Petr Vizina Petr Vizina | Názory
7. 9. 2020 18:00

Vyčítali mu, že si zadal. Menzelovi ale byla příkrost cizí, zapáchala mu sprostotou

Co si můžeme odnést z postojů v sobotu zesnulého režiséra Jiřího Menzela? Třeba tuhle lekci: Opatrně s ostrými soudy, snadno sklouznou k vulgaritě. To se idyle stát nemůže.
Jiří Menzel, 1938-2020.
Jiří Menzel, 1938-2020. | Foto: Ondřej Besperát

V hloučku velkých tvůrců československé nové vlny platil vedle Evalda Schorma, Věry Chytilové nebo Jaromila Jireše vždy za toho subtilnějšího, křehčího. Náchylnějšího k estétství a lyrismu. A také ke kompromisu.

Jeho snímky Postřižiny nebo Vesničko má středisková jsou idylické téměř dokonale. Vyvázané ze souvislostí splňují rozšířený požadavek "neplést do všeho politiku" a nekazit tím zábavu. Nejspíš i proto jsou tak oblíbené. Naplňují představu o Češích jako národu, který si umí "udělat ráj" navzdory dějinám a okolnostem.

Foto: Jan Kačer

S těmi Čechy a jejich rájem to ale ve filmech Jiřího Menzela není tak jednoznačné. Nalézt v nich lze i obdiv pro jinakost, jakkoli dávkovaný spíše homeopaticky. Například jemným slovenským přízvukem v řeči paní Maryšky z nymburského pivovaru (Magda Vášáryová) či v promluvách jezeďáka Pávka (Marián Labuda).

Jiří Menzel každopádně nebyl jen idylickým filmovým básnivcem, který se opájí vlajícími vlasy paní sládkové a dobráckou náturou družstevního řidiče ochotného chránit mentálně opožděného závozníka. Zůstaly tu po něm také Ostře sledované vlaky, film o muniční železniční soupravě, kterou za protektorátu vyhodil do vzduchu domácí odboj.

Za poetickým názvem Skřivánci na niti se zase skrývá snímek na dvě dekády zavřený do komunistického trezoru, protože zkoumal 50. léta - dobu, kdy se vulgarita a krutost staly oficiálním jazykem státního aparátu. Režisér tedy divákům vedle poetiky nabízí také lekci: váhavost v úsudku nás může ochránit před vulgaritou sekernického vyjadřování, před černobílým viděním světa, které se tak rádo prezentuje jako pronikavé a morálně nekompromisní.

Menzel měl hluboký smysl pro ambivalenci, byl vnímavý k protichůdným skutečnostem. Trpěl nejistotou úsudku, která provázívá i zvídavé novináře, když místo rýsování jasných hranic nepřestávají zvažovat pro a proti. Jej však nakonec dovedla i k morálním ústupkům. Ten filmový v jeho případě pochází z počátků normalizace, nese název Kdo hledá zlaté dno a oslavuje budování dalešické přehrady. Nejistota úsudku je zkrátka obousečný dar.

Křehce, nejistě a ambivalentně působil Jiří Menzel i jako herec. Nejspíš proto jej Věra Chytilová obsadila do hlavní role porodníka ve své Hře o jablko. Menzelova "mužského typu" - váhavého a nejednoznačného - režisérka skvěle využila ve prospěch svého záměru zachytit mocenské hry mezi pohlavími.

Navzdory vší jemnosti v úsudcích se na sklonku života Jiří Menzel přesto stal pro nemalou část lidí moralistou. To když při první lidové volbě prezidenta zkritizoval vulgaritu a podrazy pozdějšího vítěze. Zpronevěřil se svým zásadám? Nezdá se. Jeho odkaz lze totiž formulovat takto: Opatrně s těmi příkrými soudy, snadno sklouznou k vulgaritě. To se idyle stát nemůže.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
Další zprávy