| Názory
21. 6. 2006 8:56

Velký úspěch - jsme mistry Evropy!

Rudé právo  před 30 lety slavilo "v elký úspěch československé kopané. Jsme mistry Evropy! Zní to jako krásná pohádka, ale je to pravda! Čs. fotbalisté se stali mistry Evropy. A získali tento titul zcela zaslouženě. Splnil se jim ten nejkrásnější fotbalový sen, jaký si kdy vysnili. Byl to včera nezapomenutelný večer na stadiónu Crvené zvezdy v Bělehradě. Krátce poté, co Panenka svou penaltou zpečetil vítězství našeho týmu, nastalo na hrací ploše objímání všech našich hráčů, obou trenérů V. Ježka a J. Vengloše. Hrdinou celého zápasu byl brankář Viktor, který byl ještě v průběhu večera vyhlášen nejlepším hráčem celého mistrovství Evropy. Průběh celého utkání byl fantastický. Naši vedli už 2:0 brankami Švehlíka a Dobiáše, ale fotbalisté NSR vyrovnali v poslední minutě normální hrací doby. Ve třicetiminutovém prodloužení branka nepadla, rozhodovaly tedy pokutové kopy, za ČSSR je proměnili: Masný, Nehoda, Ondruš, Jurkemik a Panenka , " uvedlo Rudé právo  21 . června 1976.   Podívejte se co dalšího uveřejnily české listy před 120, 100, 80 a 30 lety.

Infobox

CO JE PAPÍROVÝ SVĚT

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v této rubrice, kterou připravujeme ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, vám v každý pracovní den přineseme základní přehled toho, co psaly české noviny v tento den v minulosti.

Pravidelně zde budete "listovat" Národními listy, Národní politikou, Lidovými novinami, Mladou frontou a Rudým právem.

Chceme vám tímto malým projektem zprostředkovat nejen krátký pohled do historie, ale zároveň možnost podívat se na to, jak se noviny vyvíjely od roku 1886 až do dneška.

Budeme vděčni za každý váš názor na tuto novou rubriku.

Redakce Aktuálně.cz, [email protected]

Před 120 lety

Národní listy z pondělí 21. června 1886 napsaly mimo jiné:

Král Otto nastupuje na trůn po Ludvíku II. Mezi tím, co vložena byla rakev nešťastného krále Ludvíka II. do hrobky jeho předků, dlel nástupce a bratr jeho vzdálen všeho ruchu v osamělém zátiší na zámku Fürstenriedu. Král  Otto jest bratru svému velice podoben a v mládí jeho mluvilo se nadšeně o jeho postavě a jeho duchaplnosti. Dnes pohled jeho jest nejistý, bezvýrazný; obličej bledý jako křída a dojem slov jeho mizí při dětinském blábolení jeho hovoru, kterýž jen při výbuchu vášně nabývá tvarů ráznějších a rozhodujících. Ze života krále Ludvíka sděluje se malá ještě, ale romantická črta. Ludvík II., jak zdá se, tušil děsný osud svůj, smrt sebevraždou, právě tak, jako Lermontov o neblahém tušení kdysi v básni své téměř na slovo předpověděl, že zemře cizí rukou v souboji. Král Ludvík žádal v jednom z listů svých, zaslaném zemřelé již královně jednoho ze států evropských (královně Alžbětě pruské ?), o mateřskou přízeň, volaje prosebně: "Buďte mým andělem strážným, chraňte a střežte mne před sebou samým!"

Hrabě Pařížský vyvrací všecky zprávy, dle nichž hodlal král Ludvík u rodiny Orleanův půjčku učiniti, jak jsme psali ve včerejším vydání Národních listů.

 

Vybraný článek v plném znění:

Rozkaz policejního ředitele vídeňského.

Řiditel vídeňské policie dvorní rada Kraus učinil těchto dnů správcům policejních komisariátů vyzvání, aby poučili policejní strážníky, jak chovati se mají vůči obecenstvu. Stalo prý se několikráte, že strážníci počínali si v úřadních výkonech příkře a hrubě a že dovolili se, místo aby prostě vykonali, co jim úřad káže, "posuzovati obviněné a skutek, jehož se byl dopustil." Policejní řiditel nařizuje následkem toho, aby strážníci  v obcování s obecenstvem zdrželi se všeho, co je mimo jejich povinnost, aby neužívali žádných zbytečných frásí, zejména aby ani slovem nedotýkali se vyznání a národnosti obviněného a vůbec každého, s nímž úřadně za jakýchkoli okolností se setkají.

 

Před 100 lety

Národní politika ze čtvrtka 21. června 1906 napsala mimo jiné:

Ohlášená stávka třídenní. Bylo letos v květnu. Nad Německem vznášel se černý mrak: nebezpečí výluky v průmyslu kovodělnickém. Na všech stranách se počítalo: 300.000 osob bude bez práce, tím pozbude jeden a půl milionu lidí chleba tj. každý čtyřicátý příslušník říšský. Výlukou budou však postižena i jiná odvětví průmyslová a lze počítati, že dokonce dva miliony lidí budou bez chleba, tj. 30. díl všeho obyvatelstva! Odečte-li se však obyvatelstvo venkovské, bude poměr postižených ještě větší. V Berlíně bude postižen bezprostředně každý šestý nebo sedmý člověk! Plno úvah v německé veřejnosti. To bylo starostí a stávku přežili všichni tři dny bez práce lze ustáti stejně jako tři dny tuze skromného žití, to jen pánové toto slovo neznají.

Panovník v království Českém. Po nedávném svém pobytu v království Českém, jenž platil loňským velkým manévrům na Písecku a Strakonicku, přijíždí dnes panovník náš opětně na českou půdu. Návštěva jeho dle původního určení za vlády Hohenlohovy platiti měla výhradně výstavě liberecké a nedalekému Jablonci n. N. K pozvání deputace král. hlavního města Prahy, aby také do Prahy zavítal, panovník tehdy odvětil, že nyní nebylo by mu lze déle v hlavním městě pobýti, že však na podzim zcela jistě do Prahy přijede a delší dobu zde setrvá. Teprve později pojato bylo do programu mocnářovy cesty do Liberce také půl druhé hodiny trvající přerušení jízdy v Kutné Hoře a několikaminutové zastávky na nádražích větších měst českých, jimiž panovník do Liberce pojede.

 

Vybraný článek v plném znění:

Zamýšlené převezení pozůstatků Karla Havlíčka Borovského.

Jak již počátkem května letošního roku jsme zaznamenali, bylo četnými ctiteli Havlíčkovými pronášeno přání, aby pozůstatky prvního a nejzasloužilejšího našeho novináře byly z ústraní druhého Olšanského hřbitova, kde u zdi odpočívaje, přeneseny na místo význačnější. Obec pražská tomuto přání ochotně chtěla vyhověti, a to u příležitosti nastávajících oslav Havlíčkových. Exhumace měla se uskutečniti 28. července a pozůstatky Havlíčkovy měly býti uloženy ve zvláštním hrobě ne čelném místě Olšanských hřbitovů. Spolek "Svatobor" však proti tomu se vyslovil, projeviv přání, aby hrob Havlíčkův zůstal nedotčen a zachován na nynějším svém místě, jež svým časem může býti přiměřeně upraveno. Česká veřejnost bude "Svatoboru" za to, že jeho zásluhou tělesné pozůstatky našeho Karla Havlíčka odpočívati budou i na dále v hrobě dosavadním v klidu a pokoji!

 

 

Před 80 lety

Lidové noviny z pondělí 21. června 1926 napsaly mimo jiné:

Hlasování o vyvlastnění německých knížat bez náhrady.

Spor o to, mají-li býti německá knížata vyvlastněna bez náhrady řešil se včera v Německu hlasováním lidu. K hlasování, které místy bylo provázeno krveprolitím, dostavilo se pouze něco přes 36 procent oprávněných, dohromady 16 milionů, ačkoliv pro vyvlastnění bez náhrady bylo odevzdáno přes 15 milionů hlasů, přece je výsledek hlasování záporný, protože nehlasovala ani polovice oprávněných. Strany pravice agitovaly pro to, aby se nehlasovalo vůbec, protože zmařit význam plebiscitu neúčastí při něm bylo  pro ně snadnější, než získat při plné účasti většinu pro náhradu. Největší zájem o výsledek hlasování měl bývalý císař Vilém. Nyní bude věc řešena kompromisem.

 

Sovětské úřady proti opilství. Protože v ruských městech zejména v Moskvě, opilství stále přibývá, vypracoval lidový komisariát zdravotnictví pro sovětské Rusko zákon o potírání opilství. Jedním z jeho hlavních ustanovení je omezení prodeje vodky.

 

Vybraný článek v plném znění:

Nový bytový zákon schválen vládou.

Od roku 1918 do roku 1934 se bude platiti z bytů ve starých domech, k nimž bylo dáno stavební povolení před 28. lednem 1914, zvláštní stavební přirážka, kterou majitelé domů budou celou dováděti státu. Z těchto peněz bude vytvořen stavební fond, kterého se použije na podporu stavby nových domů. Fond tento za sedm let dosáhne výše 2800 milionů Kč. Stavební přirážka se bude platiti z hrubého celoročního nájemného, které se platilo ve starých domech r. 1914. První rok bude přirážka 50 procent toho celoročního nájemného, druhý rok 100 procent, poslední rok 350 procent. Tím se činže ve starých domech vyrovná asi činži v domech nových. Stavební příspěvek, který musí majitelé domů odvádět stavebnímu fondu, zůstane však na konec majitelům domů, kterým za odvedené peníze budou vydávány dluhopisy, jež budou zúročeny 4-5 procenty. Dluhopisy ty budou splatny za čtyřicet let od r. 1934 do r. 1974.

 

 

Před 60 lety

Mladá fronta v pátek 21. června 1946 nevyšla.

 

Před 30 lety

Rudé právo z pondělí 21. června 1976 napsalo mimo jiné:

Velký úspěch československé kopané jsme mistry Evropy! Zní to jako krásná pohádka, ale je to pravda! Čs. fotbalisté se stali mistry Evropy. A získali tento titul zcela zaslouženě. Splnil se jim ten nejkrásnější fotbalový sen, jaký si kdy vysnili. Byl to včera nezapomenutelný večer na stadiónu Crvené zvezdy v Bělehradě. Krátce poté, co Panenka svou penaltou zpečetil vítězství našeho týmu, nastalo na hrací ploše objímání všech našich hráčů, obou trenérů V.Ježka a J.Vengloše. Hrdinou celého zápasu byl brankář Viktor, který byl ještě v průběhu večera vyhlášen nejlepším hráčem celého mistrovství Evropy. Průběh celého utkání byl fantastický. Naši vedli už 2:0 brankami Švehlíka a Dobiáše, ale fotbalisté NSR vyrovnali v poslední minutě normální hrací doby. Ve třicetiminutovém prodloužení branka nepadla, rozhodovaly tedy pokutové kopy, za ČSSR je proměnili: Masný, Nehoda, Ondruš, Jurkemik a Panenka.   

 

Mohutné mírové slavnosti. V řadě měst a obcí naší republiky byly uspořádány tradiční mírové slavnosti za masové účasti pracujících. Účastníci manifestovali za mír, odzbrojení a přátelství mezi národy a podpořili stockholmskou výzvu Světové rady míru k zastavení zbrojení. Vyjádřili vděčnost a lásku Sovětskému svazu za osvobození naší vlasti a za neochvějnou mírovou politiku, která dokázala zmařit všechny pokusy imperialismu a rozpoutání nové války.

M.Nikitin odcestoval z ČSSR. Po ukončení pobytu v Československu odletěl v pátek z Prahy do vlasti starší představitel hlavního velitele spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy v ČSSR generálplukovník Matvej Nikitin.

 

Vybraný článek v plném znění:

Srdečné blahopřání soudruha G.Husáka fotbalistům. Generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal v neděli československému reprezentačnímu fotbalovému mužstvu do Bělehradu telegram, v němž se praví: "Blahopřeji vám, co nejsrdečněji ke skvělému úspěchu, k získání titulu mistrů Evropy v kopané 1976. Naše veřejnost se zaujetím sledovala váš obětavý a nadšený výkon, kterým jste tak úspěšně dokázali reprezentovat Československou socialistickou republiku. Prokázali jste ve sportovním zápolení s nejpřednějšími mužstvy Evropy vysokou úroveň našeho nejmasovějšího sportu fotbalu. Odpovědnost, s jakou jste přistupovali k reprezentaci naší socialistické vlasti, je dobrým příkladem i pro ostatní úseky našeho sportu a tělovýchovy."

Blahopřejný telegram zaslal čs.fotbalistům do Bělehradu rovněž předseda vlády ČSSR Lubomír Strouhal.