Petr Fischer Petr Fischer | Názory
27. 9. 2021 13:19

Semafor, nebo Jamajka? Němci volili změnu, možná se jí ale nakonec úplně nedočkají

Volby do Bundestagu ukázaly, že navzdory všem krizím u našich západních sousedů slábne extrém. Hlavním tématem se pro ně stala péče o klima.
Na koho ukážu, ten to bude. Ačkoli liberální FDP nevyhrála, její šéf Christian Lindner rozhoduje o tom, zda nechá vládnout "semafor", či "jamajku".
Na koho ukážu, ten to bude. Ačkoli liberální FDP nevyhrála, její šéf Christian Lindner rozhoduje o tom, zda nechá vládnout "semafor", či "jamajku". | Foto: ČTK/imago stock&people/Jean MW via www.imago-images.de

Německá sociální demokracie (SPD) poprvé po sedmnácti letech zvítězila ve spolkových volbách. Dosáhla na více než čtvrtinu všech hlasů (25,7 %) a polepšila si tak od minula o pět procent. Dosud nejvlivnější politická síla - konzervativní unie CDU/CSU - naopak utržila historickou porážku, když přišla o bezmála devět procent hlasů. Samotná CSU přitom v Bavorsku, své tradiční baště, ztratila sedm procent podpory. To je pro ni šokující propad.

Skoro šestiprocentní nárůst ve srovnání s předchozími volbami naopak zaznamenali Zelení (celkem 14,8 %). A byť cítí velké zklamání a hořkost, protože v průzkumech ještě na jaře vedli, nelze takový vzestup považovat s chladnou hlavou jen a jen za neúspěch. Spočítáme-li hlasy pro ně a SPD, je to ve vztahu k výsledkům z roku 2017 dohromady téměř 11 % navíc, což lze číst jako jasný signál, že německá společnost se chce vydat směrem, který obě levicové strany nabízejí ve svých programech. Zvlášť pokud si uvědomíme, že SPD získala na svou stranu nově dalších 1,4 milionu lidí, Zelení pak 830 tisíc.

Žlutí, červení a černí

Aby ale mohli oba přirození programoví partneři vládnout, potřebovali by přesvědčit ke spolupráci liberální FDP. Vyjednat ovšem kabinet v barvách silničního semaforu - tedy koalici červené SPD, žluté FDP a Zelených - bude velmi obtížné. Už proto, že sociální demokraté před volbami na liberály celkem nevybíravě útočili. Ti navíc slibovali lidem snížení daní, což se zase prakticky vylučuje s velmi náročnou sociální a klimatickou politikou, kterou mají vetknutou ve štítu SPD i Zelení.

Lídr FDP Christian Lindner už dal ostatně v prvních povolebních vystoupeních jasně najevo, že před „semaforem“ preferuje koalici „jamajskou“ - tedy souručenství své žluté FDP s černou konzervativní unií CDU/CSU a Zelenými.

Do soutěže o kancléřský post a sestavení vlády se tak dostává i poražený konzervativní lídr Armin Laschet, třebaže jej Němci považují za největšího škůdce křesťanských demokratů. Celkem 56 % voličů si podle průzkumů myslí, že své straně neprospívá. Ba co hůř, je o tom přesvědčeno i 46 % těch, kdo CDU volí.

Laschet si ovšem místo sypání popela na hlavu připisuje zásluhy za to, že marginalizace potkala postkomunistickou, ostře levicovou partaj Die Linke. Podle svých slov to považuje za jasný signál, že Němci chtějí vládu, která bude podporovat nejen klimatická opatření, ale také ekonomický růst. Což lze chápat jako jasné gesto vůči Zeleným, že CDU je připravena vyjít jim maximálně vstříc v jejich klíčové agendě, pokud by se odhodlali utvořit spolu s ní a FDP „jamajský“ kabinet.

Nic jiného ostatně Laschetovi ani nezbývá, chce-li se udržet ve hře. Lídryně Zelených Annalena Baerbocková totiž nikoho nenechala na pochybách, z jakých pozic bude vyjednávat: „Výsledek voleb ukazuje, že voliči chtějí Klimaregierung“ - vládu, jejíž hlavní agendou bude ochrana klimatu.

Alternativa, která má alternativu

Jasné každopádně je, že Němci žádají změnu. Podobně zřetelné je ovšem také to, že nemá být nijak radikální. Chtějí si prostě jen odpočinout od vládnutí křesťanských demokratů, kteří zemi řídili celkem 52 ze 72 svobodných let.

Porážka CDU/CSU totiž není jen osobním krachem nepřesvědčivého Armina Lascheta, nýbrž i výsledkem jalové kampaně celé unavené konzervativní unie, která tentokrát po dlouhé době nefungovala jako přesně vyladěný politický stroj. Což výmluvně ilustruje krom jiného i fakt, že SPD připadl také celý volební okrsek končící a osobně stále mimořádně oblíbené Angely Merkelové.

Spolková politická scéna se fragmentarizuje, lidové celostátní strany slábnou. Během šestnáctileté éry odcházející kancléřky přišly celkem o šestinu voličů. Zatímco dříve získávaly dohromady až dvě třetiny hlasů, dnes dosáhnou zhruba na jejich polovinu. Německo čeká období názorově pestřejší demokracie, pro niž jsou charakteristické početnější, a tím pádem i o něco bouřlivější vládní koalice. Může přitom ale těžit ze zkušeností, které už politici nasbírali na zemských úrovních, kde se takovým vládám celkem dobře daří. Je tedy důvod věřit, že to nakonec zvládnou i celorepublikově.

Krom toho přinesly nedělní spolkové volby ještě jedno důležité poznání: Alternativa pro Německo (AfD) není alternativou pro Německo, ale jen pro vybrané východní regiony. Extrémní národovecká strana zvítězila pouze v Durynsku a Sasku. Celostátně si ale pohoršila o 2,3 %.

Spolu s ní pak propadli i již zmiňovaní kritici kapitalismu Die Linke, kteří ztratili více než čtyři procenta voličů. Ve volbách tak tentokrát nepřekonali hranici nutnou pro vstup do Bundestagu a jejich přítomnost v něm zachránila až velmi komplikovaná specialita německého volebního systému, přímé mandáty.

Vzdor všem krizím tedy extrémní naladění v Německu spíše mírně klesá, a to ve prospěch demokratických stran v levém středu. O sestavení nového kabinetu se tak teď budou z vůle Němců pokoušet demokratické strany, které se v předvolební kampani dokázaly vyhnout největší politické nemoci současnosti - totiž zhoubnému populismu. Laschetova kampaň proti levici tento nádech sice nepostrádala, ale měřeno tím, co známe z našich zeměpisných šířek, šlo stále o velmi věcnou demokratickou diskusi.

Německo se probudilo do nových politických časů a nepochybně teď ještě nějaký čas potrvá, než se v nich jeho čerstvá reprezentace zorientuje. Pokud by se ale z obav či neschopnosti nalézt kompromis rozhodla pro již vyzkoušenou minulost (velká koalice SPD s CDU/CSU), byla by to špatná zpráva pro celou Evropskou unii, která potřebuje nový impulz. A od koho jiného jej očekávat než od ekonomického i politického motoru celého kontinentu?

Autor je analytikem týdeníku Euro.

Okamžik zlomu pro nástupce Merkelové? Video z tiskovky pobouřilo zdrcené Německo (video z 19. července 2021)

Okamžik zlomu pro nástupce Merkelové? Video z tiskovky pobouřilo zdrcené Německo. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 3 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy