Jsem dalek toho, abych vsetínské představitele odsuzoval za zvolený způsob řešení problému, tj. přestěhování nepřizpůsobivých osob z jimi zničeného objektu do nově vytvořených bytů první kategorie. Naopak si myslím, že je to řešení až překvapivě velkorysé. Jediné, co na postupu radnice jednoznačně odmítám, je nakoupení domů v blízkých obcích přes prostředníky a následné přestěhování nepřizpůsobivých osob. Hodnotím toto jako velmi nekolegiální postup vůči okolním samosprávám. 

"Čunkova kauza" není nic jiného, než klasická mediální kampaň podněcovaná nátlakovými skupinami pseudoochránců lidských práv, kteří se snaží v naší republice prosadit principy pozitivní diskriminace vůči Romům.

Bratrstvo kočičí pracky

Co mne vede k tomuto názoru? Třeba i jen to, jak jsou mediální útoky osobně zamířeny na pana Čunka. Člověk znalý zákonů ČR ví, že pan starosta by nebyl schopen dosáhnout ničeho bez podpory svých radních a zastupitelů. Obsah politického boje ochránců lidských práv je legitimní, ale problematický je zvolený způsob. Nevystupují před nejširší veřejností průhledně a otevřeně. V rámci stávajícího politického systému stran. Ale skrytě se schovávají v nejrůznějších účelových iniciativách a jednorázových skupinách. Na slánské radnici jsme jim začali žertem říkat Bratrstvo kočičí pracky. Můžeme jen doufat, že členy Bratrstva je málo lidí a že se to netýká vlastníků médií. I když indicie i v tomto ohledu jsou velmi vážné. 

Čtenáři nejrůznějších tiskovin jsou zahrnuti spoustou často zbytečných slov. Přitom podstata celého sporu se dá vystihnout dvěma větami: "Vsetínští (ale i slánští a další samosprávy) se svými slovy a činy snaží říkat  - "Každý občan má veškerá práva a veškeré povinnosti". Tvůrci mediální kampaně jim slovy a činy vzkazují - "Někteří občané ČR mají veškerá práva a jen některé (případně žádné) povinnosti". Nic více a také nic méně.

Měřit všem stejně

Pokud bychom se nechali ukřičet lidmi, hájícími výše zmíněný druhý přístup, domnívám se, že by naše společnost ztratila další díl své svobody. Každý člověk je schopen svobodně volit podle svých zájmů, tužeb a potřeb z různých nabízených alternativ. Jeho svoboda a práva jsou však ohraničena právě a jedině svobodou a právy jiného jedince. Součástí této svobody je odpovědnost. Jen ten, kdo ctí odpovědnost, může být ve svém důsledku skutečně svobodný. Pozitivní diskriminace bere lidem svobodu rozhodování, dělá z lidí nesvéprávné bytosti, které jsou ve svých rozhodnutích řízeny sociálními inženýry lidských duší (a práv), a není pro společnost z dlouhodobého měřítka řešením. Tím musí být jen a jen snaha "vyměřovat všem stejně".

Slušný člověk dodržující v ČR zákony začíná mít pocit odstavení na vedlejší kolej. Nemyslím si, že pan Čunek je netolerantní. Snaží se jen bránit slušné lidi. Samozřejmě, pokud se shodneme, že je neslušné neplatit nájem, ničit majetek jiných, odhazovat odpadky mimo vyhrazená místa, zneužívat sociální podporu státu, vjíždět autem na chodníky, krást, programově nectít zákony a tak dále a tak podobně.

Mediální mystifikace

Chceme-li skutečně potlačovat xenofobní postoje, neměli bychom vydávat otázku dodržování práva a sociální příčiny za rasový konflikt. Obsah této velmi logické věty si nechtějí připustit nejen aktivisté za lidská práva a rasovou diskriminaci, ale není ani v nejmenším jasný některým romským terénním sociálním pracovníkům a novinářům. Ve snaze získat pro sebe a své etnikum co nejvíce výhod od většinové společnosti, jsou schopni napsat cokoliv. Vadí mi i bezobsažné používání slov, o kterých jejich uživatel nemá ponětí, co vlastně znamenají. Příkladem je slůvko "ghetto". Slovo pochází z hebrejského ghett a znamená odloučení. Od 16. století se vnímá jako uzavřená část města se zvláštním režimem. A to tedy rozhodně vsetínské byty nejsou. Ba opak je pravdou.

Pokud se v České republice nebudou řešit příčiny vzniku určitých negativních jevů, ale budeme se bavit pouze o řešení následků, bude se situace Romů neustále zhoršovat a odtažitost majoritní společnosti k nim prohlubovat. Příčinou problémů Romů ve vztahu k ostatním jsou totiž především oni sami. Ve spojení s naprosto k práci nemotivujícím systémem sociálních dávek státu. Tzv. sociální síť totiž už dávno není sítí, ale sociální mucholapkou, která občana přiláká, přilepí a nepustí zpět.

Slánská zkušenost

Až se lidem vyplatí pracovat, až pobírání sociálních dávek bude opravdu sloužit jen k překlenutí aktuální nouze, a ne k "pohodlnému životu", až se nevyplatí podnikatelům zaměstnávat lidi načerno z důvodu příliš vysokých daní, až budou sociální příspěvky na děti motivovat rodiče k odpovědnému rozhodování, kolik dětí mohou uživit, a ne si z toho "učinit" živnost, pak budou mít Romové šanci. Do té doby musí samosprávy a jejich představitelé - starostky a starostové - jasně ctít zákonný princip rovného přístupu k občanům.

To, že je to správná cesta, jasně prokazuje slánská zkušenost. Za tři roky fungování Programu nulové tolerance vůči neslušnosti významně poklesla kriminalita a vandalismus, podařilo se zbrzdit příliv nepřizpůsobivých občanů do Slaného ze zahraničí, radnicí vyplácené sociální dávky jsou zřetelně adresnější, veškeré dluhy občanů vůči městu se snížily z původně jedenácti miliónů na dvě stě tisíc korun a místní občané romského etnika se chovají podstatně zodpovědněji a sebevědoměji.

Chápu postup vsetínské radnice a pana starosty Čunka (s výše uvedenou výhradou). Nemohou totiž jinak. Musí ctít zákony. Je to i v zájmu emancipace Romů samotných.

autor je starosta Slaného (ODS)