V pondělí, hned první den, kdy to bylo procesně možné, Bílý dům oznámil, že Spojené státy se stahují z pařížské dohody o klimatu. Samozřejmě to není překvapení, Donald Trump vždycky věděl, že klimatická změna je "podvod vymyšlený Číňany". A svůj záměr od dohody odstoupit vyhlásil už nedlouho po svém nástupu do úřadu.
The concept of global warming was created by and for the Chinese in order to make U.S. manufacturing non-competitive.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) November 6, 2012
Musel jen počkat tři roky, aby jeho administrativa mohla odchod oficiálně spustit. Což se nyní stalo. Trump neztratil ani den, občas dokáže být i on velmi předvídatelný.
Autorovi tohoto textu to nicméně připomnělo, aby si znovu přečetl červencovou studii, kterou vypracovala United States Army War College (Vysoká škola pozemního vojska) a která hodnotí "Dopady klimatické změny na pozemní vojsko USA".
Abychom předešli pochybám: US Army War College není žádná Greta. Jde o ctihodnou, prestižní instituci, z níž s titulem Master in Strategic Studies vycházejí pozdější nejvyšší armádní velitelé.
Jak proměnit vzduch ve vodu
Studie není zdaleka prvním obdobným dokumentem, který shrnuje, jaký dopad bude mít klimatická změna na vojenské síly USA. Pentagon se tím vážně zabývá už několik posledních let. Z jeho úrovně - tedy jménem ministerstva obrany - byla vypracována už řada materiálů. Děje se tak i na žádost Kongresu, který v posledních letech tyto materiály vyžaduje při schvalování obranných rozpočtů.
Naposledy například letos v červnu Pentagon ve zprávě pro Kongres popsal novou "Strategii ministerstva obrany pro oblast Arktidy". Dokument konstatuje, že "mořský ledový pokryv ustupuje, arktický ledový štít taje, teploty napříč arktickou oblastí se ve srovnání se světovým průměrem zvyšují více než dvakrát rychleji, což je doprovázeno oslabováním permafrostu a úbytkem hmoty ledovců".
A ještě obecnější studii, která komplexně popisuje "Efekty klimatické změny na ministerstvo obrany" zveřejnil Pentagon letos v lednu. Co nejstručněji řečeno z ní plyne, že změny přírodního prostředí budou mít - nebo už mají - na aktivity vojenských sil dvojí dopad.
Jednak stoupající hladina oceánů, vyšší výskyt extrémního počasí či snižující se zásoby pitné vody přímo ovlivní bojeschopnost jednotek. Ilustrativní detail: bude potřeba, aby se američtí vojáci naučili získávat vodu ze vzdušné vlhkosti, protože především na expedičních misích v zámoří bude pitných zdrojů ubývat.
A zadruhé se americké vojsko musí připravit, že v důsledku klimatických změn se bude muset mnohem častěji angažovat v humanitárních a záchranných akcích. Po povodních, nebo naopak po suchu, po požárech nebo po rozsáhlých výpadcích elektrické sítě.
Studie US Army War College se ovšem od těchto oficiálních dokumentů Pentagonu liší jednak v tom, že si jako nevládní materiál může dovolit vyšší formulační volnost. Je tedy čtivá. Ještě důležitější je ale to, že rozebírá také společenské a politické souvislosti. V kontextu toho, že Donald Trump teď ve věci klimatické změny staví Ameriku proti zbytku světa, jde o pozoruhodné čtení.
It’s snowing & freezing in NYC. What the hell ever happened to global warming?
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 21, 2013
Klimatičtí vítězové a poražení
Klimatická změna, její viditelné dopady, už podle studie evidentně fungují jako silné symboly. A jsou tedy už teď zdrojem zřetelné "společenské mobilizace". Podle studie takový stav bude mít své vítěze a samozřejmě i poražené.
"Jasnými vítězi budou jednotlivci a organizace vnímané jako ti, kdo jednají ku prospěchu lidstva i přírodního prostředí. Jasnými poraženými budou jednotlivci a subjekty, jejichž aktivity budou vnímány jako oslabující stabilitu přírodního prostředí".
K čemuž dokument dodává, že v současném informačním a mediálním prostředí už žádná strana nedokáže plně kontrolovat svůj narativ. A kdo tedy bude mít - nebo už má - navrch? Kdo už je teď jak vnímán?
Autoři konstatují, že se sice ještě nelze opřít o tvrdá data, ale začíná být zřejmé, že současná americká administrativa je obecně považována za nezodpovědného hráče. "Zatímco Čína, i když je největším producentem karbonových emisí na světě, promyšleně pracuje se svým obrazem a jejím iniciativám na poli čistých energií je i ve Spojených státech věnována široká pozornost."
Tento úbytek "měkké síly", tedy pošramocený obraz Ameriky, která vypadá, že je jí všechno jedno, může v důsledku oslabit i projekci "tvrdé síly" USA. "S tím, jak se budou problémy životního prostředí více překrývat s problémy bezpečnosti, mezinárodní vnímání USA jako nezodpovědného aktéra může mít vážné důsledky pro armádu, která je v globální projekci síly závislá na spojencích".
Americké vojsko potřebuje přístup k základnám, k letištím, potřebuje mít povolení k přeletu cizích území. Zkrátka to všechno, co jim dosud spojenci poskytují.
Armáda na křižovatce
Jenže podle materiálu "v nejsilnějších zemích Evropy, v zemích Commonwealthu, v Japonsku a jinde má společenská mobilizace vyvolaná klimatickou změnou potenciál, aby způsobila zásadní rozštěpení mezi USA a jeho klíčovými spojenci. Spojené státy se mohou ocitnout v největší mezinárodní izolaci od chvíle, kdy odmítly Ligu národů". Tedy od roku 1920.
It's really cold outside, they are calling it a major freeze, weeks ahead of normal. Man, we could use a big fat dose of global warming!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) October 19, 2015
Armáda není, a těžko může být, organizací z principu přátelskou k životnímu prostředí. "Není na to stavěna. Armáda se soustředí na to, jak co nejúčinněji porazit nepřítele na válečném poli". Jenže k tomu studie zároveň upozorňuje, že i směrem k domácí americké veřejnosti musí vojsko začít přemýšlet, jak se chovat ekologičtěji tam, kde je to možné. Například mnohem větším užitím simulátorů střelby a leteckých trenažerů.
Americké ozbrojené síly mají ze všech institucí mezi Američany zdaleka největší důvěru. Podle Gallupova ústavu vojsku věří přes 70 procent lidí, u Nejvyššího soudu USA je to 38 a v případě Kongresu jen 11 procent. Výzkumníci ovšem varují, že i armáda se stane předmětem zájmu společenské mobilizace ohledně vztahu k životnímu prostředí. Jinými slovy, měla by se začít o své dobré jméno aktivně starat.
"Armáda je na křižovatce. Současná administrativa sice může couvat z pařížské dohody, ale většina americké veřejností považuje klimatickou změnu za nebezpečí," konstatuje studie. A z křižovatky vedou radikálně odlišné cesty.
Armáda může přijmout ohleduplnost k přírodnímu prostředí jako součást svého strategického uvažování. "Nebo může pokračovat podle svých současných nastavení, ignorovat spoustu skutečných i potenciálních nebezpečí, která vyplývají ze změny klimatu. A ztratit tak podporu mladých, spojenců a voličů, na jejichž penězích závisí, řítit se nocí s vírou nepotopitelnosti Titanicu."
Je to kampáááň!
K možnosti, že klimatická změna není problém, a proto ani není potřeba nic dělat ke zmírnění jejích dopadů, pak materiál říká: "Jediným ospravedlněním velmi podstatného rizika, které by plynulo z nečinnosti, by byla nejistota o existenci klimatické změny. Síla vědeckých argumentů však ukazuje, že tato nejistota je už neobhajitelná."
Jméno Donald Trump studie ani jednou nezmiňuje. Ale jako by ho její autoři měli na mysli, když v závěru píší: "Je užitečné si pravidelně připomínat obrovskou schopnost lidských bytostí setrvávat na hloupých přesvědčeních tváří tvář podstatným faktům, která těmto přesvědčením odporují."
Ale znáte to, v Trumpově hlavě je to beztak celé čínská kampáááň!
