Máme-li příliš mnoho věcí na nejvyšší úrovni (Komise EU, Evropský parlament, potažmo ale i centralizované národní státy), kde je velké zastoupení jazyků, není divu, že účty za tlumočníky vypadají tak, jak vypadají.
Ale podaří-li se jednou konečně uskutečnit záměr subsidiarizace EU, kdy o většině podstatných záležitostí se bude rozhodovat co nejblíže lidem (tj. na lokální úrovni a tedy v takové řeči, která je danému prostoru vlastní, byť by to byla moravština, galicijština nebo třeba cornish), pak je po problému.#reklama
Podtrženo a sečteno - potíž je v nepochopení evropského konceptu, a to jak ze strany vnějších pozorovatelů, tak vnitřních činitelů, kteří bohužel zapomněli na původní smysl evropské ideje a soustředí se na byrokratickou přítomnost.
Neznalost je pravým zdrojem většiny problémů, které si lidé přivozují. Nejinak je tomu s Evropskou unií a tím, jak ji chápeme-nechápeme, budujeme-boříme, oslavujeme-pomlouváme, aniž ji třeba skutečně známe.
Přeji nám všem, aby příští Evropa byla srozumitelnější, čehož podmínkou je naše vlastní schopnost chápat hlouběji, ne povrchně.
| Autor je redaktor deníku Rovnost ve Vyškově |
Vážení čtenáři, článek Jiřího Novotného je jeden z postřehů, které nám posílat do debaty, jak bude mluvit Evropa v budoucnosti. K publikaci připravujeme i další vaše ohlasy. Nápady, poznámky nebo i jen stručné vzkazy můžet stále posílat na adresu [email protected]. Debata je otevřená až do konce dubna, stejně tak i hlasovací anketa, kterou najdete v levém sloupci této stránky.
Její průběžný výsledek včera v 16.00 hodin byl následující:
