Vede se „zásadní“ debata o rozpočtu. O dluhové brzdě, kolik přidat úředníkům, učitelům, policistům. Armádě. Výdaje na obranu dlouhodobě považujeme za zbytečné. Jako by se nám nemohlo nic stát. Kupodivu nás ze stavu dolce far niente nevyvedla ani krize na Ukrajině. Nehnul s námi fakt, že Rusko zuřivě zbrojí, je agresivní a expanzivní.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen nedávno středoevropským zemím připomněl, že Rusko v posledních letech dává na armádu každý rok deset procent navíc. Obranný rozpočet Moskvy nyní činí 4,4 procenta HDP, stejně jako obranný rozpočet Spojených států. Výraz „obranný rozpočet“ ovšem u Rusů tak docela nesedí. Vidíme, že jde o výdaje na expanzi, útok. Rusko pro nás představuje hrozbu.
Sami jsme schopni bránit se tak leda Vatikánu. Proto jsme členy Severoatlantické aliance. A v ní jsme za somráky, za stopaře, kteří neplatí. „Jsem znepokojen škrty v oblasti obrany,“ řekl nedávno v Praze Rasmussen. Nejen on vidí českou armádu (a českou ochotu přispívat na vlastní obranu) černě.
Náčelník generálního štábu české armády generál Petr Pavel na konferenci k 15. výročí vstupu Česka do NATO řekl: „Nechci být příliš skeptický, ale několik let opakujeme, že se blížíme k době, kdy se armáda zadrhne.“ Armáda je pod hranicí udržitelnosti. „Scénář na Krymu ukázal, že v reálu není čas ani na mobilizaci záloh,“ pravil také generál.
Každoroční hodnocení NATO o nás říká: „Jestli se situace nezmění, Česká republika bude mít vážné problémy poskytnout svůj přiměřený příspěvek do aliančních operací.“ Na hranici zhroucení se ocitly jednotky, které poskytují podporu vojákům v první linii - dělostřelci, protivzdušná obrana, zásobování. Státní tajemník ministerstva obrany Daniel Koštoval pravil: nejhorší hodnocení české armády za posledních pět let.
Známý fakt: při vstupu do NATO jsme se zavázali, že budeme na obranu dávat dvě procenta HDP. Nyní je armádní rozpočet takřka poloviční, činí 1,08 procenta HDP. Dvě procenta jsme dali naposledy v roce 2005 (část z nich ale byla zřejmě rozkradena při podivných armádních zakázkách). Od té doby výdaje klesají (s malou výchylkou v roce 2009). Stručně řečeno: na obranu kašleme. Spoléháme se na NATO, že kdyby něco, tak ono splní své závazky, které my neplníme.
Ruské iskandery k nám doletí
Apelovat na vyšší obranný rozpočet není „válečné štvaní“. A nejde jen o krizi na Ukrajině a okupaci Krymu. Na konci roku 2013 Rusko rozmístilo několik baterií taktických střel Iskander-M v Kaliningradské oblasti. Doletí až 500 kilometrů daleko, mohou dopadnout kdekoli v Polsku, ba i na severu u nás.
Přitom se chováme, jako bychom do NATO nepatřili. Nejde jen o škrcené rozpočty na armádu. Odmítli jsme americký radar v Brdech a náš současný ministr obrany Stropnický sdělil národu i zahraničí, že „stálé umístění jakýchkoli cizích vojsk je (u nás) stále problematické“. Mluvil o vojskách NATO, jejichž jsme součástí, tudíž nejsou "cizí". Srovnal je s okupačními jednotkami v roce 1968. - Vážně nejde jen o peníze. Jde taky o české hlavy a o to, co je v nich. Nebo co tam není.
Sami jsme schopni bránit se tak leda Vatikánu. Proto jsme členy Severoatlantické aliance. A v ní jsme za somráky, za stopaře, kteří neplatí.
Za minulé Zemanovy vlády si dohodl tehdejší ministr obrany generál Vlastimil Picek s premiérem Jiřím Rusnokem navýšení rozpočtu zhruba o miliardu korun (tedy na 43 miliard pro rok 2014). Navýšení se nakonec nekonalo, rozpočet podle tabulek ministerstva obrany zůstal v roce 2014 na 1,08 procenta jako v roce 2013.
Nyní se debatuje, kolik armádě přidat. Prý by to mělo být asi půl miliardy korun, méně než si generál Picek domluvil loni s Rusnokem. Legrační, rozuměj tragické, a typicky české je, že se všichni demokratičtí politici shodli: armádě se musí dát víc, nemůžeme se v NATO jen zadarmo vézt.
Komunisté se na to dívají jinak, prý bychom neměli vyššími výdaji na obranu dráždit Rusy! (Filipova družina zřejmě už smolí nový zvací dopis.) Vtipné, bát se dráždit prezidenta Putina, který na armádu ročně přisypává o deset procent víc. Jako by si králík uřízl běhy, aby jimi nedráždil lišku.
Králíček Stropnický a predátor Babiš
Bohuslav Sobotka uznává, že by se obraně přidat mělo. „Pro armádu dává smysl posílit v horizontu pěti šesti let ze stávajícího jednoho procenta HDP na 1,3 až 1,4 procenta,“ řekl. Pak by prý byla s to plnit závazky spojencům. Takže dnes je plnit nemůže. Dodejme, že šéf kasy Andrej Babiš chtěl rozpočet armády na rok 2015 snížit o půl miliardy. Zamýšlel králíčkovi uříznout aspoň jednu nohu. Pak mu premiér zřejmě domluvil.
Sobotka snad Babišovi domlouval, ale ministr obrany Martin Stropnický nejspíš nikoli. Podle zpráv z jeho resortu on zatím nijak na šéfa hnutí ANO netlačí. Prý je vůči němu značně devótní, takže těžko zadupe a řekne: Přidej, chlape, miliardu, jinak ti s tím seknu. Stropnického plán je krotší, chtěl by pro obranu 1,4 procenta HDP během deseti let, ne během pěti.
Pravicová opozice hučí, že chce na armádu víc. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pravil, že plán Stropnického pokládá „za cynický výsměch našim spojeneckým závazkům v rámci NATO a za naprosto nezodpovědný hazard vůči bezpečnosti České republiky“. Topka chce pro obranu do deseti let dvě procenta HDP.
Zní to pěkně, ale pohleďme, jak „navyšovala“ pravicová vláda. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek byl ministrem financí 2007 až 2009 a pak 2010 až 2013. Pouze v roce 2009 přesáhly výdaje na obranu 1,4 procenta HDP (přesně 1,43), jinak šly stále dolů až na 1,08. Takže topka křičí sama na sebe. Pravda je, že mezinárodní situace byla jiná.
V rozpočtu jde o priority. Obrana země nyní stojí na prvním místě. Je mnohem důležitější než přimíchávání oleje z řepky do nafty. NATO by nás nemělo považovat za vyčůránky, kteří neplatí, ale o to víc se spoléhají, že budou bráněni. A Sobotka by měl ukázat, že premiérem je on, nikoli ministr financí.
