Michal Růžička | Byznys a společnost
11. 9. 2013 14:33

Český odpad bychom neměli jen centrálně pálit

Míra třídění a recyklace neustále roste, říká šéf České asociace odpadového hospodářství
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH).
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH). | Foto: ČAOH

Praha - Na konci srpna měl Senát PČR projednávat návrh novely zákona o odpadech. Připravil ho senátor Petr Šilar (KDU-ČSL). V odborných kruzích šlo o návrh široce kritizovaný. Ani horní komora Parlamentu ČR neměla vůli se jím zabývat.

Pro stažení novely z programu se vyslovilo 48 z 52 přítomných senátorů. Jak ale nedávno upozornil v analýze Martin Dvořák (čtěte zde), souboj o podobu likvidace odpadů v České republice tímto zdaleka nekončí. Šilarova epizoda byla jen dalším z projevů souboje o trh s odpady u nás.

Jedním ze subjektů, který kritizoval Šilarovu novelu nejhlasitěji, je Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Podle ní je novela protitržní, protisoutěžní, vede k vyšším nákladům na odpadové hospodářství, počítá se zvýšením ceny za odpady, kterou platí občané a firmy, a jde silně na ruku pouze jedné z technologií nakládání s odpady, konkrétně spalovnám odpadů. Podle ČAOH by uplatnění novely vedlo k „destrukci současného úspěšného, kvalitního a stále nákladově akceptovatelného odpadového hospodářství ČR". O jakou budoucnost tedy usiluje tato organizace? ptáme se Petra Havelky, výkonného ředitele ČAOH.

Příznivci spaloven by zřejmě řekli, že trváte na zachování statu quo, neboť zastupujete zejména společnosti, provozující skládky…

Musím se pousmát. Je to klasické účelové a také dosti plytké klišé těch, kteří prosazují citelné zdražení služeb v sektoru, aby si vytvořili podmínky pro svůj byznys. Není to pravda a je to jednoduše ověřitelné.

Podívejte se na situaci v České republice: za posledních šest let zde vznikly stovky moderních zařízení na zpracování odpadů, nové skládky zde prakticky nevznikají. Firmy, které jsou sdruženy v naší asociaci, se zabývají mnoha způsoby zpracování odpadů a jsou v tom úspěšné. Máme více firem, které se zabývají prakticky jen recyklací, jiné zase energetickým využíváním odpadů. Naši členové, na rozdíl od prosazovatelů spaloven, mají zájem na vysoké míře třídění a recyklace.

A status quo? Víte, vždy je co zlepšovat a také se o to snažíme. Ze statistických dat plyne, že míra třídění a recyklace neustále roste, zatímco skládkování klesá (zdroj MŽP, Cenia). Nakládání s odpady v Česku je v souladu s požadavky EU. Není třeba dělat zbytečné revoluční změny, přesouvat starost o odpady do státních rukou, budovat nové systémy a kvůli tomu zvedat lidem poplatky. Také politika Unie ve věci odpadů se postupně vyvíjí - od skládek a spaloven k co nejdůslednější recyklaci, takže bychom za pár let mohli jít navrhovanou podporou spaloven proti proudu.

V České republice jsou v provozu tři velké spalovny odpadu. Podle vás je tím kapacita pro zemi naší velikosti naplněna?

Zastánci spaloven říkají - stejně jako vy teď -, že máme jen tři spalovny, že se něco recykluje - a zbytek se sládkuje. Takové zjednodušení, že se skoro vše skládkuje, je silně zavádějící.

V ČR se v roce 2011 využilo celých 78 % odpadů. Co se týká energetického využití, odpady nekončí jen ve třech spalovnách. V zemi je dalších 44 různých zařízení, kde se odpady energeticky využívají a tato cesta se rozvíjí i bez navrhovaného citelného zdražení.

Dám vám příklad: několik našich členských firem provozuje či spouští zařízení na třídění a úpravu odpadů, kdy výstupem je palivo z odpadu (TAP), které je možno energeticky využít v k tomu vhodných zdrojích po celé ČR. Takové linky jsou např. v Pardubickém, Moravskoslezském, Plzeňském i Středočeském kraji, ale i v dalších regionech. Tato zařízení nepotřebují uměle navýšit poplatky v zákoně ani centralizovat svoz odpadů z celého kraje jako mamutí spalovna. Jsou místní a stojí jen zlomek toho, co spalovna. V daných regionech to tedy dává ekonomicky i environmentálně smysl.

To, co kritizujete skoro nejvíc, a to nejen na Šilarově novele, je tzv. Integrovaný systém nakládání s odpady (ISNO), který by centralizoval sektor a toky odpadů, odpad by pak směřoval zejména do několika málo velkých spaloven. Na první pohled by laik řekl, že to nakládání s odpady zlevní…

Ale naopak! Znáte přece příklad z vodárenství, které je typické svou centralizací a dlouhodobými smlouvami a kde se cena vody za posledních 20 let zvedla stokrát.

V sektoru odpadů podobnými novelami také nyní hrozí, že starostové by se museli zavázat na nějakých 10 až 15 let dopředu a měli by podstatně menší možnosti výběru a ovlivnění ceny oproti dosavadnímu stavu. Dám vám příklad z Německa: obce se sdružily, postavila se spalovna, investor starosty přesvědčil, že produkce odpadů bude růst, a oni podepsali, že když spalovně nedodají dostatečné množství odpadu, tak ten rozdíl doplatí. Výsledek? Lidé v Německu chtějí třídit a recyklovat, protože jsou environmentálně uvědomělí, odpadů do spaloven je méně, než se předpokládalo, a obce doplácejí spalovnám v konkrétních případech až 3 200 000 euro ročně. Velmi vážnou situací se začal zabývat dokonce i zemský parlament.

Ostatně i v ČR už nyní musí spalovny svážet odpad z několika krajů a mají také problém s výhřevností. A to se zatím ve srovnání s Německem u nás pořád třídí méně. Za zmínku stojí také to, že původní předpoklady Svazu měst a obcí ČR, týkající se očekávaného vysokého nárůstu produkce odpadů, se rovněž, podobně jako v Německu, nedostavily.

Kdyby velké spalovny měly v ČR ekonomickou logiku, odpadářské firmy by byly první, kdo by do nich investoval, říká Petr Havelka.
Kdyby velké spalovny měly v ČR ekonomickou logiku, odpadářské firmy by byly první, kdo by do nich investoval, říká Petr Havelka. | Foto: ČAOH

Všiml jsem si, že jste vyčítali Šilarově novele zvýšení cen za svoz odpadu pro občany. Takže při zachování stávající situace by se ceny nezvedly?

Novela citelně zdražuje odpady lidem do roku 2020 dokonce o 100%! Podle nás jde o součást dlouhodobé a již několikrát deklarované snahy některých subjektů (Teplárenské sdružení, SMO) dosáhnout „politického" umělého zvýšení poplatků za skládkování ze současných 500 Kč za tunu až na 2900 Kč za tunu během příštích 10-15 let. Takto vysoké poplatky jsou nutné jen proto, aby spalovny mohly ekonomicky fungovat. Je obecně známé, že jde o prakticky nejdražší cestu jak naložit s odpady.

Vy jste někde řekl, že když projde Šilarova novela, hrozí, že zahraniční firmy postupně z České republiky utečou. To bylo taktické strašení, anebo jste to myslel vážně?

Jakožto zástupce asociace s firmami živě komunikuji a musím říct, že bohužel jsem to myslel vážně. V novele je napsáno, že 80% vybraných poplatků by nově mělo jít krajům. To je celkem silné kafe, dřív šly peníze dotčeným obcím a tzv. riziková část Státnímu fondu životního prostředí. Dvacet let tady odpady fungovaly na základě tržních principů a soukromého kapitálu a vybudoval se zde i na evropské poměry velmi kvalitní systém. Teď by chtěl někdo dát stamiliony úřadu, který odpad ani neprodukuje ani ho nezpracovává. Úřadu, který by měl na základě své úvahy vybrané prostředky nově každoročně přerozdělovat do stávajícího tržního prostředí. To je přece zásadní deformace trhu a konkurenčního prostředí a nebezpečný prostor pro zneužití těchto prostředků.

Skupiny, které toto prosazují, chytře a účelově říkají, že to chtějí dát krajům, aby plnily cíle „plánu odpadového hospodářství". Pokud má být nástrojem na plnění cílů v doposud úspěšném a fungujícím odpadovém sektoru centrální řízení, přerozdělování a napadají mě i silnější slova, mám z toho celkem zásadní obavy a zdaleka nejsem sám. Jestliže se tyto nápady realizují v odpadech, jsem skutečně zvědavý, která odvětví přijdou na pořad dne příště.

Ostatně dle informací, které máme k dispozici, byly podobné snahy i v Maďarsku. Tam je prý již zaznamenáván postupný odchod firem, který má dopad na snížení konkurence a na kvalitu a cenu služeb. Obávám se ale, že zamítnutím Šilarovy novely nic nekončí, objeví se další podobné snahy, které budou chtít občanům vytáhnout další peníze z peněženek a zákonem připravit výnosné prostředí na příští roky pro pár vyvolených, podobně jako u fotovoltaiky.

Když to shrneme: na snahách změnit principy v odpadovém hospodářství vám nejvíc vadí zavedení integrovaného systému a zvyšování poplatků za odpady.

Ano, někdy slýchám, že jsme silně proti spalovnám. Není to tak, tuto moderní technologii uznáváme a respektujeme. Říkáme ale, že je nejdražší a bude mít citelný finanční dopad na občany a že existují rovnocenné a mnohem levnější cesty k plnění cílů. Ke spalovnám se vyjadřujeme proto, že jsou zcela spojeny s potřebou zavedení centralizovaného řízení odpadů (ISNO) a umělými protitržními změnami v zákoně.

Ať prostě vstoupí férově na trh jako ten, kdo si chce postavit recyklační linku či jakékoli jiné zařízení. Neznám nikoho, kdo provozuje recyklační linku, že by nejdřív obíhal celý parlament a ministerstvo a chtěl si desetkrát změnit zákon, aby si připravil podmínky pro svůj vstup na trh.

Kdyby velké spalovny měly v ČR ekonomickou logiku, odpadářské firmy by byly první, kdo by do nich investoval. Jejich vlastníci by rozhodně na takové investice měli. Avšak my nechceme zbytečné zdražení v zákoně. Chceme soutěž a postupný dosavadní rozvoj vedoucí k většímu třídění a recyklaci v podmínkách volného trhu, kde má možnost uspět ten lepší. Chceme evoluci, nikoli předem připravené účelové revoluce výhodné jen pro vybranou technologii.

(Rozhovor vznikl ve spolupráci s časopisem CSR fórum)

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy