S tím, jak pomalu Interpelace nabývaly jasnějších obrysů, začalo nám být trochu líto, že zůstanou utajeny pro ty, co nemohou přijít osobně na Novou scénu nebo nejsou v dosahu internetu. Uvažovali jsem proto, zda neoslovit nějakou televizi a pořad jim nabídnout k odvysílání.
Českou televizi jsem ihned zamítl. Asi tak před šesti lety jsem s tímto subjektem vstoupil do vážnějších jednání o tvorbě nového pořadu. Bylo to poté, co jsem přijel z několikaměsíční stáže v New Yorku, kde jsem ve volných chvílích (mezi fanděním NY Rangers, tou dobou tam zářil útok Jágr - Nylander - Straka) sledoval televizní kanál MNN - Manhattan Neighbourghood Network. Skvělý televizní kanál tvořený studenty filmových škol a lidmi z ulice. Krátké filmy, ankety, talkshow i sitcomy. Při trochu dobrém počasí člověk potkal po odpoledních polovinu všech tvůrců v Central Parku uprostřed horečné práce.
Po návratu jsem se domluvil s kamarádem Foukalem a připravili koncept pořadu. Domluvili pak spolupráci s FAMU, DAMU, UMPRUM, Zlínem, Pískem a další hromadou lidí, kteří by měli a chtěli co ukázat v televizi. Zdarma. Pak nastalo dvouměsíční martýrium o kterém je hanba mluvit. Od té doby jsem věděl, že ČT vypadá tak, jak vypadá, protože valná většina zaměstnanců se drží oběma rukama své židle a tak nemá čím pracovat. Pouze h…. (a nemyslím tím hlavu).
Ostatní celoplošné televize nepřicházely, v úvahu a tak jako jasný favorit k oslovení vyšla Z1. Pan ředitel Zdeněk Šámal byl skvělý. Okamžitě pochopil co chceme a nabídl nám bezproblémovou spolupráci. Při rozhovorech o natáčecím štábu poprvé zaznělo jméno FAMU. Z1 neměla velký rozpočet na snímání pořadu a tak mě napadlo, že bych se pokusil s panem děkanem Jechem rozšířit naši sousedskou spolupráci a požádat ho, aby kompletní natáčecí štáb dodala FAMU. Pan děkan vybral Kryštofa Šafra za šéfa FAMU týmu, který se rychle zapojil do tvůrčí skupiny Interpelací a vše vypadalo skvěle. Až do chvíle, kdy zavolal Libor Stejskal z Aktuálně.cz horkou novinu, že Z1 za pár hodin končí vysílání.
Všechny předsudky šly stranou a rychle jsem začal shánět telefon na Vlastimila Ježka z ČT2. Když jsem se mu po půl dni pokusů dovolal, parkoval zrovna u Národního divadla. Překonal jsem svůj další předsudek a běžel do kavárny Slavie (hrozný podnik). Pan Ježek se ukázal panem Šámalem č. 2. Projekt se mu líbil, neměl potřebu do něj nijak zasahovat a hlavně - rád by jej viděl v přímém přenosu na ČT2. Při interview s ředitelkou výroby jsme přišli k šéfdramaturgovi Čestmíru Fraňkovi a vypadalo to opět stejně dobře jako před vypnutím Z1.
Následovalo ještě drobné zakolísání při dohodování s produkcí. Tato úroveň nějak nemohla skousnout, že by s jejich technikou pracovali studenti FAMU. Uchýlil jsem se tak k vyhrožování a řekl, že bez studentů do toho nejdeme. Opravu bych pak raději zůstal pouze u živé a internetové verze a nemusel se trápit s partou otrávených televizáků. Našli jsme nakonec rozumný kompromis ve formě supervizí zkušených pracovníků ČT nad méně zkušenými studenty FAMU. Takže i složka produkce díky šéfproducentovi Morávkovi byla při zkušebním natáčením prvního dílu Interpelací skvělá.
Když jsem se včera večer vracel autobusem z Říčan a v novinách narazil na televizní program, hned jsem se podíval na příští čtvrtek. Je to tam. ČT2, 24. 3., 16 hodin Interpelace. Vlastně až v tuto chvíli jsem vzal ČT na milost a uznal, že se snad za těch šest let něco změnilo a minimálně ČT2 vykročila tím správným směrem.
Ale stejně, přijďte raději do divadla.
Autor je ředitelem Nové scény Národního divadla
