Martin Fendrych Martin Fendrych | Názory
13. 11. 2019 12:30

Vnitro se vrací do totáče, chce šmírovat naši orientaci a víru, "krást" BIS informace

Chystaná novela zákona si zaslouží jasné odmítnutí. Není potřeba míchat metody zpravodajců s metodami policie. Vracelo by nás to do dob, jejichž odchod právě slavíme.
Foto: Shutterstock

Policie chce získat dvě nové, velmi sporné pravomoci: použít poznatky získané tajnými službami při soudním jednání a taky o lidech shromažďovat citlivé osobní údaje. Takovou novelu teď posílá vláda do sněmovny.

Hned jasně řekněme: byl by to zásadní průlom. Takové změny může ospravedlnit jedině vážné bezpečnostní riziko. Hrozí snad? Pokud jest známo, nehrozí. Vlastně není vůbec zřejmé, proč s tím vnitro přichází právě teď. Pokouší se rozjet další kolo strašení občanů terorem? Neboť o terorismus se údajně jedná.

Mluvčí MV Ondřej Krátoška řekl toto: "Po deseti letech účinnosti stávající právní úpravy se bezpečnostní situace, rizika ohrožení i možnosti policie, jak na ně reagovat, změnily. Proto vznikla potřeba provést změny v postupech a oprávněních policie, které se týkají reakcí na nové či velmi rychle se rozvíjející hrozby. V tomto případě jde o terorismus a s tím spjatou radikalizaci osob nebo skupin."

Sbližování BIS a policie v zákoně

Sepětí BIS a policie upravují nově přidané odstavce paragrafu 89 novely trestního řádu, jehož změna je součástí novely zákona o policii. V příštím týdnu by se o ní mohlo jednat na plénu ve druhém čtení. Klíčová úprava vypadá následovně:

(3) Informace získaná zpravodajskými službami podle zákonů upravujících jejich činnost na základě použití zpravodajské techniky spočívající ve vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek, v odposlouchávání nebo zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, ve zjišťování údajů o telekomunikačním, radiokomunikačním a jiném obdobném provozu, nebo v pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů, může sloužit jako důkaz, jen pokud

a) je vedeno trestní řízení pro trestný čin, pro který by bylo možné povolit nebo nařídit použití obdobného institutu upraveného v trestním řádu (§ 86 až 87b, § 88, § 88a a § 158d), a

b) jde o informaci, jejíž získání jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené.

(4) S informací uvedenou v odstavci 3 nakládá orgán činný v trestním řízení od okamžiku předání podle její povahy obdobně jako s informací získanou podle ustanovení tohoto zákona o zadržení a otevření zásilek, jejich záměně a sledování, odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zjišťování údajů o telekomunikačním provozu nebo sledování osob a věcí.

Zdroj: Jan Horák

Zvláštní, vždyť jsme často ujišťováni, že žijeme v nejbezpečnější zemi světa, nic nám nehrozí, a jestli nás něco sužuje, je to ruská hybridní válka a činnost ruských a čínských tajných služeb. Nebýt směšného opevnění Pražského hradu a jedné akce poblázněného Čecha, kterou chtěl hodit na muslimy, o terorismu u nás, chvála bohu, ani nevíme.

Dnes spolupráce tajných služeb s policií probíhá jinak. Pokud zpravodajci chtějí, pokud situaci vyhodnotí jako vhodnou, upozorní policii na činnost, jež je pravděpodobně trestná a měla by být vyšetřena. Důkazy si však policie musí opatřit sama, nemůže vzít kupříkladu odposlechy pořízené špiony a jít s nimi před soud. To by bylo nezákonné.

Vnitro varuje, že tajné služby mohou získat neopakovatelný důkaz, který policie už nedokáže zajistit. Údajně má jít o vyšetřování hospodářské kriminality. (Jistě, i ta může být spojena s terorismem, kupříkladu se může jednat o získávání financí na teroristickou činnost a operace.)

K tomu dvě poznámky. První: policie by měla být s to takové důkazy sama, operativně získat. Pokud na to nemá, nemůže ji v demokratické zemi v žádném případě suplovat tajná služba. Druhá poznámka: pokud ona činnost trvá, tedy nás ohrožuje, pak je jednoznačnou povinností policie důkazy získat. Pokud by šlo o jednorázovou činnost, je otázkou, jak by vůbec soud reagoval. Navíc se u nás, pokud jde o teroristy, jedná obvykle o průjezdy, krátká zastavení, nikoli o osoby, které by tu žily a organizovaly atentáty.

Zas postrašit terorem

Mluvčí BIS Ladislav Šticha řekl, že by se policie měla na Bezpečnostní informační službu obrátit jen v případě důkazní nouze. Dodal: "Technicky je pak důležité, že ve finále to bude vždy zpravodajská služba, která rozhodne, zda důkazy poskytne, protože vždy upřednostní ochranu svých zájmů." Zásadní poznámka, jež změnu ještě víc zpochybňuje. Něco si tedy BIS (možná z dobrých důvodů) nechá pro sebe, něco pustí. Taková úprava by byla výběrová. Někdo by vyvázl, jiný nevyvázl.

Jasné NE tomuto vnitráckému nápadu. Není dnes potřeba míchat metody zpravodajců s metodami policie. Ta by měla pracovat na své profesionalizaci, ne se spoléhat na sestry pracující v utajení. Mimochodem: sdělila by policie u soudu, odkud důkaz, třeba odposlech, má? A není už toto samo velký problém?

Druhý nápad vnitra: policie by měla získat pravomoc shromažďovat citlivé osobní informace o náboženském přesvědčení, zdravotním stavu či sexuální orientaci. Dnes je mohou kriminalisté sbírat jen při podezření na konkrétní trestný čin, nově též "při předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu".

Oč vnitru jde? Prý o radikalizaci jedinců. Policie chce informace o konverzi pachatelů ve vězení. Poznatky by uchovávala jen po nezbytně dlouhou dobu. (Kontrola?)

Dá se předpokládat, že by takovou databázi šupem zrušil Ústavní soud. Máme ústavou chráněnou svobodu vyznání. Je-li něco ústavní svoboda, pak o tom dost těžko může policie vytvářet databáze. A nutno dodat: nežijeme v Belgii či Francii, kde imámové získávají následovníky mezi odsouzenými. Ale i kdybychom žili, nelze dát policii tuto možnost. To by se pak nebezpečně blížila komunistické StB.

Obě navrhované změny nemají opodstatnění, vypadají podivně, jako by vnitro muselo taky předvést, že "maká", nezahálí. Nebo jako by znovu potřebovalo strašit terorem. Je zde však ještě jedna vážná okolnost, totiž situace, v níž se Česko dnes nachází. Podivné ukončení trestního stíhání Andreje Babiše, vedle toho neustálé útoky na některé aktivní občanské skupiny. Představme si, že BIS už nebude řídit Michal Koudelka, ale někdo od Babiše, Filipa či snad Okamury. Najednou se může zásadně změnit pohled na terorismus, i tento pojem je zneužitelný. Nebude pak třeba demonstrování proti vládě vyhodnoceno jako teror?

Přeháním? Možná vůbec ne, nevíme. Každopádně vnitro přichází s návrhy, jež jsou zásadně nepřijatelné a vracejí nás do dob, do nichž se snad většinově vracet nechceme.

Tyhle skupiny je potřeba sledovat, často inklinují k nepřijatelným politickým hodnotám i k rasismu, říká bezpečnostní analytik FSV UK Libor Stejskal. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy