Milé čtenářky, milí čtenáři,

letošní Vánoce se v jednom podstatném ohledu liší od jiných: jsou "vmáčknuty" mezi dvě vyostřená volební klání. Jak volby do Poslanecké sněmovny, tak kampaň před těmi prezidentskými měly a mají za důsledek ostré rozdělení české společnosti. Ve své příkrosti, v tom, jak málo jsme jedni schopni a ochotni naslouchat druhým, je toto "rozpůlení" země nebezpečné.

Uznávám, Vánoce a volby či psaní o nich jsou dva hodně odlišné "žánry". Přesto bych si přál, abychom se všichni, my, novináři, i vy, naši čtenáři, chopili Vánoc coby příležitosti najít něco, co nás spojuje a přesahuje. Něco na první pohled a poslech méně osudového, než je rozhodnutí o Babišovi se Zemanem, ale ve své trvalé hodnotě podstatnějšího.

Vydechnout a skrze tradici Vánoc zahlédnout sdílený osud je nám zapotřebí.

K tomuto přání mířícímu za námi všemi jako celkem mám ještě jedno, určené nám všem jako individualitám. Aby se každému z nás podařilo během Vánoc v sobě poklidit. Zaznívají v rámci předvánočního mudrování spory o nutnosti vygruntovat naše domácnosti. Zaniká v nich často potřeba důležitějšího poklizení, a to sice toho v nás samotných.

Přeji nám, abychom během letošních Vánoc dokázali jako společnost zahlédnout to, co je nám společné, a jako jedinci to, co je v každém z nás čisté.

Přeji si, abyste se jako čtenáři vraceli v novém roce na Aktuálně.cz rádi, často a z dobrých důvodů.

Uděláme maximum pro to, abychom vám byli spolehlivými průvodci po složité realitě našeho okolního světa.