Jak se díky mnoha výzkumům ukazuje, není to jen tak, že špatná rozhodnutí vedou k chudobě. Je to i sama chudoba, která nás na křižovatce tlačí na nesprávnou cestu.
Harvardský ekonom Sendhil Mullainathan a psycholog z Princetonské univerzity Eldar Shafir patřili k jedněm z prvních vědců, kteří upozornili na to, jak destruktivní vliv má hmotný nedostatek na lidskou mysl.
Život v bídě je podle jejich zjištění neobyčejně mentálně náročný. Lidé musí neustále uvažovat nad tím, jak zajistit své základní potřeby, a ztrácejí tak schopnost uvažovat v dlouhodobějším horizontu.
Navíc velmi často i při relativně jednoduchých rozhodnutích dělají chyby. Jak oba výzkumníci zjistili, jde o důsledek akutního stresu z nedostatku peněz, jež lidem doslova snižuje IQ. Stačilo například, aby si nemajetní jen představili, že musí vydat na nečekanou opravu automobilu větší sumu, a rázem se jejich výsledky v IQ testech zhoršily. A to zhruba stejnou měrou, jako kdyby celou noc nespali - o 13 až 14 bodů. Podobně se zhoršily i výsledky inteligenčních testů u indických farmářů v době před sklizní. Tedy v okamžiku, kdy trpěli největším nedostatkem peněz.
Některé další studie zase ukázaly, že chudí mají vyšší hladinu stresu. Ta přitom vede k depresím a deprese zase k nízké produktivitě a častějším absencím v práci. Lidé v extrémním stresu rovněž častěji vyhledávají okamžitou odměnu, spíš než aby investovali do něčeho, co jim přinese větší užitek, ale až za delší dobu. Pravděpodobnost, že budou investovat do svého vzdělání či zdraví, u nich tedy logicky klesá.
Carpe diem
Jak pocit intenzivní chudoby ovlivňuje rozhodování lidí, zkoumala nedávno i manželská dvojice českých ekonomů Julie Chytilová a Michal Bauer.
V severní Ugandě nechali účastníky experimentu pracovat na velmi nudném úkolu - museli rozdělovat fazole podle barvy. Zároveň jim ale dali možnost přerušit práci a strávit chvíli zábavou - mohli si půjčit tablet a pouštět si různá videa. Dostali přitom na výběr, zda si zábavnou pauzu udělají hned, anebo až za nějakou dobu.
Ještě než lidé toto rozhodnutí udělali, poprosili je vědci, aby si představili nějakou událost, v jejímž důsledku utrpí finanční újmu. Jedna skupina si měla představovat událost, která zapříčiní ztrátu celé úrody, ta druhá ztrátu obživy pro rodinu na jeden den. Badatelé chtěli vyzkoušet, jestli se lidé v okamžiku, kdy musí intenzivně přemýšlet nad chudobou, začnou chovat netrpělivěji. A přesně to se také potvrdilo. Ukázalo se, že lidé trápící se chudobou mají větší sklon odkládat práci a jít si raději užít.
Vzpomeňte si na to, až budete odsuzovat chování nemajetných lidí, kteří místo tvrdé práce jdou raději na fotbal. Nebo si navzdory své tíživé finanční situaci dopřejí televizi s pořádnou úhlopříčkou. Nechovají se samozřejmě racionálně, jenom prostě lidsky. Pravděpodobně velmi podobně, jako byste se v jejich situaci chovali vy.
Autor je redaktorem Hospodářských novin.
VIDEO: Jako dlužník jste lůzr, tvrdí Biben.
