Žádné špalíry nadšených davů, žádné ovace ani květiny. Bez muziky, pancéřovaným autem, projel ráno napříč ucpanou Prahou kolosální úspěch české zahraniční politiky. Stěhovala se Zlatá bula sicilská.
Jsme si téměř jisti, že kdyby to šlo, taky by ji Václav Klaus vetoval, jak je teď v ráži. Copak tady někde, plíživě, nezačala evropská integrace bezi iluzí? Zaprodat se Římu, nechat si vystavit glejt od Fridricha, to jsou snad české národní zájmy, Přemysle Otakare? Máte k tomu konsensus napříč spektrem?
Bula je naštěstí už pod zámkem, takže se 49. Klausovo veto realizovalo na penzijní reformě. Ale očekáváme, že první padesátku završí důstojně.
Časová souvislost mezi intenzitou prezidentských vet a vzpourou Tluchořovců je samozřejmě čistě náhodná.
Na Klausově zdůvodnění veta nás zaujala věta: „Proto považuji za nutné, aby se poslanci těmito okolnostmi ještě jednou podrobně zabývali." Poslanci se ovšem mohou podrobně zabývat tak maximálně ve svých hlavách a poslaneckých klubech, podrobné zabývání nespočívá v ničem jiném, než zvednout ruku pro, nebo proti zákonu. Opravit se na něm nedá ani čárka.
V pondělí kromě toho vyšlo najevo, že Pardubice změní územní plán, takže z ilegálně postavené příšerné vily tamního rentiéra Holečka se stane vila legální. Až tu zastaví autobus CK Corrupt Tour, můžete se přesvědčit sami.
Při šmírování v archivu jsme dnes narazili na jeden pěkný citát: „Lidé musí z vlastní zkušenosti poznat, že rozvoj tržní ekonomiky neslouží jen některým, ale všem." Václav Havel, projev z 28. října 1994.
Velkou módou je teď kopat do státu, protože „selhal". Má to snad být nějaký milenec po neúspěšném aktu?
Potkat se se státem v ložnici bychom nikomu nepřáli. Přesto se o něm mluví, jako by to byla živá bytost, dokonce snad předurčená k uspokojování. Což není, takže ve skutečnosti nemůže ani selhat, na rozdíl od lidí, například ministra financí nebo těch, kdo se napájejí kořalkou pochybné kvality.
Když slyšíme, že selhal stát, trh, topení, brzdy nebo balistická raketa, je nám to vždycky poněkud podezřelé. Laciná výmluva. Hodit to na někoho, kdo se nemůže bránit, je o dost pohodlnější než inventura vlastních selhání.
Už víme, co znamená, když má policie v případu jasno: Tuší, že se někde po republice vyskytuje 15 tisíc litrů smrtelně jedovatých lihovin. Tak to jsme klidní. A až vláda ve středu vymyslí, jak poznat bezpečný alkohol od nebezpečného, půjdeme tu prohibici zodpovědně zapít. Na vaše zdraví, doktore Hovdo!
