Daniel Anýž Daniel Anýž | Názory
29. 1. 2021 11:11

Biden Ameriku nesjednotí. Ale Trumpovi republikáni mu nemají vůbec co vyčítat

Demokrat vyhrál volby, republikáni mohou těžko čekat, že se bude chovat, jako by to byla remíza. Pod Donaldem Trumpem sami potvrdili, že takhle to dnes ve Státech rozhodně nefunguje.
Přišel, vyhrál a začíná plnit program. Nový americký prezident Joe Biden.
Přišel, vyhrál a začíná plnit program. Nový americký prezident Joe Biden. | Foto: Reuters

Demokrat Joe Biden má za sebou první týden v Bílém domě a každé jeho rozhodnutí je poměřováno ústředním poselstvím z inauguračního projevu, že Amerika se musí sjednotit a on chce být tím, kdo se o to pokusí. Republikáni a jim naklonění komentátoři už ovšem mají jasno: svůj závazek zradil, vypravil se cestou levice, prostě sliby chyby, jak mu to někdo mohl věřit.

Foto: Aktuálně.cz

Karl Rove, někdejší poradce prezidenta George W. Bushe, například v textu pro Wall Street Journal Bidenovi vyčítá, že do svého návrhu na záchranný balík v epidemii koronaviru začlenil opatření, která jsou pro republikány nepřijatelná. A že i celková suma ve výši 1,9 bilionu dolarů je mimo cokoliv, pro co by byli ochotni zvednout ruku.

Fair enough, žádná jednota se tedy patrně konat nebude. Ale realitou zároveň je, že Biden nemůže hodit přes palubu demokratické voliče jen proto, aby vyhověl republikánům. Konkrétně jejich představě, co to je "středový" politický program, s jakým by se oni byli ochotni smířit.

Bidenovi je vyčítáno, že součástí jeho stimulačního návrhu je požadavek, aby minimální federální mzda vzrostla na dvojnásobek současného stropu. Co si to Biden vůbec troufá? Rozhodně nic skandálního, extrémního. V současnosti je to jeden ze standardních programových bodů amerických demokratů. A v tomto smyslu to byl přirozeně i jeden z klíčových Bidenových závazků, který přednesl hned ve svém prvním projevu, když v dubnu 2019 v Pittsburghu odstartoval prezidentskou kampaň.

Republikáni a rozpočtová "kázeň"

Jde o věc, kterou si podle průzkumů přeje nejen devět z 10 demokratů, ale podle šetření PEW Research Center i většina - 67 procent - všech Američanů. Na Floridě, kde Donald Trump loni v prezidentských volbách zvítězil, se v souběžném hlasování 60 procent voličů vyslovilo, aby byla minimální mzda zvýšena do roku 2025 přesně tak, jak to prosazuje Biden.

Republikáni v Kongresu mohou tvrdit, že to je "levicový" návrh, ale je to prostě základní požadavek většiny demokratické voličské základny. A i když by se to mohlo zdát zbytečné, zopakujme: demokrat Joe Biden vyhrál volby. Republikáni mohou opravdu těžko čekat, nebo dokonce požadovat, aby se teď choval, jako by to snad byla nějaká remíza. Takhle to v politice nefunguje - a už vůbec ne v současné Americe.

Republikáni, jak sami názorně předvedli za jejich prezidenta Donalda Trumpa, by se zařídili stejně, nebo spíše ještě více po svém. Teď jim vadí, že Biden chce utrácet, prý je to "nezodpovědné vůči současným a daňovým plátcům", jak se například zlobí floridský senátor Rick Scott. Ale v tomto případě se lze už jen zeptat, kde republikáni poslední čtyři roky byli? Na Měsíci?

Jejich prezident Trump začal rozpočtový deficit a úhrnný státní dluh navyšovat už dlouho před tím, než loni udeřila epidemie koronaviru a do záchrany ekonomiky bylo potřeba sypat stovky miliard dolarů. Už předem se dalo čekat, že Trumpova reforma z roku 2017 nepokryje výpadek příjmů státní kasy, který vznikne snížením daní. Což se pak také stalo a právě od toho se odvíjí "sekera", kterou Trump zaťal do státních financí a která mocně proniká stále hlouběji, takže americký dluh je dnes o polovinu větší, než když Trump přišel do Bílého domu.

Karl Rove ve svém komentáři žehrá, že Biden bude patrně ochoten prosadit svůj stimulační balík v Kongresu navzdory jednotnému republikánskému odporu, což by podle něj bylo dalším přitakáním levicovému přístupu. Pro Trumpovu reformu daní zase ale na podzim 2017 nezvedl v Kongresu ruku ani jeden demokrat. Šlo v duchu Roveovi logiky o radikální pravicovou agendu? Sotva. Snižování daní tvoří základní abecedu republikánské politiky. Daňová reforma byla jedním z Trumpovým ústředních předvolebních slibů. A pak se jen choval jako vítěz.

Když se sekají výnosy jako cvičky

Stejně jako teď Biden, kterému je nyní vyčítána smršť exekutivních výnosů, jež podepisuje od svého nástupu do Bílého domu a kterými v řadě případů demontuje Trumpovu agendu. Jenže to také není žádná demokratická stranická novinka nebo snad levicová úchylka.

Zatímco v Česku a řadě evropských zemí stále platí - nebo si na to přinejmenším hrajeme -, že nejvyšší politik a jeho kabinet jsou po příchodu do úřadu 100 dní hájeni, v USA je to od nástupu prezidenta F. D. Roosevelta v roce 1933 přesně naopak. Čím více toho prezident během prvních měsíců v úřadě dokáže, změní, prosadí, tím lépe.

Ale protože v Kongresu, cestou zákonů, je to od Rooseveltových časů postupně stále těžší, neprůchodnější, stále více se "vládne" exekutivními výnosy. Je pravda, že Biden tuto praxi eskaloval, britský týdeník The Economist spočítal, že jen za první dva dny v Bílém domě podepsal více výnosů, než stačil Trump za první dva měsíce.

Jenže v tomto případě můžeme vzít jed na to, že kdyby měl Trump ještě před příchodem do Bílého domu kolem sebe obdobně zkušený tým, jaký má nyní Biden, postupoval by úplně stejně razantně. Trumpova "pomalost" rozhodně nebyla umírněností nebo snad dobrou vůlí, ale nepřipraveností a nezkušeností.

Republikáni tvrdí, že Biden je licoměrný, když mluví o jednotě, ale jeho dekrety teď jeden za druhým gumují Trumpovu agendu. Jenže zopakujme ještě jednou a naposled - Biden vyhrál volby a teď plní očekávání demokratické základny. Stejně jako to dělal pro své voliče před čtyřmi roky Trump. 

Trumpovým hitem v kampani bylo, že postaví zeď na hranici s Mexikem. Demokraté to ale z 95 procent považují za nesmysl, Biden tedy výstavbu zdi zastavil. Trump slíbil, že stáhne USA z Pařížské dohody o klimatu, a hned v prvních dnech v úřadě ten výnos podepsal. Více než osm z 10 demokratů si ale myslí, že USA by měly být její součásti, tak se k ní Biden znovu přihlásil.

Trump zakázal do Ameriky vstup lidem z několika převážně muslimských zemí. Jenže mezi demokraty, kteří byli v domě vyhlášení výnosu na jaře 2017 rozdělení půl na půl, podpora pro toto opatření postupně klesla na 10 procent, takže Biden tento výnos nyní zrušil. Trump po nástupu do prezidentského úřadu okamžitě obnovil výstavbu ropovodu Keystone XL, kterou předtím Barack Obama zastavil. Biden teď přišel, a jen co zasedl za stůl v oválné pracovně, ropovod zase zakázal.

Co podle Trumpa učí Bible?

Joeu Bidenovi se nepodaří zemi sjednotit. K tomu, aby ho teď ovšem právě republikáni moralisticky kádrovali, že je lhář, který ve skutečnosti štěpí Ameriku, by za sebou Spojené státy nesměly mít čtyři roky s Trumpem. Prezidenta, který ve svém inauguračním projevu mluvil o tom, že "slibuje věrnost všem Američanům". Také on mluvil o "jednotné Americe" a zdůraznil, že už Bible nás učí, jak "správné a dobré je, když lid Boží žije v jednotě".

Z Bílého domu ovšem odešel jako nejméně oblíbený prezident od druhé světové války. Důvodem této rekordně nízké popularity (za celé čtyři roky v průměru činila 41,1 procenta) podle Gallupova ústavu přitom bylo právě to, že žádný jeho předchůdce nerozděloval americkou společnost tak jako on.

Bidenův inaugurační projev: Budu prezident všech Američanů, obnovím stará spojenectví

Joe Biden se stal 46. prezidentem Spojených států amerických. Poslechněte si co slíbil v inauguračním projevu: Jednotu a obnovení starých spojenectví. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy