Politikář je občasná páteční rubrika, ve které účtujeme s politiky a politikou.
Politikář - Dobrý den, milí čtenáři. Tento týden se ukázalo, že Adriana Krnáčová mluví jako Miloš Zeman („debil“ – „blbeček“). Bereme to jako důstojnou připomínku svátku ženské emancipace, u nás známého pod šifrou MDŽ.
* * * Mimo to nás zaujala informace, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uložila mastnou pokutu 500.000 korun provozovateli Frekvence 1 za vulgární a hrubě pokleslé moderování pořadu Dámský klub. Jeho škodlivost podle radních spočívala v používání obhroublých výrazů, primitivním vtipkování a spojování intimní problematiky s "pudově prvosignální problematikou sexuality a partnerských vztahů".
Ověřili jsme za vás, že v pořadu nevystupovala ani Krnáčová, ani Zeman, jakkoli to podle rozsudku vypadá spíš na oba dva dohromady, jako že Dámský Prezidentský Pressklub (DPP). Dál už jsme se radši neptali. Pudově prvosignální!
* * * Jinou závažnou zprávu na téma pohlaví nejen v politice publikoval americký časopis Psychological Bulletin. Podle něj narcistickými sklony trpí muži víc než ženy, přičemž článek se zaměřil na skutečně podstatné rysy narcismu: vůli k moci, exhibicionismus a představu stiženého jedince, že mu všechno patří.
Studie v Psychological Bulletinu prozkoumala celkem 355 analýz a další publikované práce z posledních tří desítek let, které zahrnují více než 470.000 lidí. Podle nás si ale psycho analytici mohli ušetřit námahu – stačilo zeptat se libovolného vzorku skutečných expertů na každodenní kontakt s narcisy, českých voličů. A vyšlo by jim totéž. A vědci by žasli: ještě nikdy se tolika respondentům nepodařilo tak přesvědčivě popsat představu stiženého jedince, že mu všechno patří.
* * * Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Milan Chovanec se pochlubili, že tým Kobra za devět měsíců zabránil daňovým podvodům ve výši 1,7 miliardy korun. Hlavní zásluhu na tom má podle našeho názoru odporné logo, kterým tato zásahová jednotka přiměje k poslušnosti i ty nejotrlejší neplatiče. Prostě: než se na tohle dívat, to radši mafiáni budou sekat dobrotu. Důmyslné!
* * * Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) slavnostně předal starostům dekrety o nových obecních znacích a vlajkách. Na žádnou nepřístojnost jsme v nich kupodivu nenarazili, jakkoli předsedou legendárního parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii není nikdo jiný než Vítězslav Jandák (ČSSD).
* * * Prezident republiky se při setkání se zaměstnanci továrny na autobusy v Holýšově vyjádřil, že „úspěšný podnik je ten, který svůj zisk reinvestuje a nekupuje tryskáče a jachty“. Toto se líbí uživateli Petr Kellner.
* * * Zatím jen pozvolna si získává zaslouženou pozornost návrh senátora Jana Veleby (SPO), aby ten, kdo byl poškozen Českou televizí nebo rozhlasem, nemusel pět let platit koncesionářský poplatek (135 korun měsíčně). Jak zdůvodnil právní expert Zdeněk Koudelka, poplatky jsou „nucenou televizní daní, kterou musí platit i ten, proti kterému se lže, což je jednání v rozporu s dobrými mravy.“
Jde sice o poněkud anarchistickou, nicméně správným směrem mířící myšlenku. Její kvality se ale projeví naplno, teprve až ji stát povolí rozvinout i v mimomediální sféře. Například v politice. Politické strany, jak známo, žijí z nemalé části z peněz daňových poplatníků (nucená politická daň, kterou musí platit i ten, proti kterému se lže, což je jednání v rozporu s dobrými mravy, srov. výše).
Například taková Strana práv občanů Zemanovci dostala ve volbách 2013 za hlasy 7 511 300 Kč, ačkoli by se asi našlo pár koncesionářů politiky, kteří se jí cítili poškozeni nejméně tak jako Koudelka s Velebou televizí. Nebo: stranám platíme 855 tisíc ročně za každého jejich poslance a senátora a nikdo se neptá, kolikrát vás kdo obelhal a zvedl vám mandle a jestli si myslíte, že si vaši korunu zaslouží, tak jako třeba František Čuba. Za Jana Velebu naštěstí neplatíte žádné straně nic, protože byl do Senátu zvolen jako nezávislý kandidát.
Až se poplatková asignace osvědčí na státní úrovni, najde uplatnění i v soukromoprávních vztazích. Budete platit jen za tu část služeb, která je vám milá. Vrchní vám od oběda odečte oschlé knedlíky. Když nastoupíte do tramvaje s těmi hnusnými sametovými sedačkami, jedete gratis. Naopak za zprávy s Velebou si připlatíte. A tak dále.
Hezký víkend, milí čtenáři.
