Blogy a názory | Názory
4. 5. 2012 9:20

Poradce Joch: Holešovská výzva? Popletení strejdové

Člen týmu premiéra Nečase odpovídal online čtenářům Aktuálně.cz
"Snaha zbavit se politiky a politických stran je proto-fašistická - pak zbývá už jen charismatický vůdce."
"Snaha zbavit se politiky a politických stran je proto-fašistická - pak zbývá už jen charismatický vůdce." | Foto: Archiv

* Premiérův poradce Roman Joch odpovídal online čtenářům Aktuálně.cz. * Z odpovědí vybíráme: * Ohledně patřičného postoje k putinovskému Rusku bych mu (prezidentu Klausovi) celkem rád poradil, protože v této otázce, domnívám se, se mýlí. * Potřebujeme přirozenou romskou elitu (nikoli umělou, vytvořenou "díky" kvótám a pozitivní diskriminaci!), která bude působit jako vzor a model k následování pro romskou mládež. * (Prezidenta) Beneše vnímám jako analogii Pétaina, Dubčeka či Sarumana: trpěl iluzí, že si lze hrát s Ďáblem a ,,zvládnout" ho. * Celé odpovědi najdete pod článkem.

Pokud jde o předpovědi, zatím premiérovu poradci Romanu Jochovi pozoruhodně vycházejí.

„Mé odhady: další a pokračující posilování vlivu a moci premiéra - jak ve vládě, tak ve vládní koalici. Pokud jde o její ostatní součásti či osobnosti, pokles či ponížení těch, kdo se až doposud jevili jako mocní a vlivní," napsal například o vývoji na domácí politické scéně už loni v prosinci, když předpovídal, jaký bude rok 2012.

O přímé volbě prezidenta si myslí, že je zbytečná a škodlivá. Soudí, že „přímou volbou bude zvolen „nejnižší společný jmenovatel" - tedy nejméně vyhraněný, nejméně originální, nejvíce průměrný, nejvíce nemastný-neslaný kandidát, který coby šedivý průměr bude vadit nejmenšímu počtu lidí."

MUDr. Roman Joch

Poradce premiéra pro zahraniční politiku a lidská práva.Vystudoval medicínu na 1. LF UK v Praze. V letech 1994  až 1996 byl zahraničním tajemníkem ODA. Od založení Občanského institutu je jeho spolupracovníkem, od r. 1996 stálým výzkumným pracovníkem. Ředitelem se stal v roce 2003. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE a na soukromé vysoké škole Cevro institut. Hlavními oblastmi jeho specializace jsou politická filozofie, mezinárodní vztahy a USA.

A podobně vyhraněný názor měl například i na nedávné studentské protesty Týden neklidu, pořádané iniciativou Za svobodné vysoké školy a zaměřené proti školnému a větší kontrole státu nad tím, nač školy vydávají veřejné prostředky.

„Daňoví poplatníci platí státu daně a volí si demokraticky své politické reprezentanty. Ti mají právo jako jejich zástupci rozhodnout, kam tyto peníze poputují. Studenty ani profesory voliči nezvolili, oni ty peníze nevydělali, nemají tedy právo o nich rozhodovat," uvedl pro Parlamentní listy.

Svými názory zkrátka čas od času budí pořádný rozruch - nikdy se ale nevyhýbal diskusím, v nichž je měl obhajovat.

A co si myslí o nejnovějším vývoji české politiky, současném stavu lidských práv nebo třeba o nedávných událostech v Břeclavi? Nejen na to jste se mohli ptát v online rozhovoru.

(Redakce Aktuálně.cz čtenářům děkuje za pochopení, že Roman Joch kvůli časové zaneprázdněnosti nemohl zodpovědět všechny položené otázky)

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy