Zdánlivě jde do věci čelem. "Jsem prezidentem zákona a pořádku," oznamuje Trump, že k potlačení násilných protestů bude v případě nutnosti nasazena i armáda. Bylo by to výjimečné opatření, z kterého by ani sami vojáci vůbec neměli radost. Cvičili je bojovat s vnějším, nikoli vnitřním nepřítelem. Ale bylo by to ospravedlnitelné, pokud by se někde násilí v ulicích divoce vymklo z kloubů.

A v Trumpově případě by to mělo i jasnou politickou logiku, která se nám nemusí líbit, ale politici mají právo uplatnit své priority. Tou Trumpovou bylo už v kampani z roku 2016 posílení policie a obecně přitažení liberální atmosféry, prostě slib, že těm levičákům trochu přistřihne křidélka. I díky tomu nakonec vyhrál volby, nemá tedy důvod toto téma a taktiku opouštět, jeho voliči to tak chtějí.

S Biblí v ruce, s ohněm v srdci

Jednu z aktuálních čisticích akcí si však bezpečnostní složky nevyzkoušely na lumpech, kořistnících (možná i provokatérech), kteří se jak pijavice navěsili na pokojné demonstrace. Ale právě na těch lidech, kteří přišli skutečně vyjádřit svůj názor. S provokativními transparenty, s pokřiky, ale bez Molotovových koktejlů a kriminálních záměrů.

Dostalo se jim ovšem léčby, jako by byli právě tou Trumpem akcentovanou "lůzou". Slzný plyn, granáty k ohlušení, gumové projektily. Policie v pondělí navečer vyklidila prostranství u Bílého domu (kde se demonstruje často, z různých důvodů a už dlouhé desítky let), aby pan prezident mohl projít do kostela.

Jenže nikoli, aby se snad pomodlil za dobro amerického lidu, ale pro "photo opportunity" (photo-op), čili fotečku pro média. S Biblí ve vztyčené ruce Trump Američanům sdělil: "Máme tu nejskvělejší zemi na světě. Udržme ji krásnou a bezpečnou". V Bibli se sice nic takového neříká, ale kdo by na takové detaily hleděl. Jeho a jemu "věřící" (i když jinak třeba nevěří) svému prezidentovi rozumějí.

Pozor, pálím ostrými!

Na Twitteru má 80 milionů sledujících. Další obrovský megafon, a tak tam šlehá - jeden za druhým - křiklavé, vznětlivé vzkazy. Hlavou mu jedou hlášky, které někdy někde zaslechl a byly tak chytlavé. "Když přijde rabování, přijde střílení". Zní to rozhodně a tvrdě. Však to také bylo heslo policejního šéfa z Miami, kde se na konci 60. let po protestujících střílelo ostrými. Při jednom incidentu, během republikánského nominačního sjezdu v srpnu 1968, z toho byli tři mrtví a devět zraněných.

Související

Noví kamarádi Donald a Elon? To by byla pro Trumpa vesmírná výhra!

Od otevřeného rasismu, který byl součástí systému, Spojené státy urazily obrovský kus cesty. Zrušily otroctví, schválily občanskoprávní zákony, které jakoukoli diskriminaci černochů postavily mimo zákon. Jejich sociální a ekonomická situace je dnes opravdu mnohem, mnohem lepší, než byla na konci 60. let.

Ale jizvy rasové nerovnosti jsou v americké společnosti stále vidět, je to stále reálný problém. Z hlediska zákona je vyloučena, ale černo-bílá segregace v mnoha ohledech v Americe přetrvává. A jedním z jejích projevů je i zvýšená "preventivní" ostražitost a tvrdost policie vůči černým.

Nic z toho není Trumpova vina. Hnutí "Black Lives Matter", jež bylo reakcí na obdobné incidenty, jako je ten, který zažehl současný společenský neklid, se zformovalo v letech 2012 a 2013. Tedy za prvního černošského prezidenta USA, demokrata Baracka Obamy. Jednoduše: nejsou to problémy, které Amerika objevila s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu.

Trumpovou vinou ale je, že rasově posouvá Ameriku proti proudu historie. V jeho případě stále platí, co jeden komentátor vystihl v předvolební kampani během roku 2016: sám Trump nejspíše není rasista, ale nebude mu vůbec vadit, když ho budou rasisté volit.

Na povrchu zákon a pořádek, dole žhavé magma

Nechce a také se ani náhodou nesnaží společenské a kulturní průrvy zacelovat, on z nich těží. A u Trumpa navíc účel světí všechny prostředky. Za pandemie se opakovaně chlubil, jak sledované jsou jeho tiskovky. Kde však opakovaně říkal informace, které byly zkreslené, někdy až nebezpečné. Neinformoval, dělal si "PR".

Teď je to stejné. Uprostřed společenského požáru stojí Trump jako velký bílý starostlivý otec před kostelem a káže svému národu. Jenže ve skutečnosti mluví jen ke svým voličům, nic jiného jej nezajímá. Kdyby měl kvůli tomu demonstranty rozhrnout buldozerem, udělá to.

S nasazením armády to Donald Trump možná zvládne. Ale praskliny zůstanou, napětí nezmizí, bude jen vzrůstat. To je ale současnému americkému prezidentovi jedno. Je jako mělká nádoba: forma je u něho i obsahem. Když to dobře vypadá, tak je to dobré.

"Zákon a pořádek !" A teď si, moji spoluobčané - pardon, moji voliči - umyjme ruce, za Ameriku ještě čistější. Ale příští krize, ten příští výbuch bude kvůli Trumpovi ještě vážnější. Na povrchu zákon a pořádek, dole žhavé magma. Trump dělá tuhle krizi, i když ji nezavinil, ještě horší, než by musela být.