Daniel Anýž Daniel Anýž | Názory
14. 6. 2019 9:45

Americký týden: Učiňme naše auta znovu obrovskými, zdroje tu jsou!

"To je generační změna, lidé se už k truckům nevrátí," říkal smutně průvodce po továrně Ford v Michiganu. Po deseti letech se ukázalo, že se mýlil.
Foto: Aktuálně.cz

Pokud se něco opakuje, tak už to asi nebude náhoda, a také, že není. "Nechtěl byste zadarmo upgrade?" zeptali se mě před několika dny v půjčovně aut na newyorském letišti. Když stejný dotaz padl loni na podzim na začátku mé tehdejší návštěvy, pokrčil jsem rameny, proč ne. Ale pak jsem litoval, místo objednaného menšího osobáku jsem sice jezdil v SUV, ale při sešlápnutí pedálu to byl pěkný bumbrlíček. Nebavil mě.

Tentokrát jsem tedy chtěl nabídnutý "upgrade" s díky odmítnout, trval jsem na své rezervaci, Fordu Fiesta. Jenže smůla, ukázalo, že ani tak nejde o nabídku pro milého zákazníka, ale o sdělení, že jinou možnost nemám.

Do půjčovny jsem kvůli zdržení na příletu dorazil s více než hodinovým zpožděním, moji rezervaci mezitím pustili někomu jinému a žádné další menší auto už prý na parkovišti není.

"Máme jich vždycky jen pár, postupně je vyřazujeme," vysvětluje zaměstnanec půjčovny na mé nedůvěřivé dotazování a nechává mi vybrat mezi "truckem", tedy dodávkou, a SUV. Volím to druhé a dostávám klíčky od vozu Dodge Durango. Bingo, tři a půl tuny mrtvé váhy na kolečkách.

Sedím, obklopen plechem pro sedm lidí, v manuálu si čtu, že ve městě mě čeká spotřeba 17 a na dálnici 11 litrů na sto kilometrů, a vzpomínám na roky 2008 a 2009, kdy při tehdejších cenách benzinu a v těžké ekonomické recesi automobilky z Detroitu málem zahučely na tom, že Američané obecně málo kupovali auta, ale speciálně právě o ty žíznivější přestali mít zájem.

Do určité míry se opakovala situace, kterou Amerika před tím zažila už v druhé polovině 70. let. Během ropné krize řidiči čekali ve frontách na benzin, Američané na chvíli přestali svá velká auta milovat a následně do země také vtrhly úspornější (a v té době rovněž spolehlivější) japonské vozy.

Na přelomu let 2008 a 2009 nakonec musela federální vláda USA dvě ze tří velkých automobilek - společnosti GM a Chrysler - zachraňovat finanční injekcí a mnozí republikánští politici spílali demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi do socialisty, který vykupuje autoprůmysl, i když o tom, že firmy budou zachráněny ze státního rozpočtu, ve skutečnosti rozhodl už jeho předchůdce, republikán George Bush.

Zbývající z velké "detroitské trojky", společnost Ford, to tehdy zuby nehty zvládla sama; ale pamatuji si na stesky zaměstnanců továrny Ford Rouge v Dearbornu, že i jejich truck F-150 - jinak americká legenda - jde tak špatně na odbyt, že poprvé za dvacet let museli stáhnout výrobu z tří směn na jednu.

"To je generační změna, lidé se už k truckům nevrátí," říkal smutně průvodce po továrním provozu, a všechny tři firmy velké trojky se předháněly v plánech, jak budou vyrábět menší, lehčí, efektivnější modely. Americká média byla plná předpovědí, že Spojené státy definitivně vystřízlivěly ze své lásky k nenasytným kubaturám, k bezstarostnému sešlapování pedálů. Čemuž pak šel naproti i Obama, v roce 2012 automobilkám uložil, že do roku 2025 musí snížit spotřebu svého autoparku zhruba na úroveň, kterou evropské či japonské vozy běžně dosahují už dnes.

Ale všechno je zase jinak. Benzín je znova - ve srovnání s roky 2008 a 2009 - relativně levný a Donald Trump po příchodu do Bílého domu prohlásil, že Obamovy limity zruší, což se teď také skutečně chystá udělat.

Chevrolet 2020 Silverado HD. Novinka od General Motors.
Chevrolet 2020 Silverado HD. Novinka od General Motors. | Foto: Reuters

Prodej menších osobních automobilů jde v USA v posledních dvou letech strmě dolů, model Ford Fiesta, jehož výroba byla obnovena v reakci na krizi v roce 2009, se letos znovu přestal vyrábět, GM zavírá své fabriky na kdysi velmi populární osobák Chevy Cruze, a trhu opět dominují rozliční macatí krasavci - trucky, SUV a modely "crossover".

Přijde v budoucnu nějaký další průšvih? Energetická krize, která pak zase pošle trh s automobily do kolen? Amerika tomu evidentně nevěří, a na její straně přibyl nový silný argument. Díky revoluci v těžbě ropy a plynu z břidlic je energeticky soběstačná, podle čerstvé analýzy společnosti BP, o které tento týden psal Wall Street Journal, Spojené státy loni zaznamenaly historicky největší meziroční nárůst těžby fosilních paliv.

Úspěch? Z čistě amerického pohledu asi ano, ale jako někdo, kdo nehoruje pro nadrozměrná auta, a s tankovací pistolí zasunutou do nádrže nenasytného Duranga si nejsem vůbec jistý, že právě takhle by měl vypadat pokrok. Spíš jako by se věci hnuly nějakých patnáct dvacet let zpátky.

Nebo jako by se tak nějak motaly v začarovaném kruhu. Podle citované zprávy BP poptávka po energii ve světě loni vzrostla o 2,9 procenta, nejrychleji od roku 2010. V USA to bylo ještě o něco víc, o 3,5 procenta. A důvod?

"Největší, silnější, než se očekávalo" nárůst spotřeby způsobilo "neobvyklé počasí". "Větší počet extrémně horkých a chladných dní vede k většímu využití klimatizace a vytápění."

Nastartuji svůj Dodge. Aby se mohl tenhle benzinový otesánek pohybovat, musí se někde ze země více sosat. Venku za okýnkem je na předměstí Washingtonu nějakých třicet nad nulou, pouštím klimatizaci "na plný céres". To je mega! Pardon, chtěl jsem říct MAGA - "Make America Great Again".

 

Právě se děje

před 3 minutami

Končí další časopis Jaromíra Soukupa, poslední Instinkt vyjde v říjnu

Měsíčník Instinkt, který vychází pod vydavatelstvím Empresa Media vlastněným Jaromírem Soukupem, končí. Poslední číslo vyjde v říjnu, informoval server Médiář. Vydavatelství tak hlásí konec už čtvrtého časopisu za poslední rok. Závěrem loňského roku přestaly vycházet magazíny pro mladé Popcorn a Top dívky, letos v létě pak z trhu zmizel i měsíčník Faktor Soukup. Instinkt vznikl v roce 2002 jako týdeník, do vlastnictví Empresy se dostal o devět let později. Letos v květnu se z časopisu stal měsíčník.

Zdroj: Domácí
před 56 minutami

Jandová skončila v časovce juniorek na MS na 25. místě

Veronika Jandová skončila v časovce juniorek na mistrovství světa v silniční cyklistice v britském Harrogate na 25. místě, další česká závodnice Kristýna Burlová obsadila 37. pozici. Zlato získala Ruska Ajgul Garejevová, který 13,7 kilometru dlouhou trať zvládla za 22:16 minuty.

Druhá skončila mistryně Evropy ze srpnového domácího šampionátu v Alkmaaru Nizozemka Shirin van Anrooijová, která zaostala za Garejevovou o 3,61 sekundy. Obě si tak prohodily pořadí z ME. Bronz získala doma Britka Elynor Backstedtová, jež na vítězku ztratila 10,93 sekundy.

před 1 hodinou

Za útoky na saúdská ropná zařízení je zodpovědný Írán, tvrdí Boris Johnson

Británie je přesvědčena, že za útoky na saúdskoarabská ropná zařízení v polovině září je zodpovědný Írán. Uvedl to v pondělí britský premiér Boris Johnson, informovala agentura Reuters. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že při připisování zodpovědnosti je "velmi opatrný". Útoky podle něj nicméně nepomohly v úsilí zmírnit napětí v oblasti Perského zálivu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy