Jan Urban | Názory
26. 3. 2014 11:30

Co řekla Válková tak hrozného, že jí myjí hlavu? Pravdu

Blog Jana Urbana: Nedostatek umírněnosti reakcí některých českých politiků a novinářů na výrok ministryně Heleny Válkové překvapuje jen mírou neúcty k pravdě.
Na Václavském náměstí se 3. července 1942 konala za účasti prezidenta Háchy, členů protektorátní vlády a starostů řady měst manifestace loajality k Říši. Zúčastnilo se jí na dvě stě tisíc lidí.
Na Václavském náměstí se 3. července 1942 konala za účasti prezidenta Háchy, členů protektorátní vlády a starostů řady měst manifestace loajality k Říši. Zúčastnilo se jí na dvě stě tisíc lidí. | Foto: ČTK

Mezi roky 1939 a 1944 se počet průmyslových dělníků v protektorátu zvýšil ze 730 tisíc na 880 tisíc. V roce 1944 byl podíl protektorátních továren na zbrojním průmyslu Říše podstatně vyšší než kdykoliv předtím. Nikdy předtím se netočilo tolik filmů – sto čtrnáct za dobu protektorátu , a vedle padesáti šesti komedií se mezi díly českých tvůrců objevily i otevřeně propagandistické a antisemitské snímky. Protektorátní umělci po atentátu na Reinharda Heydricha bez ostychu zasedli v Národním divadle, aby vyjádřili smutek a věrnost Říši. Mnozí z nich, ověnčení už komunistickými tituly národního a zasloužilého umělce, si to později zopakují ještě za Stalina i proti Chartě 77.

Nedostatek umírněnosti reakcí některých českých politiků a novinářů na výrok ministryně Heleny Válkové překvapuje jen mírou neúcty k pravdě.

„Češi jen sotva nějak trpí,“ říká zpráva polského zpravodajce pro Benešovu vládu v Londýně z května 1944. „Výsledkem je, že Čech má právo sedět vedle Němce, zatímco Poláci, Židé a cikáni musí trpět a umírat“.(VHA, fond 37,sign 91/7, s.1, cit dle Toman Brod, Československo a Sovětský svaz, Praha 1992, s. 241) Velká většina odbojových akcí s použitím zbraní proti okupantům byla, opět na rozdíl od Polska, po celou dobu války iniciována nebo přímo prováděna ze zahraničí – od atentátu na říšského protektora až po organizační výsadky z Británie a Sovětského svazu. Protektorátní policie, ne gestapo, shromažďovala české a moravské Židy do transportů. Cikánské lágry v Letech a v Hodoníně byly postaveny a provozovány výhradně českými policisty, podle našich vlastních zákonů z období druhé republiky, tedy mnoho měsíců před nacistickou okupací… nebo si čtenář chce připomenout, kolik desítek procent zbraní wehrmachtu bylo československé výroby, když v září 1939 útočil na Polsko?

Nedostatek umírněnosti reakcí některých českých politiků a novinářů na výrok ministryně Heleny Válkové překvapuje jen mírou neúcty k pravdě. A po sedmdesáti letech přece jenom i hysterickou emocionalitou a neochotou srovnávat se s jinými zkušenostmi. Polsko, Ukrajina, Podkarpatská Rus… Nedospělé české prostředí není schopné, a ani ochotné, podívat se na vlastní minulost bez emocí a s pokorou. Totální selhání československého státu a české i slovenské společnosti po Mnichovu nebylo nutné. I pokud necháme stranou otázku vojenské obrany země, nic nebránilo státu ukrýt alespoň stovky zbraní pro podzemní odboj v budoucnosti. Nic nebránilo státu a společnosti zachránit tisíce židovských rodin jejich vysláním do emigrace. Hrdinský pokus za nás úspěšně a soukromě udělal až mladý anglický bankovní úředník Nicholas Winton. Bez pardonu – my jsme se nemuseli ponížit. Pokud si nepřiznáme, že jsme – stejně jako mnozí jiní v Evropě – tváří v tvář hrozbě násilí selhali jako jednotlivci, i jako společenství jazyka a kultury, budeme jen donekonečna opakovat ostudné tanečky zneužívání minulosti v současné politice. Pokrytectví neodvážných z dob komunistického útlaku je toho jen dalším projevem. O to více je třeba připomínat odvahu všech, kdo se totalitním režimům dokázali postavit.

Pokud si nepřiznáme, že jsme – stejně jako mnozí jiní v Evropě – tváří v tvář hrozbě násilí selhali jako jednotlivci, i jako společenství jazyka a kultury, budeme jen donekonečna opakovat ostudné tanečky zneužívání minulosti v současné politice.

Ano, čeští Židé byli zabíjeni podle rasových zákonů nelidské nacistické Říše. Nikdo z nás, ani ministryně Válková, to jediným slovem neschvaluje. Jako Češi jsme tomu pouze němě přihlíželi a nezvedli jsme prst, abychom tomu zabránili. Používat v roce 2014 jména na zdi Pinkasovy synagogy jako politický argument je slabošské, bez pokory a hluboce nemravné.

Ano, nacistický režim vraždil a ničil české elity, vypaloval vesnice a měl v úmyslu Čechy jako národ zničit. Nikdo, ani ministryně Válková, ani to jediným slovem nezpochybňuje. Nic z toho nám nedává právo lhát – či zpochybňovat zločiny vlastní vlády a příslušníků vlastního národa, ke kterým došlo při etnické čistce v letech 1945-46. Dokud si nepřiznáme, že jsme v té chvíli, jakkoliv zraněni a unaveni válkou, vyměnili demokracii za odsun a diktaturu, budeme se donekonečna točit v kruhu vlastní neschopnosti pravdy.

Nejsme andělé, a lidem, včetně politiků, by měla slušet pokora a síla žádat o odpuštění. O to více ve zkoušené střední Evropě. A po více než sedmdesáti letech by k tomu už konečně mohla patřit i k budoucnosti hledící schopnost odpustit těm, kdo se kají.

Tento text vyšel v blogu Jana Urbana na Aktuálně.cz 26. března 2014.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 8 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy