Záplava dalších a dalších tipů, které nám do redakce posíláte, potvrzuje, co již víme od samého začátku - i když počet zajímavostí rozšíříme na 300, stále to nebude stačit. Nádherných míst, kuriozit a výjimečných postav je zkrátka nepřeberné množství. A je to dobře.
A tak, i když se některé návrhy již mezi česká NEJ pravděpodobně nedostanou, alespoň si je připomeňme.
Vybrali jste 300 NEJ. Nyní vybírejte NEJ z NEJ
Skrze interaktivní mapu uvidíte aktuální stav exkluzivit v každém kraji a v anketě pod článkem můžete dát hlas svému favoritovi.
"V Třebíči jsou hodiny, jejichž ciferník je největší ve střední Evropě," píše nám jeden z čtenářů. Další si zase cení historického železničního viaduktu v obci Krištofovo Údolí u Liberce a rovnou nám zaslal i jeho fotografii. Opět jiný čtenář si dal tu práci a trochu více se rozepsal - za Ústecký kraj navrhuje Tiské stěny a rozhlednu Děčínský Sněžník.
Kde byl poprvé zachycen televizní signál?
Rozhledna Děčínský Sněžník je prý jedna z nejkrásnějších rozhleden v Čechách. Byla postavena roku 1864 na rozkaz hraběte Františka Thuna podle plánů architekta Hänela. Původně ale nebyla budována jako rozhledna, nýbrž jako věž potřebná pro geografická měření. Takže se prvními návštěvníky a uživateli stavby stali zeměměřiči Rakouska, Pruska a Saska.
Avšak i okolní obyvatelstvo a výletníci se začali o rozhlednu zajímat. A proto najal hrabě strážného, který za poplatek pouštěl výletníky na rozhlednu a vysvětloval jim vyhlídku. Později začala být věž díky své vyhlídce známá i v cizině. A roku 1865 tu byl zřízen i hostinec. V roce 1936 proslula navíc tím, že na ní byl u nás poprvé zachycen televizní signál - z olympijských her v Berlíně.
Rozhledna byla potom dlouho nepřístupná a zničená a opravit se jí podařilo až roku 1992, kdy byla znovu zpřístupněna.
Nespokojený čtenář
"Dost dobře nechápu, proč ve výběru chybí Mariánské Lázně jako jedno ze tří měst lázeňského trojúhelníku. Považuji to za nehoráznost," píše čtenář z Karlovarského kraje. "Důvody pro zařazení mezi NEJ snad ani není třeba uvádět: více jak čtyřicet léčivých pramenů, největší zahradní město v ČR, největší litinová kolonáda a podobně," dodává.
Moravané zase doporučují Praděd - nejvyšší horu nejen Moravskoslezského kraje, ale celé Moravy vůbec. A Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově, které je kuriozitou samo o sobě, protože podobné nikde v Česku nenajdete.
Pozadu není ani Vysočina. Hnedle několik návrhů přišlo od čtenáře, který sice studuje v Hradci Králové Lékařskou fakultu, ale ke kraji Vysočina cítí silné pouto. Připomíná mimo jiné dva rodáky z Humpolce - postavu světově proslulého antropologa a ve své době v Americe nejznámějšího Čecha Aleše Hrdličky a režiséra Jindřicha Honzla.
Honzl (1894-1953) se proslavil kromě režírování i coby divadelní kritik a teoretik. V březnu 1926 nastoupil do Osvobozeného divadla, kde působil až do jeho zákazu ve funkci režiséra a vedl i hereckou dvojici Voskovce s Werichem. Po válce až do počátku padesátých let pracoval v Národním divadle a později, až do své smrti, řídil katedru divadelní vědy na pražské DAMU. Díky své experimentální tvorbě vystupoval jako vůdčí osobnosti českého meziválečného divadla.
Narodil se v Humpolci, zkoumal Indiány
Až do svých třinácti let vyrůstal Aleš Hrdlička v Humpolci, kde se 29. března 1869 narodil jako prvorozený syn ze sedmi dětí truhlářského mistra. Hospodářská krize a naděje na lepší život přiměly Hrdličkovu rodinu vystěhovat se do Spojených států.
Aleš pracoval spolu s otcem v továrně na zpracování tabáku a večerně studoval střední školu. Fyzické a duševní vyčerpání mu přivodilo těžké onemocnění. Ošetřující lékař však poznal v mladém Hrdličkovi nadaného člověka se zájmem o přírodní vědy a nabídl mu práci. S tímto finančním zajištěním se mohl věnovat studiu lékařství. Hrdličku zaujal nově se rodící obor antropologie a odjel tuto vědu studovat do Francie.
Prozkoumal řadu indiánských populací a byl jedním z nejlepších znalců Indiánů. Jeho zásluhou byla objevena migrační cesta původního amerického obyvatelstva z Asie přes Beringův průliv na Aljašku a odtud na jih.
Od roku 1903 působil jako kurátor oddělení pro fyzickou antropologii při Národním muzeu Spojených států ve Washingtonu.
Vybudoval zde oddělení s mnohatisícovými sbírkami antropologických exponátů. Závěr Hrdličkovy vědecké práce "All Mankind Is of One Origin" (Veškeré lidstvo jednoho původu jest) je i vědeckým základem boje proti rasismu.
Zemřel v roce 1943 ve Washingtonu.
Jednou za deset let se v Humpolci koná celosvětový antropologický kongres, kde se vědcům z celého světa, kteří se významným způsobem zapsali do historie antropologie, uděluje Hrdličkova medaile.
abb, David Drobný, Libor Dolejš
