Václav Burian | Názory
3. 4. 2006 12:00

Polsko: Stanisław Lem mimo kategorie

Stanisław Lem se narodil 12. září 1921 ve Lvově, který mu zůstal městem nejdražším, ačkoliv po poválečném vyhnání už se tam nikdy nechtěl podívat.

Zemřel v pondělí 27. března 2006 v Krakově, který mu snad nejvíc mohl rodný Lvov připomínat...

Když se setkají milovníci polské literatury, kterých u nás není málo, ale taky to nejsou nepřehledné zástupy, většinou dojde na naříkání: literatura sousedního národa, která má čtyři laureáty Nobelovy ceny, je u nás málo známá, málo čtená, málo popularizovaná.

Ve skutečnosti je to složitější.

Po Litevcích z malých národů tuším málokterý překládá v poslední době z polštiny tolik jako český. A u Litevců je vzhledem k historické blízkosti mimořádný zájem o polskou kulturu pochopitelný. Koneckonců mnozí z největších polských spisovatelů pocházejí či pocházeli z Litvy - od národního proroka Adama Mickiewicze přes laureáta Nobelovy ceny Czesława Miłosze až třeba po Tadeusze Konwického, abychom jmenovali ty, které z českých překladů docela slušně známe.

Ani optimista, ani pesimista

V každém případě jako by se milovníci polské literatury smiřovali s tím, že zájem o ni je u nás jaksi výlučný, elitní. Ale v těch debatách se obyčejně zapomíná na - Stanisława Lema, jehož knihy u nás vyšly od padesátých let do poslední doby v nákladu určitě milionovém.Překládali ho zasloužilí překladatelé několika generací - Jaroslav Simonides, František Jungwirth, Erich Sojka, nebo Helena Stachová. Roky ho překládá a jeho dílo popularizuje Pavel Weigel.

Ale přesto - jako by patřil do jiné kategorie, jiného šuplíku než do toho s nápisem "polská literatura". Možná proto, že se zabýval dějinami - a ovšem hlavně budoucími dějinami - kosmu a Země víc než dějinami Polska, do nichž bývají jeho spisovatelé tak ponořeni? Snad že vědeckofantastickou literaturu nebere většina milovníků krásného písemnictví tak docela vážně? Snad že známe z překladů přece jen lépe jeho "klasická" sci-fi než jeho esejistiku anebo vzpomínky?#reklama

"Velcí otcové moderní vědy, Newton, Darwin a tak dál, podobně jako velcí církevní Otcové pracovali o samotě. Dnes se to všechno odehrává v strašlivě širokých kolektivech. Když čtete americké vědecké časopisy, najdete pod každou zprávou o novém výzkumu desítky jmen z celého světa. Ta internacionalizace spojená s nátlakem amerikanizace je taky příznačná. Jestli se chceš jako Čech, Polák nebo Rumun účastnit důležitých výzkumů, musíš se naučit anglicky a pracovat ve Spojených státech," řekl Lem v rozhovoru pro krakovský Tygodnik Powszechny před skoro pěti lety u příležitosti svých osmdesátin.

Lem ovšem často varoval, zlobil se, ale nenaříkal, hledal  východiska: "Naprosté novum v oblasti poznání - říká se tomu kognitivistika, a postaru epistemologie - jsou simulační procesy. Všechno se dá simulovat a exponenciálně rostoucí výkony počítačů dovolují stále přesnější simulaci stále spletitějších situací. Ještě jsme nedorostli k tomu, abychom v delších úsecích předvídali klimatické změny nebo hospodářskou situaci - to lze udělat jen v obecných obrysech - ale šance jsou, cesta byla vytyčena. Dá se tedy říci: budoucnost je otevřená."

Nepatetická autorita

Jeho polské vlastenectví bylo nepatetické, věcné a věrné. Po jeho smrti se objevily na internetových stránkách Tygodniku Powszechného, kde dlouhá léta publikoval pravidelně své fejetony, hlasy jako tento: "Děkuji Vám za obhajobu zdravého rozumu. Za to, že jste učil hodnotám, kterých se tak hrozně nedostává. Navždy pro mě zůstanete jedním z největších Poláků, jedním z toho nádherného odcházejícího pokolení autorit."

Byl autoritou jiného stylu než před rokem zesnulý Jan Pavel II.; jako skeptik, agnostik, ateista nesdílel ostatně ani jeho víru. Ale k obrazu současného Polska patří naštěstí tyto autority obě.

Pracoval o samotě podobně jako oni otcové moderní vědy a Otcové církve. Přesto vytvořil obrovské dílo. Tak obrovské, že přes onen milionový náklad mají čeští překladatelé ještě roky co dělat.

Autor (1959) je polonista a novinář, redaktor Listů.

 

Právě se děje

Další zprávy