Milan Fridrich | Názory
8. 2. 2006 0:01

Aféra v NBÚ. Dobrá, nebo špatná zpráva?

Do televize přišel dopis od diváka. Zda by prý nešlo rozdělit zpravodajský pořad na dvě části. V první bychom odvysílali špatné zprávy, ve druhé ty dobré.

Proč? Denně se dozvídáme spoustu špatných stresujících zpráv. Někteří diváci se prý raději nekoukají na televizi.

Stres a špatné zprávy to je ale složitější věc. Stejně jako dobro a zlo.

Vezměte si poslední aféru kolem NBÚ. Z policejních odposlechů jsme se dozvěděli, že minimálně dva členové vedení Národního bezpečnostního úřadu byli ve spojení s dost podivnými existencemi z Berkova gangu. Zcela jistě šokující stresující zpráva. Pro člověka věřícího ve spravedlnost, řád, zákony a demokracii hotová hrůza. 

Tajné služby a bezpečnostní úřady jsou vždy tajemným světem, z něhož jde trochu strach. I kvůli oné tajnosti.

Ta zpráva je ale dobrá i špatná. Špatná tím, že je vůbec něco podobného v naší zemi možné. NBÚ má prověřovat lidi přicházející do styku s tajnými informacemi a přitom v něm dojde k takové aféře. Pro pochybení ředitele NBÚ Jana Mareše se dá těžko hledat omluva. Řídí úřad, který má pro bezpečnost země zásadní význam. Shovívavost není na místě.

Aféra má ale také svou dobrou stránku. Když média aféru otevřela, hned se začalo jednat. Ministr vnitra průšvih nezakrývá, nepokouší se zastrašovat novináře a brzdit vyšetřování. Bezpečností složky se vzájemně nekryjí. 

Kam potom zařadit aféru v NBÚ? Někoho může stresovat, že žije v zemi, v níž může být ředitel NBÚ ve spojení s podivným gangem. Mě by ale spíš stresovalo, kdyby se něco podobného stalo, a my se o tom nikdy nedozvěděli. Nebo kdyby se někdo snažil věc bagatelizovat. Stal se opak, což je dobrá zpráva pro tuto zemi.#reklama

Zneužívání moci a funkce totiž nebyla, není a nebude žádnou výjimkou ani v Česku, ani jinde na světě.

Podobné to bylo při aféře Kelly v Británii nebo skandálu kolem mučení iráckých vězňů americkou armádou. Když se nepodaří najít dost bílých krvinek, které by společnost uzdravily a očistily, to je teprve chvíle, kdy se dá mluvit o špatných zprávách. Švédsko to zažilo v případu Olafa Palmeho. Byl zavražděn a stále se neví, jaká byla role tajných služeb.

Amerika to zná na případu prezidenta Kennedyho. Očistnou kúru naopak přinesla Nixonova aféra Watergate.

Nikdy se nedá vyloučit, že některé místo obsadí člověk, který korupci neodolá nebo ji z neschopnosti nebo neznalosti nechá volný průběh. Stalo se a stává se, že některý politik nebo státní úředník získá pocit, že je nad zákonem a ústavou. Špatné zprávy o takové činnosti jsou zároveň i dobrými.

Je přitom paradoxem, že ty "špatné zprávy" nosívají dobří novináři.

Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT

 

Právě se děje

Další zprávy