Hejtman a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) navrhuje vojenské odvody pro chlapce, kterým už bylo osmnáct a mají hotovou školu. Sloužili by nikoli jako v minulosti až 24 měsíců, ale zřejmě čtyři měsíce. O povinné službě jako součásti svého programu kromě lidovců uvažují i Starostové a nezávislí. Za ne zcela vyloučenou věc vojnu označil již loni ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Zavést znovu povinnou vojenskou službu? Vojnu jako řemen? Měla by se stát jakýmsi lékem proti modernitě, proti tomu, že mladí lidé dnes vypadají, uvažují a chovají se jinak než před padesáti či třiceti roky.
Proti se vyslovil vrchní velitel ozbrojených sil Miloš Zeman. Proč? Moderní armáda představuje složité technologie, naučit se je ovládat trvá podle prezidenta zhruba dva roky. "To není samopal, kulomet ani granát. To je radar a spousta dalších sofistikovaných věcí. No a teď si představte, že se to dva roky učíte a potom odejdete do civilu. Tak jste vlastně vyhodili peníze, protože musíte učit další generaci vojáků," popsal svou výhradu.
Již dříve se Zeman nechal slyšet, že by pro něj padalo v úvahu spíše zavedení "dobrovolné domobrany" jako doplňku profesionální armády. "Vřele a nadšeně podporuji takzvané aktivní zálohy," řekl. Představuje si cvičení, jež by trvalo asi tři měsíce, bylo by však dobrovolné. – Rozumný postoj.
Zavést znovu povinnou vojnu odmítá i předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Staví se k návrhu podobně jako Zeman a dodává další pohled: "Argument, že povinná vojenská služba vštípí našim mladým lidem tolik potřebný pocit disciplíny, má dnes řadu zastánců a třeba právě pan hejtman Čunek se jím rád ohání. Nicméně ruku na srdce, nepřeceňujme až příliš ono romantické vnímání povinné vojenské služby a to, co mladým mužům služba v uniformě skutečně přinesla."
Česko není Izrael, Češi nejsou Židé
Čunek již dříve odůvodnil svůj návrh také takto: "Představte si, že by se v tomto státě stala nějaká katastrofa. Tady by všichni drželi mobil, mačkali displej a hledali nějakou aplikaci, jak se drží krumpáč." Míní, že "země naší velikosti si nemůže dovolit pouze profesionální armádu. Potřebujeme všeobecnou brannou povinnost". Příkladem by prý měl být Izrael.
Má znovuzavedení "vojny" smysl? Proč s ním politici přicházejí? Důvodů je víc. Každý politik se potřebuje "trefit" do pocitu veřejnosti. A u nás často slyšíte názor, že mladí neumějí přiložit ruku k dílu, "netahají", nedokážou "ani postavit zeď", fyzicky pracovat, "držet krumpáč". Zato jsou doma v moderních technologiích, umějí s počítačem, mobilem, s moderními přístroji, u nichž se často přirozeně orientují, ani návod nečtou.
Vlastně slyšíme mezigenerační lamentování, za nímž se skrývá i fakt, že starým (starším) ujíždí vlak a na změnu hesla v počítači si musejí volat buď vnučku, nebo "ajťáka".
U návrhu, jakým je zavedení povinné vojny (jež byla zrušena v roce 2004; od roku 2005 máme plně profesionální armádu), velmi záleží na záměru, na smyslu, který má plnit. Krumpáčový argument je nesmysl. Svět se od lopaty rychle řítí k robotům, což asi Jiřímu Čunkovi uniklo.
Jiný význam by měl návrh na povinnou vojnu, kdyby byl podpořen nutností bránit svobodný svět. Nikoli Česko jako takové, sami se nikdy velmoci, jakou je kupříkladu Rusko, neubráníme. (Leda by naši mladí vymysleli nějaký hypermoderní zbraňový systém, který by překonal i neobyčejnou ruskou technologickou sílu.)
Jak proplout, jak se vyhnout
Proto by měl onen smysl povinné vojny vězet v obraně svobody a demokracie, nikoli v obraně světa tisíce let starých dobrých krumpáčů proti světu nedávno masově zavedených mobilů, jež se měsíc od měsíce technologicky vyvíjejí.
Jakmile stavíte povinnou vojnu na obraně nemodernity, starého, osvědčeného světa, jste zpátky v povinné vojenské službě za komunistů (i krátce po pádu totality). V předstírání vojákování, v jakovojně, jež je nekonečným "očuráváním", kde se mladíci neučili, jak bránit svobodu, ale jak proplout, švejkovat. A taky šikanovat a být šikanován. Miliony vojenských historek volám za svědky.
Obrana svobody ovšem má být dobrovolná (pokud nejsme ve válce nebo těsně před ní), což se s povinnou vojenskou službou na čtyři měsíce zcela vylučuje.
Takový nápad se snadno plácne, skrývá se však za ním plno otázek. Od 18 let? A vysokoškoláci? A otcové dětí? Týkala by se vojna jen mužů? Proč? Když už se Čunek ohání Izraelem, tam rukují i ženy. A my máme emancipaci. Stát by musel vybudovat nová kasárna, nabrat profíky, kteří by bažanty cvičili. (Dnešní profesionální armáda od toho není.)
Byla by to nesmírně drahá, nerentabilní změna. Jedna z mála pozitivních věcí, které povinná vojna v minulosti přinášela, byl sociální mix, nutnost vylézt ze své sociální bubliny a navštívit jinou; na vojně sloužili vysokoškoláci s dělníky. Pravdou ovšem je, že ten mix ve zdrcující většině případů vojnou skončil.
Jiří Čunek byl slyšet, to se mu povedlo. Vyvinul činnost. Nabízí uzákonit naprostý nesmysl, ale to je fuk, lidu od určitého věku se to bude líbit. Apel na "staré dobré časy" řádu a pořádku se vyplácí. Podobně jako návrh "zase zadrátovat čáru", slyšíme, že by "mladí potřebovali vojnu jako prase drbání".
Povinná vojna míří proti nejmladší generaci, manipuluje s ní, což je běžná chyba české politiky. Ta je ze své podstaty "stará" a "pro staré". Proto se v ní tak dobře uplatňují lidé jako Zeman a Klaus plus jejich žáci.
