Milan Kubek | Názory
11. 12. 2006 0:00

Psychotest by mohl pomoci. Ale ne zcela

To, co se přihodilo v nemocnici v Havlíčkově Brodě, nebyla žádná systémová chyba. Byl to zločin. Tedy - chcete-li - selhání jednotlivce, s nímž žádný systém nemůže počítat a kterému nelze beze zbytku zabránit.
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Mrzí mne, že důvěra veřejnosti k našemu zdravotnictví je touto tragédií otřesená. Chtěl bych ale uklidnit pacienty, že podobné hrůzy se v českých nemocnicích nedějí a že šlo skutečně jen o ojedinělý exces vyšinutého jedince.

Způsob poškozování pacientů, který pachatel zvolil, byl přitom velmi rafinovaný a zákeřný. Heparin patří mezi léky, které se v nemocnicích používají zcela běžně a nepodléhají žádné zvláštní evidenci, neboť - na rozdíl třeba od opiátů - by je nikoho normálně uvažujícího nenapadlo zneužívat. Rovněž příznaky, které předávkování Heparinem vyvolává, tedy poruchy srážlivosti krve a s nimi spojené krvácení, se u nemocných ve vážném stavu - a právě takoví pacienti jsou hospitalizovaní na odděleních ARO - tu a tam vyskytují. Pouze časté opakování takových příhod mohlo vést, a také vedlo, primáře oddělení k podezření, že něco není v pořádku.

My lékaři říkáme, že "po pitvě je chytrej každej". Lékaři se pochopitelně nejprve snažili zjistit, kde dělají chybu. Na hrůznou skutečnost, že mezi zdravotníky řádí masový vrah, určitě nikdo nepomyslel. Není divu, vždyť něco takového se v našem zdravotnictví nikdy nestalo. A já doufám, že se již ani nestane. Jediné, co mne v této souvislosti znepokojuje, je přílišná publicita, které se dostává deviantnímu vrahovi, který se ke svým zločinům ještě hrdě hlásí. Právě taková popularita by totiž mohla podobně úchylné jedince inspirovat k napodobování.

Akreditace? Klidně.

V souvislosti s tragédií v Havlíčkově Brodě se objevily spekulace, že by se nic takového nemohlo přihodit, kdyby nemocnice měly akreditace či provozní audity. Chápu, že ty firmy, které se podobnou činností zabývají, by rády využily situace k tomu, aby stoupla poptávka po jejich službách. Chovají se logicky, je to jejich byznys. Každý, kdo však v nemocnici pracuje či pracoval, ví, že je to nesmysl. S takovým úmyslným selháním jednotlivce nemůže žádný systém počítat.

Osobně proti akreditacím nemocnic nic nemám - v určitých případech mohou být i užitečné i navzdory tomu, že někdy působí směšně zkoumání, zda jsou schody opatřeny žlutými pruhy, podlahy nekloužou a stoly mají oblé rohy v porovnání s tím, že auditory nijak neznepokojuje skutečnost, když pacienty ošetřují přepracovaní lékaři, kteří jsou v nemocnici několik dní v kuse, aniž by se mohli pořádně vyspat. Ale opakuji, nic proti tomu, pouze s tou výjimkou, že státní nemocnice a zařízení provozovaná kraji by si měl kontrolovat registrující orgán a peníze ze zdravotního pojištění by se neměly zbytečně cpát do kapes soukromých firem.

Pofidérní žebříčky

Tragédie v Havlíčkobrodské nemocnici poukázala ještě na jednu zajímavou věc. Odhalila, jak ošidné jsou žebříčky kvality nemocnic. Nemocnice, v níž řádil masový vrah, patří nejenom k těm lepším podle objektivních kritérií říkejme jim "technická hodnota výkonu" - ale dokonce i na základě hlasování občanů, tedy v hodnocení "uměleckého dojmu" se umístila v první desítce. Tato fakta by měla být mementem pro všechny, kdo přeceňují nejrůznější hodnocení kvality poskytování zdravotní péče.

Jediné, co by mohlo snížit riziko podobných tragédií, by byly psychotesty, které by museli podstoupit všichni zdravotníci, obdobně jako žadatelé o zbrojní průkaz, řidiči z povolání či budoucí policisté. Avšak ani sebedokonalejší testy nemohou podobné tragédie vyloučit, mohou jen snížit riziko. Problém však tkví také v nedostatku peněz. Práce zdravotníků je náročná a tak špatně placená, že si nemocnice prakticky nemohou vybírat. Trpí nedostatkem kvalifikovaného personálu a musí tedy přijmout doslova každého, kdo je ochoten za ty "mizerné" mzdy pracovat. České zdravotnictví je podfinancované a slušná evropská úroveň i široká dostupnost zdravotní péče jsou dosahovány pouze na úkor zdravotníků, kteří zůstávají nedobrovolnými sponzory svých pacientů. Avšak ani vyšší výdaje na zdravotnictví, ani žádné systémové změny, by nemohly bezezbytku zabránit podobným tragédiím.

MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory

 

Právě se děje

Další zprávy