Ve svém posledním vzkazu na sociálních sítích si Andrej Babiš znovu nasadil čepici Silné Česko a pronesl nepříliš souvislý projev na téma hrdého národního státu. Může být. Zapomněl už ovšem dodat, že on mu rozhodně nevládne.
Politicky to sice vypadá, že jeho hnutí zemi dominuje, a protože on zase dominuje svému hnutí, tak republika má opravdu silného vůdce. Realita ale vypadá jinak. Nejenže mnohé nezávislé instituce před ním uhájily svou samostatnost. Babiš opakovaně ukazuje, že reálně nemá ani sílu vyměnit ty lidi, na které by jako premiér měl relativně snadno dosáhnout.
Ministry mu často diktuje hradní skupina okolo Miloše Zemana. Babišova letitá nevraživost vůči šéfovi nejmocnější polostátní firmy ČEZ Danielu Benešovi skončila ozbrojeným smírem. A nyní šéfa kabinetu postihla opravdu velká potupa - v čele Všeobecné zdravotní pojišťovny bude dál pokračovat její dosavadní ředitel Zdeněk Kabátek.
Z ostudy Kabátek
Kdo chce v Česku řídit zdravotnictví, potřebuje mít pod palcem nejen ministerstvo, ale i největší zdravotní pojišťovnu, která ručí za péči pro skoro šest milionů lidí a hospodaří se stamiliardami ročně. Když hnutí ANO převzalo v roce 2017 ministerstvo, Babiš získal jen půlku potřebného vlivu v bílém byznysu. V čele VZP nadále působil Zdeněk Kabátek, který se tam dostal za časů panování ODS.
Andrej Babiš za poslední roky nainvestoval spoustu úsilí do dehonestace ředitele. Když ČSSD v roce 2016 prosadila jeho pokračování ve funkci, vyprodukoval pozoruhodný pamflet. Soptil tehdy, že koaliční ČSSD chce znovuzvolením Kabátka "za každou cenu udržet netransparentnost a korupci v systému českého zdravotnictví". "Správní rada VZP teď tvrdí, že Zdeněk Kabátek je dobrý manažer, což považuji za absurdní." A naprosto si nenechal žádnou možnost smíru: "Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky."
O rok později Babiš ze zdravotnictví udělal dokonce vlajkovou loď své předvolební kampaně. Na ovládnutí penězovodů VZP měl i svůj osobní zájem, začal totiž mezitím hodně aktivně podnikat ve zdravotnictví přes svůj investiční fond.
Možná si ještě někdo na tu rétoriku z roku 2017 pamatuje: Dosavadní správa zdravotnictví pod ČSSD byla dle Babiše jen pokračováním starých korupčních časů ODS. Ale až přijde, ucpe černou díru a vymete korupčníky. V knížce O čem sním, když náhodou spím rýsuje růžovou budoucnost, v níž prý donutí pojišťovny rozdělit naše odvody na část povinnou a osobní, za kterou si jako zákazníci nakupujeme to nejlepší. "Tomu se říká efektivita, která u nás zatím chybí, a to fest," celkem správně dovozoval.
ANO proti šéfovi
A teď střih. Premiér žádné penězovody v podfinancovaném zdravotnictví neucpal. Naopak je bez jakékoliv kontroly roztočil tím, že dramaticky navýšil platbu za státního pojištěnce. Nikdo dosud přesně neví, kde letos 19 - a příští rok až 53 - miliard navíc skončí. Tolik určitě koronavirus na zdravotních nákladech stát nebude.
O mnohé položce z této částky rozhoduje právě nákupem péče největší pojišťovna, tedy VZP. A přestože ANO tam má nominálně spoustu lidí, Babiš zjevně tuto instituci vůbec neovládá. To by jeho vlastní lidé - správní radu vede lékařka a poslankyně ANO Věra Adámková - nyní nezvolili zase do čela člověka, kterého premiér považuje za neschopného korupčníka. Slušná facka šéfovi.
Kabátek by se samozřejmě nikdy tak dlouho v čele dost složité instituce neudržel, kdyby neustále neobnovoval své politické krytí. A že mu to jde. Když padla ODS, nastoupilo krytí od ČSSD. Poté, co zbezvýznamněli i sociální demokraté, přišlo na řadu zastání z Hradu. Když v létě přijal prezident Kabátka na Pražském hradě, aby se přeptal na "malého Oliverka", začalo být zřejmé, že Babišův předvybraný nový ředitel VZP a dosavadní náměstek David Šmehlík to bude mít ještě hodně těžké. A taky že měl.
Silné Česko, slabý premiér
Premiérovo potýkání s prezidentem je ukázková "Hassliebe", kde se vzájemná láska kombinuje se stejně urputnou nesnášenlivostí. Zeman dobře ví, že jeho síla mezi volbami nespočívá ani tak v prezidentském úřadu, ale v dobře rozestavěných figurách na šachovnici české politiky. Sada silných figur jako Beneš, Kabátek, Benešová, Jindrák či Prymula je navíc ještě neustále vyztužována armádou pěšáků, které za kdejakou službičku, zakázku či vyznamenání neustále k Hradu nahání duo Nejedlý-Mynář.
Tento způsob řízení státu je poněkud nešťastný za jakéhokoliv počasí. Ale během koronaviru je už přímo šílené, že klíčová zdravotnická rozhodnutí se nakonec pečou někde za dveřmi zavřené restaurace na pražském Vyšehradě - a premiér je u toho navíc páté kolo u vozu.
Volba šéfa VZP měla být transparentním soubojem několika kandidátů, kteří přinesou do výběrového řízení svůj plán, jak udržet největší zdravotní pojišťovnu ekonomicky nad vodou a zajistit přitom minimálně dosavadní šíři péče. A pokud toho ani jeden kandidát není schopen, měli by premiér s ministrem zdravotnictví být schopni praštit do stolu a takovou volbu si vyžádat.
Jenže kdo je ministr zdravotnictví? Úctyhodný odborník, leč bez jakéhokoliv reálného politického vlivu, kterého premiér náhodně vytáhl před pár dny z klobouku. A kdo je premiér? Údajný silák s trumpovskou čepicí, který však celé roky nedokáže na VZP dosáhnout - a do konce tohoto volebního období se mu to nejspíše už ani nepodaří. Není to Babišova první mocenská prohra, ale určitě jedna z nejtrpčích.
Pokud má premiér na čele červené čepice nápis "Silné Česko", na zadní stranu by si mohl došít i slogan "Slabý premiér".
