Ivan Kytka | Názory
15. 7. 2006 17:00

Downing Street v hledáčku policie

Souhra náhod tomu chtěla, že ve stejný den, kdy detektivové vyslýchali Lorda Levyho, jednoho z nejbližších spojenců britského premiéra, Tony Blair předával přímo ve svém sídle vyznamenání za příkladnou službu a chrabrost několika desítkám policistů.

Skupinové foto mužů a žen v uniformách přímo před dveřmi Downing Street 10 pak vytvořilo zřejmě nechtěný dojem, že už se i kolem Tonyho Blaira stahuje smyčka policejního vyšetřování, před kterým ho nechrání žádná poslanecká či ústavní imunita.

Lord Levy měl na starosti sponzorské dary pro Labouristickou stranu a policie přešetřuje podezření, že část peněz získal výměnou za příslib šlechtického titulu a členství ve Sněmovně lordů. "Prodej" křesel v Horní sněmovně je přitom podle zákona z roku 1925 trestným činem.

Blairovi stoupenci i odpůrci se teď ptají, zda o praxi, pro kterou se vžilo označení "cash for peerages", věděl i sám britský premiér. Je to konec konců on, kdo schvaluje a podepisuje návrhy na jmenování nových lordů.

Vládnoucí labouristé se přitom mohli provinit hned dvakrát. Jednak tím, že šlechtické tituly prodávali, a pak tím, že obcházeli ohlašovací povinnost spojenou s finančními dary tím, že si peníze raději půjčovali, aby zajistili dárcům anonymitu.

Ať už je to jakkoliv, podle sobotního průzkumu konzervativního listu Daily Telegraph považuje většina britské veřejnosti vládu Nové Labour za stejně morálně pokleslou, jako poslední konzervativní kabinet Johna Majora, který opustil úřad v roce 1997.

Rebélie ve Štrasburku s odkladem

Když se před více než půl rokem ucházel ambiciózní David Cameron o post vůdce opozice Jejího Veličenstva, přislíbil euroskeptickému křídlu, že během několika měsíců opustí zástupce Konzervativní strany ve Štrasburku profederalistický poslanecký klub a vytvoří vlastní frakci.#reklama

Cameron přitom zdůvodňoval svou iniciativu snahou o politickou integritu - podle něj nelze kritizovat EU za federalistické tendence a současně hlasovat ve Štrasburku s profederalistickými poslanci z jiných konzervativních stran.

Po svém vítězství zjistil, že ohlášená rebélie v Evropském parlamentu nebude tak snadná a přímočará: na založení alternativní frakce ve Štrasburku potřebují britští konzervativci více křesel, než kterými disponují. Námluvy s polskými europoslanci přerušily volby ve Varšavě.

Nová konzervativní formace na Visle, vyznačující se sklonem vnímat svět příliš homofóbním prizmatem, připadala Cameronovým poradcům jako partner pro poslaneckou spolupráci příliš riskantní.

Z chystané štrasburské trojkoalice zbyli Davidu Cameronovi do páru nakonec jen čeští občanští demokraté. Mirek Topolánek podepsal v Londýně dohodu zakotvující příští frakční spolupráci, ovšem až po dalších volbách do Evropského parlamentu v roce 2009.

Za své poněkud neobratné manévry na evropském zápraží to Cameron schytal zleva i zprava: euroskeptické křídlo konzervativců ho obvinilo z toho, že neplní sliby, konzervativní eurofilové mu vyčítají oslabování britské pozice v Evropě. Levicový Guardian pak označil celou Cameronovu iniciativu za zbytečnou a kontraproduktivní.

Transatlantické přetahování justičním lanem

Pokračování ságy tří bývalých zaměstnanců britské banky National Westminster, kteří pohádkově zbohatli na poněkud neprůhledných finančních transakcích s americkou firmou Enron, se v uplynulých dnech přeneslo do amerického Texasu.

Angličanům Berminghamovi, Darbymu a Mulgrewovi vynesla investice 250.000 dolarů do Enronu pohádkový třicetinásobný zisk ve výši 7,5 miliónu. Američtí vyšetřovatelé mají za to, že šlo o podvod. Britští finančníci tvrdí, že operace, která se odehrála v Londýně, byla naprosto standardní.

Důvod, proč případ vyvolal v Británii takovou pozornost, nespočívá ani v explicitním propojení tří Britů s největším finančním skandálem v americké korporační historii, ani v závisti z vysokého finančního zisku. Jde o to, že Američané dosáhli vydání "natwestské trojky" na základě dvoustranné extradikční smlouvy, kterou považují mnozí v Británii za nevyváženou a pro Brity za nespravedlivou.

Britská strana musí při žádosti o vydání amerického občana do Spojeného království předložit hodnověrné důkazy k jeho trestnímu stíhání. Z americké strany však stačí pouze žádost příslušného soudce, která nemusí obsahovat žádná detailní vysvětlení.

Po několikaměsíčním boji, který se odehrál i v síních Evropského soudu pro lidská práva, odletěli Bermingham, Darby a Malgrew do texaského Houstonu. Pohodlí svých anglických milionářských rezidencí vyměnili za celu předběžného zadržení.

Nicméně houstonský soudce s nimi měl při prvním slyšení zřejmě jisté slitování: všechny tři propustil na dvacetitisícovou kauci a pod podmínkou, že budou souhlasit s elektronickým monitorováním svého pobytu. Kromě jiného tak mají dokonale postaráno o svou bezpečnost.

Ivan Kytka; [email protected]

 

Právě se děje

Další zprávy