Josef Pazderka Josef Pazderka | Redakční blog
Aktualizováno 29. 12. 2018 23:14

Ať zahlédnete kometu! Přání redakce Aktuálně.cz do nového roku 2019

Stojíme před řadou výzev, některých reálných, jiných nafouknutých, svůj osud ale máme naštěstí pořád ve vlastních rukou. A při péči o něj se vyplatí klid. Proto vám do nového roku 2019 ze srdce přejeme pokoj a naději!
Vánoční kometa. Ilustrace.
Vánoční kometa. Ilustrace. | Foto: iStock

Milí čtenáři!

Valí se na nás v poslední době hodně apokalyptických předpovědí. O nové studené válce, konci Evropské unie, dramatických klimatických změnách, o rozpadu rodiny, tradičních hodnot i řadě dalších černých scénářů. Patrně nejvíce se letos v tomto ohledu zapsalo kázání katolického kněze a profesora Petra Piťhy 28. září ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. "Vezmou vám vaše děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění," prohlásil Piťha ve své emotivní a silně zavádějící kritice tzv. Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách.

O panice se tvrdí, že je to splašená pravda. Má reálný základ, který ale emotivně vytrhuje z kontextu a dělá z něj obušek na všechny kolem. Čelíme řadě výzev, některých reálných, jiných nafouknutých, svůj osud ale máme naštěstí pořád ve vlastních rukou. A při péči o něj se vyplatí klid.

Sociologové a psychologové upozorňují na zvláštní fenomén: jak v našem hodnocení sebe samých i světa kolem čím dál silněji převažují pocity. Potkávám řadu lidí, kteří tvrdí, že se svět řítí do pekel, že jsme nezodpovědní, že zavíráme oči před klíčovými věcmi… Prostě mají čím dál silnější "pocit", že jdou věci špatným směrem. Bez mrknutí oka přitom přehlížejí fakta o tom, v jak bezprecedentně ohleduplné, blahobytné a klidné době žijeme.

Shrnuje je nedávno vydaná kniha švédského historika Johana Norberga "Pokrok. Deset důvodů, proč se těšit na budoucnost". Detailně v ní popisuje statistiky dokazující radikální úbytek chudoby a nemocí v dnešním světě, stejně jako vytrvale prodlužující se věk dožití. Píše o nové generaci malých dětí, které chodí namísto do práce do školy, mají přístup k internetu a "vyrostou obklopeny takovou porcí tolerance a přijetí, že to nemá v historii obdoby". Pravděpodobnost, že vás v Evropě někdo zavraždí, klesla podle Norberga od sedmnáctého století do současnosti třicetkrát až čtyřicetkrát.

Naděje existuje

Mnohým z nás i přesto kdesi uvnitř tiká pocit, že "něco je špatně". Nechci ho nijak zlehčovat, každý život - nezávisle na blahobytu a vnějších podmínkách - přináší i trápení a nástrahy. Část našich bližních na tom opravdu není dobře a potřebují naši pomoc. I řada výzev dnešní doby - namátkou ohrožení demokracie, globální klimatické změny nebo odvrácená strana internetu - se neobejde bez naší maximální pozornosti. Není to ale důvod k panice.   

Jsem rád, že jsme vám na stránkách Aktuálně.cz letos kromě klíčových událostí přinášeli i řadu pozitivních zpráv. Třeba příběh Zdeňka Šafránka, který před patnácti lety skončil na invalidním vozíku a uvažoval o sebevraždě. Díky štědrosti lidí kolem, jejich podpoře a svým dětem má zase chuť žít. Článek o známé maďarské ultramaratonkyni Viktórii Makaiové, kterou při běhání brutálně napadl muž. Ona to nevzdala a jako součást vlastní terapie spustila už o čtrnáct dní později kampaň proti násilí na ženách s názvem Run Away (Uteč). Nebo text o statečné české skautce Libuši Cloud Hrdonkové, která se dostala v roce 1953 přes železnou oponu za svým americkým manželem během neuvěřitelně riskantní jízdy "tankem svobody" skrze zátarasy do Bavorska.

Všechny ty příběhy mají jedno společné: naději navzdory překážkám. A uvědomění si, že radost i pokoj přicházejí z nitra každého člověka, často bez ohledu na vnější podmínky. 

Podle našich hrubých odhadů jsme pro vás na Aktuálně.cz letos připravili přibližně 15 000 článků. Uspěli jsme znovu na prestižních Novinářských cenách, náš kolega Tomáš Vocelka bodoval se svými krásnými snímky v rámci soutěže Czech Press Photo, představili jsme vám řadu našich kolegů v rámci kampaně Tváře Aktuálně.

Nabídli jsme vám i mimořádné věci. Namátkou projekt Chudé Česko, který poprvé soustavněji zvedl kritické téma exekucí a situace milionu Čechů v dluhových pastích, nebo dojemné setkání světoznámého českého fotografa Josefa Koudelky s lidmi, které v srpnu 1968 zachytil na svých ikonických snímcích sovětské okupace ČSSR. A bylo toho daleko víc, jen na to nestačí prostor tohoto krátkého vánočního sloupku.

Těsně před letošními svátky rozzářila oblohu nad Českem kometa Wirtanen společně se stovkami meteorů z roje Gemini. Další aktivní roj se Zemi přiblíží už na počátku příštího roku, v noci ze 3. na 4. ledna. Pokud můžete, tak se, prosím, se svými blízkými dívejte. Třeba na nebi zahlédnete novoroční kometu přinášející pokoj a naději!

VIDEO: S Janou Sommerovou o vánocích za socialismu. 

V obchodech nic nebylo, byl jen kapr a brambory v každé domácnosti. Obliba retra je o vzpomínkách, často slyšíme, že lidé k sobě měli dříve blíž | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy