Před 120 lety

Národní listy z úterý 13. července 1886 napsaly mimo jiné:

Celkový výsledek voleb anglických počítá se přibližně takto: 320 toryův, 77 unionistů, 187 Glastonovců a 86 Parnellovců. Protože konservativci nemají naprostou většinu, "Standard" a "Times" přimlouvají se nalehavě za spolek konservativců s unionisty a za zřízení koaličního ministerstva. "Times" praví: Má-li nezbytný spolek býti pevným a trvalým, Salisburry musí ponechati sestavení konservativně-whighistického kabinetu Hratingtonovi.

Teprve včera uveřejnil petrohradský "Vládní věstník" carský úkaz, kterýmž se svobodný přístav v Batumu zrušuje. Avšak tím časem vychází na jevo, že Rusko již několik let pracuje, aby přístav tento na válečnou mořskou stanici proměnilo, čili, že již v době, kdy na zrušení svobodného přístavu nebylo ještě ani pomyšlení, ruská vláda nákladem několika milionů rublů fortifikační stavby prováděti začala, aby s Batumu pozemní a námořní pevnosti první řady učinila.

Vybraný článek v plném znění:

Velký skleník zřídí obec pražská na pozemku svém v Rajské zahradě.

Skleník tento bude náležeti k největším toho druhu v Praze. Sloužiti bude k umístění rostlin, jež zdobí v letě sady a jež mohou snadno i 5 stupňů zimy snésti, aniž by byly poškozeny. Zároveň koupila obec pražská 18 stromů citronových, jež jsou vroubeny a velmi košaty. Stromy tyto budou okrasou městských sadů a většina jich bude umístěna na ostrově žofínském.

Před 100 lety

Národní politika z pátku 13. července 1906 napsala mimo jiné:

Ministru dru Derschattovi na cestu do Čech! Některé časopisy oznamují, že ministr železnic, dr. Derschatta, podnikne v nejbližší době cestu do Čech. Jedná se patrně o cestu informační. Nynější ministr železnic není odborníkem v železnictví a proto dlužno jen schvalovati jeho úmysl, aby se hleděl co nejzevrubněji informovati v oboru, v jehož čelo byl povolán, a ježto, jako rodilý Štýřan, neznalý jest ovšem také hlavně poměrů v Čechách, jež protkány jsou velmi hustou sítí železniční, bylo by lze uvítati s povděkem, že první informační cestu podnikne tento ministr do Čech.

Poplach ve Varšavě. Až do včerejšího poledne nebyl zde pokoj porušen. Skoro všechny obchody jsou uzavřeny. Jen ruch v městě jest slabý. Vzrušení trvalo včera až pozdě do noci. Tisíce židů opustilo město částečně drahou a parníky, částečně povozy. Pozdě večer uspořádaly židovské časopisy zvláštní vydání, která na základě ujištění policejního ředitele židovské obyvatelstvo uklidnila. Důvod nám není znám.

Nový zákaz pruského ministra vyučování. Z Berlína se oznamuje, že pruský ministr vyučování vydal nařízení, jímž se zakazuje žactvu semináři čtení děl Hauptmannových, Ibsenových a Sudermannových. Některé německé časopisy podrobily tento zákaz velice přísné kritice.

Vybraný článek v plném znění:

Dreyfus prohlášen nevinným.

Uplynulo téměř již celých 12 let, co byl židovský setník francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus pro vlastizradu zbaven důstojnické hodnosti a poslán do doživotního vyhnanství na Ďábelském ostrově. Tímto odsouzením byly ve Francii vyvolány boje, jejichž prudkost a houževnatost sotva jinými zápasy veřejného mínění byla v nové době předstižena a jež uvrhly francouzskou republiku, její armádu, veřejný a politický život v těžké zmatky a rozvrat. Po úmorném boji Dreyfusově věci příznivé části veřejného mínění došlo r. 1899 k první revisi procesu propuštěného a vypovězeného setníka a ku líčení jeho pře v Rennes. Dreyfus byl znovu uznán vinným, ale byl pak amnestován. Nyní byla Dreyfusova záležitost pařížským kasačním soudem revidována podruhé. Přelíčené toto minulo bez vzrušení zájmu veřejnosti mimofrancouzské. Ta tam byla vášnivá pozornost k aféře Dreyfusově. Politická jeho věc stala se věcí prostě právnickou. Tak ukázal čas i vzhledem k vášním, jež byly Dreyfusovou pří svého času vyvolány, svou hojivou sílu. Prohlášení Dreyfusa nevinným bez přikázání jeho pře novému vojenskému soudu, bude teď přijato s hojnou výměnou názorů, ale dojista s poměrným klidem myslí, jenž bude v ostrém odporu s někdejším rozruchem, který Dreyfusova aféra budila.

Před 80 lety

Lidové noviny z úterý 13. července 1926 napsaly mimo jiné:

Konsolidace francouzských dluhů v Anglii dohoda podepsána. Včera odpoledne jednal francouzský ministr Caillaux se správcem říšského pokladu Churchillem o konsolidaci francouzských dluhů Velké Britanii. Definitivní úmluva byla připravena předběžným jednáním minulých dnů a včerejší jednání mělo hladký a rychlý průběh, takže konečné znění dohody bylo hned podepsáno zástupci obou vlád.

V Albanii zase vypukla revoluce. Ministerská rada se usnesla vyslat do Valony tři válečné lodi na podporu vlády Achmeda Zodu, který se cítí ohrožen revolučním hnutím ve východních okresích země. Achmed Zodu dostal se před dvěma lety k moci také převratem, co je tam ostatně jediný způsob změny vlády, když zahnal představitele strany, považované za sympatickou Jugoslavii.

Amundsen v Norsku. Amundsen s členy své výpravy přibyl včera do Bergenu. Novinářským zpravodajům pravil, že norská výprava je nyní skončena. Konstatoval, že severní točna leží v oceánu, ze kteréhož faktu vyplývá, že území severní točny je mezinárodní a že ani Norsko ani Amerika nemůže ji anekovati.

Vybraný článek v plném znění:

Rozpočet na rok 1927 10 miliard.

V ministerské radě byl projednáván rámcový rozpočet na r. 1927 činící 10 miliard. Bylo usneseno, aby výše definitivního rozpočtu na r. 1926, sníženého o všechny škrty, které byly v zájmu úspor během roku provedeny. Při zpracovávání rozpočtu byl již vzat v úvahu jako nový zákon o zvýšení požitků státních zaměstnanců, tak i daňová reforma, jež má vejíti v platnost dnem 1. ledna 1927.

Před 60 lety

Mladá fronta ze soboty 13. července 1946 napsala mimo jiné:

O Německu se v Paříži nedohodli. Zahraniční ministři čtyř velmocí se sešli v pátek dopoledne. Byrnes a Bevin při zahájení dopolední schůzky se znovu postavili za myšlenku, aby Německo bylo považováno za hospodářský celek. Nepodařilo se jim však přimět Molotova, aby vyslovil souhlas s jejich návrhem na odstranění hranic mezi jednotlivými okupačními pásmy. Poněvadž se ukázalo, že není vyhlídky na dosažení dohody, byla rozprava o Německu uzavřena.

Zajištění skrývajících se gestapáků. V plzeňském zajateckém táboře bylo zjištěno několik válečných zločinců, kteří byli většinou příslušníky pražského Gestapa. Dosud bylo po nich marně pátráno, poněvadž se skrývali pod jinými jmény a měnili svoji podobu růstem plnovousů a bradek.

Vybraný článek v plném znění:

Hitler chtěl za tři měsíce zničit SSSR.

Státní department Spojených států ve Washingtoně uveřejnil dnes ve svém bulletinu text memoranda o rozhovoru mezi Ribbentroppem a Ducem, který se konal 13.května 1941 v Benátkách v přítomnosti hraběte Ciana. Mussolini tehdy naléhal, aby Hitler vytvořil jedinou frontu proti Anglii za účasti Španělska a dokonce si činil naději i na získání SSSR. Jak geniální byly tyto koncepce "státníků" Osy, ukázal již tehdy nejbližší vývoj.

Jednání předběhlo jen o několik měsíců invasi německých vojsk do Sovětského svazu, jež se uskutečnila namísto generálního útoku proti Anglii, případně vedlejší ofensivě proti Gibraltaru.

Ribbentrop tvrdil Mussolinimu: "Vůdce zastává názor, že konečného vítězství nad Anglií nutno dosáhnout za všech okolností. Za tím účelem si přeje, aby Francii se dostalo co nejvíce ústupků."

Na to Mussolini poznamenal, že Francie může pro osu vykonat mnoho drobných, ale velice důležitých služeb. Ribbentrop souhlasil s tímto názorem a poznamenal, že by jistě velmi zapůsobilo na Spojené státy, kdyby Francie mohla být určitým způsobem připojena těsněji k ose.

Mussolinimu se zdálo výhodnější, kdyby bylo možno provádět politiku spolupráce se Sovětským svazem a tázal se Ribbentropa, zda myslí, že je spolupráce se Sovětským svazem nemožná. Ribbentrop odpověděl, že Německo má se Sovětským svazem smlouvy a kromě toho jsou prý vztahy obou států korektní. "Osobně nemyslím, že by Stalin něco podnikl proti Německu," prohlásil Ribbentrop a dodal: "Kdyby tak učinil, nebo kdyby se pustil do politiky, kterou Německo nemůže trpět, byl by zničen během tří měsíců."

Za tři týdny po této rozmluvě Hitler napadl Sovětský svaz a ukázalo se, že předpověď Ribbentropa o třech měsících, jež postačí k zničení Sovětského svazu, byla od základu pochybená.

Před 30 lety

Rudé právo z úterý 13. července 1976 napsalo mimo jiné:

Volební komise NF plní náročné úkoly. V uplynulých dnech zahájily činnost volební komise Národní fronty zvolené na společném červnovém zasedání ústředních výborů NF ČSSR, ČSR a SSR. Na svých prvních zasedáních projednaly a schválily plány své činnosti v průběhu předvolebních příprav a ve dnech všeobecných voleb do zastupitelských sborů, pracovní plány a další otázky související se zabezpečením rozvoje své činnosti.  Přesto, že začíná doba dovolených a do vlastních dnů voleb zbývají ještě více než tři měsíce, členy volebních komisí vytvořených ze zástupců KSČ, politických stran a společenských organizací sdružených v Národní frontě  i nestraníků představitelů všech rozhodujících oblastí naší ekonomiky a života naší společnosti očekává řada náročných úkolů. Jejich činnost se zdaleka neomezí jen na účast na zasedáních komise, ale bude spočívat v jejich aktivním podílu na rozvoji masové politické práce, ve styku s národními výbory v místě bydliště, s příslušnými volebními komisemi NF v kraji a okresech. Budou tak věnovat pozornost průběhu celé předvolební kampaně.

Boj s počasím. Letošní dlouhotrvající sucho bude mít podle předpovědí katastrofální důsledky na zemědělství četných západoevropských zemí. Tak například v NSR zničilo sucho v některých oblastech 70 procent úrody jablek. Pro nedostatek píce se dojivost krav snížila o 28 procent. Očekává se, že sklizeň obilnin bude ve Francii letos o 30 procent nižší než v loňském roce. V Itálii se sklizeň rajských jablíček sníží pravděpodobně o 13 procent.

Vybraný článek v plném znění:

Největší stávka v australských dějinách.

V pondělí byla v Austrálii vyhlášena generální 24hodinová stávka. Již v noci ustal všechen provoz, zastavila se práce v podnicích a přístavech.

Na výzvu australské rady odborů, která sjednocuje 130 odborových svazů, se stávky účastní 2,5 miliónu zaměstnanců. Je to největší protestní akce pracujících v australských dějinách. Dělníci odsuzují hospodářskou politiku Fraserovy vlády, která chce svalit všechnu tíži hospodářské krize na bedra dělníků a zaměstnanců. Dále protestují proti rozhodnutí konzervativní vlády zrušit pokrokové zákony na úseku sociálního zabezpečení, které byly přijaty v době, kdy byli u moci labouristé.

Funkcionáři odborových svazů prohlásili, že generální stávka je pouze začátkem masových akcí australských pracujících v boji za jejich nezadatelná práva.