ze strany Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní média. Mezi propuštěnými je i mluvčí strany bývalé disidentky a poté i barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij a také komik známý pod pseudonymem Zarganar.

Několik minut po pondělním proslovu šéfa barmské junty Min Aun Hlaina státní televize oznámila, že propuštěno bude na základě amnestie podložené humanitárními důvody více než 5600 lidí, kteří byli zatčeni nebo hledaní kvůli svému podílu na protestech proti poslednímu vojenskému převratu.

Propuštění vězňů popisují někteří aktivisté jako trik armády, jak očistit vlastní mezinárodní pověst poté, co ASEAN přikročil k velmi neobvyklému kroku, když vyloučil vůdce junty ze svého příštího summitu. Zvláštní zpravodaj OSN pro Barmu Tom Andrews na twitteru propuštění vězňů uvítal, ale řekl, že především bylo šokující už samotné jejich zadržení.

"Junta propouští politické vězně v Barmě ne proto, že by změnila svou podstatu, ale kvůli tlaku," upozornil Andrews. Reuters připomíná, že junta od únorového puče propustila vězně už několikrát.

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Útok ozbrojenců na tržišti v severní Nigérii si vyžádal nejméně 43 mrtvých

Neznámí ozbrojenci v severonigerijském státě Sokoto zabili nejméně 43 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila kancelář místního guvernéra. Dřívější informace hovořily o 30 mrtvých. Střelba začala na tržišti ve městě Goronyo v neděli večer a pokračovala do dnešního rána, uvedl v prohlášení guvernér Aminu Waziri Tambuwal.

Místní obyvatel a obchodník Iliyasu Abba agentuře Reuters sdělil, že v márnici ve všeobecné nemocnici v Goronyu je 60 těl. Dalším lidem se podle zdroje podařilo před střelci uprchnout, ale utrpěli zranění. "Ozbrojenci vtrhli na trh, jelikož tam bylo mnoho zákazníků a obchodníků," řekl. Útočníci podle něj nejprve trh obklíčili a pak začali střílet do všech směrů. Ozbrojenci podle Abby také nejprve přemohli policii, která se proti nim pokusila zakročit. Mluvčí policie na žádost o komentář nereagoval.

Místní guvernér v prohlášení požádal, aby byly do oblasti vyslány armádní posily.

Zdroj: ČTK
Další zprávy