Petr Kain | Názory
31. 7. 2019 7:30

Chudí utrácejí za nesmysly. Dělali byste to taky

Jsou netrpěliví, odkládají práci, nedokážou plánovat, utrácejí za nesmysly. Značná část lidí stižených chudobou se chová přesně takhle. Vlastně se nelze divit, že nemají peníze, když dělají spoustu věcí, které je o ně spolehlivě připravují. Nazíráno takto, vypadá bída jako logický důsledek charakterových vad a intelektuální nedostatečnosti. Proč pak pomáhat lidem, kteří se do ní dostali vlastní hloupostí? Třeba proto, že byste se v jejich situaci chovali velmi podobně.
Foto: Aktuálně.cz

Jak se díky mnoha výzkumům ukazuje, není to jen tak, že špatná rozhodnutí vedou k chudobě. Je to i sama chudoba, která nás na křižovatce tlačí na nesprávnou cestu.

Harvardský ekonom Sendhil Mullainathan a psycholog z Princetonské univerzity Eldar Shafir patřili k jedněm z prvních vědců, kteří upozornili na to, jak destruktivní vliv má hmotný nedostatek na lidskou mysl.

Život v bídě je podle jejich zjištění neobyčejně mentálně náročný. Lidé musí neustále uvažovat nad tím, jak zajistit své základní potřeby, a ztrácejí tak schopnost uvažovat v dlouhodobějším horizontu.

Navíc velmi často i při relativně jednoduchých rozhodnutích dělají chyby. Jak oba výzkumníci zjistili, jde o důsledek akutního stresu z nedostatku peněz, jež lidem doslova snižuje IQ. Stačilo například, aby si nemajetní jen představili, že musí vydat na nečekanou opravu automobilu větší sumu, a rázem se jejich výsledky v IQ testech zhoršily. A to zhruba stejnou měrou, jako kdyby celou noc nespali - o 13 až 14 bodů. Podobně se zhoršily i výsledky inteligenčních testů u indických farmářů v době před sklizní. Tedy v okamžiku, kdy trpěli největším nedostatkem peněz.

Některé další studie zase ukázaly, že chudí mají vyšší hladinu stresu. Ta přitom vede k depresím a deprese zase k nízké produktivitě a častějším absencím v práci. Lidé v extrémním stresu rovněž častěji vyhledávají okamžitou odměnu, spíš než aby investovali do něčeho, co jim přinese větší užitek, ale až za delší dobu. Pravděpodobnost, že budou investovat do svého vzdělání či zdraví, u nich tedy logicky klesá.

Carpe diem

Jak pocit intenzivní chudoby ovlivňuje rozhodování lidí, zkoumala nedávno i manželská dvojice českých ekonomů Julie Chytilová a Michal Bauer.

V severní Ugandě nechali účastníky experimentu pracovat na velmi nudném úkolu - museli rozdělovat fazole podle barvy. Zároveň jim ale dali možnost přerušit práci a strávit chvíli zábavou - mohli si půjčit tablet a pouštět si různá videa. Dostali přitom na výběr, zda si zábavnou pauzu udělají hned, anebo až za nějakou dobu.

Ještě než lidé toto rozhodnutí udělali, poprosili je vědci, aby si představili nějakou událost, v jejímž důsledku utrpí finanční újmu. Jedna skupina si měla představovat událost, která zapříčiní ztrátu celé úrody, ta druhá ztrátu obživy pro rodinu na jeden den. Badatelé chtěli vyzkoušet, jestli se lidé v okamžiku, kdy musí intenzivně přemýšlet nad chudobou, začnou chovat netrpělivěji. A přesně to se také potvrdilo. Ukázalo se, že lidé trápící se chudobou mají větší sklon odkládat práci a jít si raději užít.

Vzpomeňte si na to, až budete odsuzovat chování nemajetných lidí, kteří místo tvrdé práce jdou raději na fotbal. Nebo si navzdory své tíživé finanční situaci dopřejí televizi s pořádnou úhlopříčkou. Nechovají se samozřejmě racionálně, jenom prostě lidsky. Pravděpodobně velmi podobně, jako byste se v jejich situaci chovali vy.

Autor je redaktorem Hospodářských novin. 

VIDEO: Jako dlužník jste lůzr, tvrdí Biben. 

Lidé s obrovskými dluhy se cítí jako pod lavinou, už nemají chuť s tím něco dělat, nemají víru, upozorňuje redaktor Aktuálně.cz Martin Biben. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy