| Názory
14. 8. 2006 9:55

Zaručí pokuty bezpečnost na silnicích?

Mladá fronta se  před 60 ptala: Zaručí pokuty bezpečnost na silnicích? a v článku informovala: "Aby se naše ulice a silnice nestaly vinou nesvědomitých automobilistů nebezpečnými všem chodcům, bude v nejbližších dnech zavedeno několik bezpečnostních opatření. Nejvyšší hodinová rychlost pro nákladní auta byla určena na 50 km, pro osobní auta na 80 km. Překročení rychlosti bude stíháno pokutou 300 Kčs. Pokuty pro nedodržení dopravních předpisů byly zvýšeny z 50 na 300 Kčs, ze 40 na 200 Kčs, z 30 na 100 Kčs, z 20 na 50 Kčs a z 10 na 30 Kčs. Těmito pokutami budou trestání i chodci provinivší se proti dopravním předpisům. Pokuta 300 Kčs je také stanovena pro řidiče, kteří neuposlechnou světelného signálu. Bude-li zjištěna u řidiče motorového vozidla opilost, bude pokutován 5000 Kčs a bude mu odňat vůdčí list na půl roku, v těžším případě navždy. Nové předpisy nejsou brzdou dopravy, ale jejím zrychlením a zabezpečením...," napsala Mladá fronta.   Přečtěte si, co dalšího psaly české noviny 14.srpna před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.

Infobox

CO JE PAPÍROVÝ SVĚT

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v této rubrice, kterou připravujeme ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, vám v každý pracovní den přineseme základní přehled toho, co psaly české noviny v tento den v minulosti.

Pravidelně zde budete "listovat" Národními listy, Národní politikou, Lidovými novinami, Mladou frontou a Rudým právem.

Chceme vám tímto malým projektem zprostředkovat nejen krátký pohled do historie, ale zároveň možnost podívat se na to, jak se noviny vyvíjely od roku 1886 až do dneška.

Budeme vděčni za každý váš názor na tuto novou rubriku.

Redakce Aktuálně.cz, [email protected]

Před 120 lety

Národní listy ze soboty 14.srpna 1886 napsaly mimo jiné:

Ministru Giersovi podařilo se po dlouhé vynasnažení získati cara pro úzký spolek s Rakouskem. Arcikníže Karel Ludvík přináší do Vídně veledůležité ruské návrhy na rozřešení východní otázky.

V Bruselu seřadí se dělníci v neděli v abecedním pořádku krajů a potáhnou kolem ministerských paláců v ulici La Loi. Měšťanské gardy městské a předměstské budou ve zbrani od 11 hodin a ve veřejných místnostech vyčkají průběh manifestace, jsouce připraveni k zakročení, kdyby ho bylo třeba. Další třída národního vojska nebude svolána. Zdejší posádka bude čítati v neděli 6000 mužů. Zprávy o amnestii pro odsouzené stávkaře jsou pouhé domněnky.

 

Vybraný článek v plném znění:

V Uhrách utichne nyní nepochybně armádní otázka.

Na čas, neboť vedle mnohých těch otázek, jež v Uhrách jsou k vyřízení, není tato toázka dokonce ještě na čase. Snad až později opět obživne... Pan Tisza, jemuž zbudován tak skvělý zlatý most, má nyní volnou ruku vykonat, co se ještě od něj očekává. Má se veřejně prohlásit pro jednotu spojené armády, má vystoupit proti dotyčným agitacím a po případě užít i přísných zákonných opatřeních.

Na toto poslednější arci již sotva dojde. Agitace krajní levice po venkově jsou královským manifestem pojednou potlačeny. Na mnohých místech upuštěno již od příprav k meetingům a také komitáty ustávají se svými peticemi k sněmu uherskému.

Tak např. zamítl komitát pešt-pilisský návrh na přistoupení ku známé petici komitátu boršodského. Rovněž obecní zastupitelstvo města Debrecínu vzalo dotýčný návrh zpět, volajíc "Eljen!" králi a Tiszovi. Naproti tomu učinily komitáty Bercg, Zala a Gömör jednohlasná usnešení ve smyslu resoluce meetingu peštského.

 

Před 100 lety

Národní politika z úterý 14.srpna 1906 napsala mimo jiné:

Jak se z Vídně oznamuje, konají se v ministerstvech horlivé přípravy k podzimnímu zasedání říšské rady, které bude zahájeno již druhého týdne příštího měsíce. Státní rozpočet na rok 1907 jest prý již hotov a tento týden bude o něm jednati ministerská rada.

Jak "Neus Wr. Tagbl." z Londýna oznamuje, přibude anglický král Eduard po ukončení svého léčení v Marianských Lázních dne 7. září do Vídně a bude ubytován jako host císaře Františka Josefa v Schönbrunu.

Návštěva císaře v Hradci Králové. Proslýchá se, že císař za nového pobytu svého v Čechách navštíví též, vyhovuje pozvání biskupa dra Doubravy, Králové Hradec a že tam pobude dva dni.

 

Vybraný článek v plném znění:

Německá zpupnost ostře vystupuje v poslední době všade na slovanské půdě v této říši. Případy z Čech, Moravy a Slezska jsou známy, stejně z Dolních Rakous. Nyní pozorovati lze nesnášenlivost německou také proti Charvátům, Srbům a Slovincům. V Rumi strhali Němci dokonce plakáty o 1. všesokolském sletě v Záhřebě. Murský "Sokol" uchystal na den 15. t. m. do lesa u Ljutomeru slavnost a hned spustil štyrskohradecký "Tagblatt" takto: "Doufáme, že politické úřady se postarají, aby páni příliš nerušeně nebyli pohromadě." Tak se štve i v novinách proti Slovanům a přímo vyzývá k násilí!

 

 

Před 80 lety

Lidové noviny ze soboty 14.srpna 1926 napsaly mimo jiné:

Generál Gajda se podrobil včera superarbitračnímu řízení, které se skončilo tím, že byl dán do výslužby. Tím je věc Gajdova rozřešena vojensky. Že tím není konec všem politickým důsledkům Gajdovy aféry, o to se přičiní jeho političtí přátelé, jestli vůdcové českých politických stran občanských nenahlédnou včas, že se tu napravila zase jedna chyba, kterou provedla bývalá koalice, povolavši generála Gajdu za prvního zástupce náčelníka hlavního štábu, ačkoliv všichni rozhodující činitelé mohli hned před třemi lety jasně věděti a viděti sami i kdyby na to nebyli podrobně a s doklady upozorňováni že generál Gajda se na tak odpovědné místo v armádě nehodí ani svým odborným vojenským vzděláním, ale tím méně svým nezkrotným sklonem zasahovati osobně do politických věcí a svým zcela zvláštním názorem na povinnosti a odpovědnost vojáka v demokratickém státě.

Zemětřesení v Terešvě. Zemětřesením v Terešvě byly poškozeny téměř všechny domy. Velké trhliny se objevily na třiceti budovách. Dvě budovy hrozí zesutím. Vážně poškozena je četnická stanice a řecko-katolický kostel, jehož klenba popukala.

 

Vybraný článek v plném znění:

Příznivý stav německých financí.

Říšský ministr financí dr. Reinhold podal včera tisku přehled o nynějším stavu říšských financí. Prohlásil, že nynější finanční situace říše je velmi příznivá a že letošní rok skončí bez schodku s předpokladem ovšem, že nebude říšským sněme donucen k novým výdajům a že nenastane obrat k horšímu v hospodářské situaci. Výtěžek daní byl neobyčejně dobrý a daleko předstihl očekávání. Ministr dále podotkl, že finanční zatížení způsobené podporou nezaměstnaných značně se zmenšilo díky sezónním pracem v zemědělství, ale především v důsledku anglické hornické stávky a oživení průmyslu. Výdaje na podporu nezaměstnaných činily v únoru 130 milionů marek, kdežto nyní jen asi 90 milionů marek.

 

Před 60 lety

Mladá fronta ze středy 14.srpna 1946 napsala mimo jiné:

Mussolini nalezen. V pondělí bylo v klášteře Certosa v Pavii (25 mil jižně od Milána) nalezeno tělo Benitto Mussoliniho. Tělo bývalého "duceho" leží na milánském policejním ředitelství, zabaleno do pytle z nepromokavého plátna. Policejní ředitel oznámil, že tělo je ve stadiu naprostého rozkladu.

H.G.Wells zemřel. V úterý odpoledne zemřel ve svém londýnském domově slavný anglický spisovatel H.G.Wells, který trpěl již delší dobu cukrovkou. Největším dílem H.G.Wellse je zpracování dějin lidstva, které dokončil v roce 1920.

 

Vybraný článek v plném znění:

Zaručí pokuty bezpečnost na silnicích?

Aby se naše ulice a silnice nestaly vinou nesvědomitých automobilistů nebezpečnými všem chodcům, bude v nejbližších dnech zavedeno několik bezpečnostních opatření. Nejvyšší hodinová rychlost pro nákladní auta byla určena na 50 km, pro osobní auta na 80 km. Překročení rychlosti bude stíháno pokutou 300 Kčs. Pokuty pro nedodržení dopravních předpisů byly zvýšeny z 50 na 300 Kčs, ze 40 na 200 Kčs, z 30 na 100 Kčs, z 20 na 50 Kčs a z 10 na 30 Kčs. Těmito pokutami budou trestání i chodci provinivší se proti dopravním předpisům. Pokuta 300 Kčs je také stanovena pro řidiče, kteří neuposlechnou světelného signálu. Bude-li zjištěna u řidiče motorového vozidla opilost, bude pokutován 5000 Kčs a bude mu odňat vůdčí list na půl roku, v těžším případě navždy. Nové předpisy nejsou brzdou dopravy, ale jejím zrychlením a zabezpečením.

 

Před 30 lety

Rudé právo ze soboty 14.srpna 1976 napsalo mimo jiné:

Rozhodující etapa žní. Na polích v celé republice se každým dnem, ba každou hodinou, rozšiřuje plocha sklizených polí a ubývá porostů pšenice, ječmene i dalších obilovin, které ještě čekají na kombajny. I přesto však dosud zdaleka není letošní boj o úrodu vyhrán. Naopak, právě v těchto dnech, kdy žňové práce ve stále větší míře postupují z nížinných oblastí do podhorských a horských, jsou kladeny všude většinou mnohem větší nároky na práci všech, kteří se na sklizni podílejí.

Pokus s krystaly. Sovětská orbitální vědecká stanice Saljut 5 ukončila v pátek v 11 hodin středoevropského času 830. oblet kolem Země. Z toho 587 obletů bylo s posádkou na palubě.

 

Vybraný článek v plném znění:

Malé zamyšlení. U nich a u nás.

Na jednom festivalu krátkých filmů jsem před časem viděl dánský snímek. Jmenoval se Himmelexpresen a líčil scény filmované živě v reálu, scény opilců, alkoholiků. Ten festival se konal v kapitalistické zemi a tam nenapadlo nikoho z přítomných tamních novinářů, aby mu přikládal nějakou zvláštní nebo vůbec společenskou důležitost. Prostě se podívali na poutavě natočený film ze skutečnosti a hodnotili jeho umělecké, dokumentární kvality. Napadlo mne a napadá mne často, že kdybychom podobný film natočili u nás (což by přese všechno bylo mnohem obtížnější než v Dánsku) a poslali jej do mezinárodní soutěže, že by diskuse západních odborníků rázem překročily odbornost dokumentárního zachycení a všichni by se docela bezpochyby vrhli na náš společenský systém. Jak to, že jednou nic, a v našem případě se všechno rázem připisuje systému? Plyne to z toho, že i naši ideoví odpůrci předpokládají (aniž by si to možná uvědomovali), že náš společenský systém, že socialismus zasahuje odpovědně a účinně do všeho, že u nás i filmové umění a dokumentaristika mají svou společenskou funkci. Tak vlastně chtě-nechtě uznávají i tam na Západě, že náš systém nenechává nikoho bez povšimnutí, že u nás všechno, co se děje, je věcí veřejnou, věcí celé společnosti.