Jan Urban | Názory
26. 3. 2014 11:30

Co řekla Válková tak hrozného, že jí myjí hlavu? Pravdu

Blog Jana Urbana: Nedostatek umírněnosti reakcí některých českých politiků a novinářů na výrok ministryně Heleny Válkové překvapuje jen mírou neúcty k pravdě.
Na Václavském náměstí se 3. července 1942 konala za účasti prezidenta Háchy, členů protektorátní vlády a starostů řady měst manifestace loajality k Říši. Zúčastnilo se jí na dvě stě tisíc lidí.
Na Václavském náměstí se 3. července 1942 konala za účasti prezidenta Háchy, členů protektorátní vlády a starostů řady měst manifestace loajality k Říši. Zúčastnilo se jí na dvě stě tisíc lidí. | Foto: ČTK

Mezi roky 1939 a 1944 se počet průmyslových dělníků v protektorátu zvýšil ze 730 tisíc na 880 tisíc. V roce 1944 byl podíl protektorátních továren na zbrojním průmyslu Říše podstatně vyšší než kdykoliv předtím. Nikdy předtím se netočilo tolik filmů – sto čtrnáct za dobu protektorátu , a vedle padesáti šesti komedií se mezi díly českých tvůrců objevily i otevřeně propagandistické a antisemitské snímky. Protektorátní umělci po atentátu na Reinharda Heydricha bez ostychu zasedli v Národním divadle, aby vyjádřili smutek a věrnost Říši. Mnozí z nich, ověnčení už komunistickými tituly národního a zasloužilého umělce, si to později zopakují ještě za Stalina i proti Chartě 77.

Nedostatek umírněnosti reakcí některých českých politiků a novinářů na výrok ministryně Heleny Válkové překvapuje jen mírou neúcty k pravdě.

„Češi jen sotva nějak trpí,“ říká zpráva polského zpravodajce pro Benešovu vládu v Londýně z května 1944. „Výsledkem je, že Čech má právo sedět vedle Němce, zatímco Poláci, Židé a cikáni musí trpět a umírat“.(VHA, fond 37,sign 91/7, s.1, cit dle Toman Brod, Československo a Sovětský svaz, Praha 1992, s. 241) Velká většina odbojových akcí s použitím zbraní proti okupantům byla, opět na rozdíl od Polska, po celou dobu války iniciována nebo přímo prováděna ze zahraničí – od atentátu na říšského protektora až po organizační výsadky z Británie a Sovětského svazu. Protektorátní policie, ne gestapo, shromažďovala české a moravské Židy do transportů. Cikánské lágry v Letech a v Hodoníně byly postaveny a provozovány výhradně českými policisty, podle našich vlastních zákonů z období druhé republiky, tedy mnoho měsíců před nacistickou okupací… nebo si čtenář chce připomenout, kolik desítek procent zbraní wehrmachtu bylo československé výroby, když v září 1939 útočil na Polsko?

Nedostatek umírněnosti reakcí některých českých politiků a novinářů na výrok ministryně Heleny Válkové překvapuje jen mírou neúcty k pravdě. A po sedmdesáti letech přece jenom i hysterickou emocionalitou a neochotou srovnávat se s jinými zkušenostmi. Polsko, Ukrajina, Podkarpatská Rus… Nedospělé české prostředí není schopné, a ani ochotné, podívat se na vlastní minulost bez emocí a s pokorou. Totální selhání československého státu a české i slovenské společnosti po Mnichovu nebylo nutné. I pokud necháme stranou otázku vojenské obrany země, nic nebránilo státu ukrýt alespoň stovky zbraní pro podzemní odboj v budoucnosti. Nic nebránilo státu a společnosti zachránit tisíce židovských rodin jejich vysláním do emigrace. Hrdinský pokus za nás úspěšně a soukromě udělal až mladý anglický bankovní úředník Nicholas Winton. Bez pardonu – my jsme se nemuseli ponížit. Pokud si nepřiznáme, že jsme – stejně jako mnozí jiní v Evropě – tváří v tvář hrozbě násilí selhali jako jednotlivci, i jako společenství jazyka a kultury, budeme jen donekonečna opakovat ostudné tanečky zneužívání minulosti v současné politice. Pokrytectví neodvážných z dob komunistického útlaku je toho jen dalším projevem. O to více je třeba připomínat odvahu všech, kdo se totalitním režimům dokázali postavit.

Pokud si nepřiznáme, že jsme – stejně jako mnozí jiní v Evropě – tváří v tvář hrozbě násilí selhali jako jednotlivci, i jako společenství jazyka a kultury, budeme jen donekonečna opakovat ostudné tanečky zneužívání minulosti v současné politice.

Ano, čeští Židé byli zabíjeni podle rasových zákonů nelidské nacistické Říše. Nikdo z nás, ani ministryně Válková, to jediným slovem neschvaluje. Jako Češi jsme tomu pouze němě přihlíželi a nezvedli jsme prst, abychom tomu zabránili. Používat v roce 2014 jména na zdi Pinkasovy synagogy jako politický argument je slabošské, bez pokory a hluboce nemravné.

Ano, nacistický režim vraždil a ničil české elity, vypaloval vesnice a měl v úmyslu Čechy jako národ zničit. Nikdo, ani ministryně Válková, ani to jediným slovem nezpochybňuje. Nic z toho nám nedává právo lhát – či zpochybňovat zločiny vlastní vlády a příslušníků vlastního národa, ke kterým došlo při etnické čistce v letech 1945-46. Dokud si nepřiznáme, že jsme v té chvíli, jakkoliv zraněni a unaveni válkou, vyměnili demokracii za odsun a diktaturu, budeme se donekonečna točit v kruhu vlastní neschopnosti pravdy.

Nejsme andělé, a lidem, včetně politiků, by měla slušet pokora a síla žádat o odpuštění. O to více ve zkoušené střední Evropě. A po více než sedmdesáti letech by k tomu už konečně mohla patřit i k budoucnosti hledící schopnost odpustit těm, kdo se kají.

Tento text vyšel v blogu Jana Urbana na Aktuálně.cz 26. března 2014.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Čeští plochodrážníci vybojovali stříbro ve MS družstev na dlouhé dráze

Historického úspěchu dosáhli čeští jezdci v mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze, když v německé Vechtě vybojovali stříbrné medaile. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek podlehli ve finále Francouzům, kteří obhájili loňský premiérový triumf.

O velké překvapení se čeští reprezentanti postarali v semifinále, v němž před deseti tisíci diváků vyřadili favorizované Němce. Domácímu týmu nepomohl ani úřadující světový šampion mezi jednotlivci Martin Smolinski. Osminásobní mistři světa se museli spokojit s bronzem.

Dosavadním největším úspěchem českých jezdců bylo třetí místo z roku 2016 z Mariánských Lázní.

před 1 hodinou

Volejbalisté porazili na ME bez ztráty setu Estonsko

Čeští volejbalisté zaznamenali na mistrovství Evropy první výhru ve skupině D. Svěřenci trenéra Michala Nekoly dnes v Rotterdamu i díky deseti esům zdolali Estonsko 3:0 po setech 25:18, 34:32 a 28:26.

Nejvíce bodujícím hráčem utkání byl český univerzál Jan Hadrava s 23 body. Dramatický druhý i třetí set navíc vždy ukončil nechytatelným podáním.

Dalšími českými soupeři budou v pondělí mistři světa Poláci. Pak je ještě čeká Nizozemsko a Černá Hora. Do osmifinále postoupí nejlepší čtveřice.

Další zprávy