Klíčová jednání se podle Galeottiho stejně vždy odehrávají mezi delegacemi expertů, kteří vše "předžvýkají". A přesně takové delegace se v Istanbulu v polovině května setkaly. Lídrem ruské delegace byl navíc Vladimir Medinskij, který v pozici Putinova poradce má bližší kontakt s vládcem Kremlu než například ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podobně vlivnou postavou je také šéf vojenského zpravodajství. Složení ruské delegace podle něj není ani tak "facka Trumpovi", jako spíš "posíláme lidi, kteří se - až zhasnou kamery - mohou opravdu na něčem dohodnout".
Skandální ruské požadavky jako odchod ukrajinské armády z neokupovaných částí čtyř Ruskem anektovaných oblastí považuje Galeotti za sice otravnou, ale obvyklou část ruské vyjednávací taktiky. Stejně tak silácké výroky jako: "Rusko válčilo se Švédskem 21 let, jak dlouho jste připraveni bojovat vy?" Když Medinskij řekl Ukrajincům, že pokud jim nyní nedají čtyři oblasti, příště to bude šest, komentuje to Galeotti slovy: "Je to mafiánský styl vyjednávání, ale co jste od Rusů čekali?"
Kde tedy vidí Galeotti důvod pro svůj opatrný optimismus? V jednom jediném, ale zato nesmírně důležitém bodě - Rusko upustilo od svého požadavku na omezení velikosti ukrajinské armády. To byl přitom jejich klíčový požadavek, pro Ukrajinu ovšem naprosto sebevražedný. V jednáních uskutečněných v roce 2022 však na něm Rusové trvali. Přitom silná a ničím neomezená armáda je pro Ukrajinu jedinou skutečnou zárukou její svobody a nezávislosti. Všechny smlouvy a garance se totiž mohou nakonec ukázat jen jako cár papíru.
Galeotti krotí představu, že jednání mohou přinést rychlé ukončení bojů. Vyjednávání je dlouhý, těžký a náročný proces. Připomíná, že korejská válka trvala tři roky a z toho dva roky se jednalo o míru. A každý měsíc během mírových jednání vystříleli Američané na milion dělostřeleckých granátů. Rusové podle britského analytika nebudou souhlasit s příměřím po dobu jednání (proč taky, když postupují…) a Evropané nemají žádné páky, jak je k tomu donutit, a ani nenabídli žádný mechanismus, jak by příměří mělo vést k skutečným jednáním o míru.
Rusové opět u Charkova?
Po vytlačení ukrajinské armády z drtivé části Kurské oblasti nyní Rusko přesouvá svých 50 tisíc mužů k hranicím ukrajinské Charkovské oblasti. S informací přišla britská televize Sky News. Samotné město Charkov, druhé největší ukrajinské město, je od ruské hranice vzdáleno pouhých 34 kilometrů a už jednou - na začátku války v únoru 2022 - se ocitlo v poloobklíčení ruskými silami. Po úspěšné protiofenzivě ukrajinské armády na podzim 2022 se Rusové pokusili o nový překvapivý útok v květnu loňského roku. Čeká nás další bitva o Charkov?
Podle vojenského analytika Sky News profesora Michaela Clarka se to dá očekávat: "(Rusové) mají nyní Kursk zpět (pod kontrolou), a tak se nabízí otázka: budou pokračovat?" V Kursku nasadili Rusové některé ze svých nejzkušenějších jednotek. Vyplatí se sledovat, kde se nyní objeví. Profesor Clarke k tomu dodává: "Pokud se tyto jednotky objeví zpět v okolí Pokrovska v Doněcké oblasti, budou si moci v Charkově oddychnout."
Putin už ohlásil vytvoření nárazníkového pásma podél ruské hranice, což by plánu útoku na Charkov odpovídalo. Město je však důkladně opevněno - rozhodně lépe než v roce 2022. Může jít také o snahu vázat u Charkova početné ukrajinské síly. Podle Michalea Clarka mají každopádně Rusové nyní díky příznivému počasí přibližně čtyřměsíční okno příležitosti na větší ofenzivní operace.
Jihokorejský scénář?
Jedna z největších světových bank, americká JP Morgan, zveřejnila svou predikci vývoje války na Ukrajině (ano, díky tomu, jak geopolitika ovlivňuje byznys, si dnes velké banky zřizují vlastní geopolitická analytická centra).
Nejoptimističtější scénář označila jako "jihokorejský scénář" ve zjevné návaznosti na osud Jižní Koreje po korejské válce v letech 1950-1953. Ukrajina v něm nezíská okupovaná území ani se nestane členem NATO. Pokud ale budou na území Ukrajiny umístěny spojenecké evropské jednotky s americkou podporou a Západ nasměruje 300 miliard eur zmražených ruských aktiv na rekonstrukci země, vznikne na svobodných 80 procentech ukrajinského území stabilní, bezpečný a prosperující stát. Tento optimistický scénář však v predikcích analytiků JP Morgan získal jen 15 procent.
Druhý scénář se jmenuje "Izrael". Dle něj Ukrajina spolu se západní pomocí vybuduje silnou armádu i vlastní obranný průmysl, ale bez spojeneckých sil na svém území bude neustále ve stínu možné další ruské agrese. Podle JP Morgan dvacet procent…
"Scénář Gruzie" je třetí možností - bez spojeneckých sil na svém území a bez silné západní vojenské pomoci si Ukrajina po válce projde politickou nestabilitou, slabým ekonomickým růstem a vzdalující se perspektivou euroatlantické integrace. To vše začne zemi pomalu stáčet zpět do náručí Ruska. Analytici z JP Morgan tomu dávají 50 procent.
Nejhorší scénář pro Ukrajinu je jasný už z názvu "Scénář Bělorusko". Pokud Američané hodí Ukrajinu přes palubu a Evropané Washington nezastoupí, bude Rusko trvat na svých maximálních cílech, kterými je fakticky přeměna Ukrajiny ve vazalský stát. Pravděpodobnost? Patnáct procent…
