Karel Hvížďala, novinář, spolupracovník Českého rozhlasu Karel Hvížďala, novinář, spolupracovník Českého rozhlasu | Názory
15. 10. 2025 9:51

Proč vyhrávají populisté

Populisté vyhrávají proto, protože jsme se naučili myslet jen na nejbližší volební období a opustili jsme zájem o vzdálenější horizont.
Andrej Babiš, předseda vítězného hnutí ANO.
Andrej Babiš, předseda vítězného hnutí ANO. | Foto: Libor Fojtík

Kapitalismus po druhé světové válce stál na společenské smlouvě, která zaručovala pilným a nadaným lidem, že se budou mít stále líp, a to nezávisle na tom, jestli byli u vlády konzervativci nebo demokraté. Tato shoda vytvářela silnou střední třídu, na kterou se každá vláda mohla spolehnout a která se sama dokázala o sebe postarat. Ta se ale zejména v posledních dvaceti letech zmenšovala, zatímco bohatí ještě více bohatli. Společenská smlouva přestala platit, což vedlo k převaze nárokové mentality. Velká část lidí se naučila delegovat odpovědnost za sebe na vládu.

Ve střední Evropě po obratu, ke kterému došlo v roce 1989, je střední třída velmi slabá, protože politici podporovali raději ty nejbohatší: nechali se přesvědčit o tom, že jen bohatí zajistí nejvíc pracovních míst a nedopustí zvýšení nezaměstnanosti. To zase způsobilo, že se tu dost lidí neodnaučilo spoléhat se na vládu.

A tady je výsledek. Nejbohatší jedno procento lidí na Zemi podle švýcarské banky UBS vlastnilo loni 46 procent světového majetku, letos již 48 procent a 10 procent nejbohatších lidí v letech 2020 až 2024 zdvojnásobilo své mění. U nás jedno procento nejbohatších vlastní 36 procent veškerého majetku.

Likvidací střední třídy byl likvidován garant liberální demokracie, a proto ti nejbohatší se rozhodli uspořádat si svět podle svých představ.  A vlastní-li média, obsadí-li svými lidmi instituce a justici, mohou si dělat skoro co chtějí, jak právě předvádí Donald Trump, který inspiruje podobně myslící lidi v Evropě, jak u nás zase dokazuje Andrej Babiš.

A protože se to děje, jak říká historik Harari, v době tzv. kybernetické revoluce, v níž se politika redukuje na zpracování dat, dochází k oddělení inteligence od vědomí: lidé se rozhodují i při volbách většinou jen podle poslední zkušenosti.

Může za to i tzv. sémantická krize, která díky redukci filtrů zaplevelila veřejný prostor nejrůznějšími bláboly, konspiračními teoriemi a lživými výkřiky. Skutečné informace tvoří jen nepatrnou část všech sdělení a k jejich objevení je třeba hodně času a značná erudice. Zneužitá slova ztratila váhu, vítězí nad nimi zcela logicky emoce, rychlost a gesta, které mají tisíciletou tradici. Dělba moci je proti nim mladá: začala se uplatňovat až od středověku, dodávají psychologové.

Oddělení tzv. alternativních faktů od informací můžeme docílit jen tehdy, když se postavíme rázně proti redukci filtrů, která tento zmatek způsobila. Když do veřejného prostoru zajistíme přístup v prestižních a veřejnoprávních médiích jen ověřeným informacím. Dokud nebudeme moci přesvědčivě popsat důvody současného stavu naší civilizace, nevíme, co máme měnit, a proto tak snadno spoléháme i na nesplnitelné sliby politiků. Nároková mentalita nám jinou možnost nenabízí.

Napsáno pro ČRo Plus.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy