reklama
 
 

Politikář: Vylejte mlíko do kanálu, Depardieu snídá kaviár

8. 8. 2014
Sebetrýznění sankcemi je náš obor. Průšvih, krize a krizový štáb, kdo to zaplatí, zas se někdo hádá a jiný něco žádá. A něco hrozí. Skoro se zdá, že u nás, ne v Rusku nebude co jíst.

Politikář je pravidelná páteční rubrika, ve které účtujeme s politiky a politikou.

Politikář - Dobrý den, milí čtenáři. Obchodní válka je taky válka, takže veškeré úvahy o tom, jestli sankce a kontrasankce mají nebo nemají někoho bolet, jsou podle našeho názoru liché. Bezbolestné sankce neexistují, nebo pak to nejsou sankce, ale marketing, byznysplán či bůhvíco.

Jiná věc je, jak taková bolest vzniká a jak moc si ji působí sám ten, kdo ji cítí. Když vás něco svědí, můžete to skousnout, anebo se škrábat na kůži, až to bude horší a horší, do krve. Podle zpráv v tisku a šířící se nálady je tohle asi náš obor.

Rusko zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z Evropské unie. Co z toho zatím českýma očima plyne? Putin: bojovník za potravinovou soběstačnost a div ne proti konzumerismu a nesmyslné globální výměně poživatin. My: průšvih, svolejte krizový štáb, zaplaťte ušlé zisky, agrární lobby v akci, politici v akci. Skoro se zdá, že u nás, ne v Rusku nebude co jíst.

Rusko vypadá, že je v klidu, a bodejť by tak v porovnání se Západem nepůsobilo, když to není regulérní demokracie. Kdežto u nás pořád něco hrozí, panika na obzoru. Zas se někdo hádá a jiný něco žádá, jinak prý… Politici pod palbou kritiky. Za jak dlouho uvidíme vylévání mléka do kanálu, hromady brambor v ulicích, vidle před vládou? Tohle by se za Putina nestalo.

Ruský člověk vždy chápal, kde leží rozumná hranice spotřeby, a s tímto pochopením byl daleko šťastnější než ti, co se ženou za spotřebou kvůli spotřebě.

Mluvčí moskevského patriarchátu Vsevolod Čaplin

Neboli, faktický přímý dopad ruského potravinového embarga se u nás – jiné země Unie, třeba Polsko a Pobaltí, na tom budou hůř – násobí echem a rozruchem, které kolem něj od prvních hodin vznikají. Vidíme čerta za rohem.

Rusko naše potraviny nechce. Tak co kdyby si tedy každý, my i oni, konzumoval to svoje? Problém je, že Rusko je jen jedno, kdežto "my" jsme Evropská unie se svou zlobbovanou a komplikovanou zemědělskou politikou.

Potravinová soběstačnost je prý v případě Putinova Ruska super, kdežto u nás „hrozí přetlak na trhu“. Tudíž by měly automaticky klesnout ceny, ale toho se velkopodnikatelé samozřejmě obávají, i proto, že větří levnější zahraniční konkurenci (u nás například polských ovocnářů, kteří doteď vyváželi do Ruska).

Padají sugestivní otázky jako „kdo to zaplatí“ a eufemismy jako "intervence" a "kompenzace". To jsou na eurozemědělském „trhu“, který je společný a zároveň plný národních agrozájmů, podmíněné reflexy. Kdo to zaplatí, je samozřejmě řečnická otázka. Intervenuje a kompenzuje stát a jeho daňoví poplatníci.

Bude třeba číst důkladně a rozlišovat. Jestli něco přímo kvůli sankcím „hrozí“, pak v první řadě agropotravinářskému komplexu. Spotřebitelům nehrozí samotné ruské sankce, ale to, jak se zachová agropotravinářský komplex a vláda. Spotřebitelé se přitom ovšem mohou bránit – spotřebitelským chováním.

* * * Chraň pánbůh, že bychom házeli všechny zemědělce do jednoho pytle. Jen jsme si vzpomněli, jak stařec ve filmu Sedm statečných rozjímá nad letorou vesničanů. Bojí se všech a všeho. Bojí se, že bude pršet, nebo že nebude pršet. Že léto bude moc horké a zima moc studená.

A že agrární trh bude nenasycen, nebo přesycen. Místo Calvery a jeho desperátů je tu naštěstí stát, jeho dotace a výkupní ceny, a společná zemědělská politika Evropské unie. Takže i tentokrát to vidíme na happy end.

* * * Ještě dvakrát ze života prominentů: předpokládáme, že hlavními Putinovými poradci pro gastronomické embargo byli státní veterinární služba Rosselchoznadzor a Gérard Depardieu. A že se prezident ujistil, že známý gourmet kvůli sankcím nevrátí ruský pas a přežije bez francouzských sýrů. Díky Depardieuovi se zákaz dovozu nevztahuje na alkohol.

Stravovací návyky whistleblowera Snowdena neznáme, ale domníváme se, že jeho touha zůstat by hrála podstatně větší roli než vynucená změna jídelníčku.

* * * Management Alexandrovců mezitím - vždyť hudba spojuje národy bez ohledu na neuvážená geopolitická rozhodnutí Západu - ohlásil na říjen 2015 turné po českých a moravských městech, věnované 70. výročí osvobození. Vstupné bude dobrovolné, ale zásadně v naturáliích.

* * * Ředitel vaší, tedy České televize Petr Dvořák přiblížil podzimní vysílání (135 Kč měsíčně). „Když žena přepne na vztahový seriál, my nabídneme mužům kriminálku. Věříme, že tento boj o dálkový ovladač vyhrají muži, a tím pádem i Česká televize." Chápeme, že při plánování televizních schémat se musí o divácích uvažovat ve schématech, ale tohle by nám přišlo hrubozrnné i ve Volejte řediteli. Tesat.

* * * Problémy členů sociální demokracie s orientací při hlasování neustupují, naopak. Nedávno se ve Sněmovně objevilo až 17 zcela dezorientovaných poslanců, a teď se ukázalo, že neplatná byla čtvrtina hlasů ve stranickém referendu. Je skoro zázrak, že grémium ještě trefí do Lidového domu. A vláda na prázdniny. Hezký víkend, milí čtenáři.

autor: Jan Lipold

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama