Existuje něco jako společná evropská identita a evropská sounáležitost?
Mají političtí lídři vizi, kudy Evropskou unii vést, a je vůbec správné usilovat o vyšší, hlubší stupeň integrace?
A jaký je vlastně náš postoj k Evropě? Jak se v ní sami vidíme a jak Evropa pohlíží na nás?
O tom všem se ve čtvrtek diskutovalo při pravidelných divadelních Interpelacích, které hostila Nová scéna Národního divadla.
Naše pozvání, tedy Aktuálně.cz, moderátora setkání Tomáše Sedláčka a Nové scény, přijali filozof Václav Bělohradský, Irena Kalhousová, hlavní analytička Prague Security Studies Institute, a politický geograf Michael Romancov.
Textový online přenos:
18:00 - Třeba se místo "objevit Ameriku" začne říkat "objevit Evropu", uzavírá Tomáš Sedláček. Inspirativní diskusní hodinka je u konce, končí potleskem zaplněného foyeru. Za měsíc opět nashledanou!
Evropská integrace v posledních letech stála na marxistické ideji základna-nadstavba. Základnou bylo zavedení eura, a zbytek se měl přizpůsobit. Zanedbalo se hledání konsensu, což je přitom evropská tradice. V Itálii, ani v Německu nebyl před zavedením eura konsensus.
17:50 - Řeč je o tom, jestli větší slabinou evropské integrace byla velká šířka (geografická), nebo malá hloubka (pokud jde o instituce a smlouvy).
17:45 - O Evropě nemůžeme přemýšlet jen z pohledu výhodnosti má dáti/dal. Typickým příkladem takového ekonomizujícího pohledu je prezident Klaus, podotýká Michael Romancov.
Na dotaz z publika: Je Rusko evropská země? Odpověď: Rusko je součástí Evropy tehdy, kdy chce. První panovník, který se k tomu přihlásil, byla Kateřina Veliká. Dnes to vypadá, že Rusko v Evropě spíš být nechce. (Rusko musí být euroasijská, ne jen evropská velmoc, jinak nemůže být říší, dodává Václav Bělohradský.)
O tom, proč a jak se česká kritika komunismu změnila v kritiku Evropské unie: "Potřebujeme nepřítele. Pro lidi, kteří se zabarikádovali v české kotlině, je Brusel samozřejmě problém."
17:25 - Irena Kalhousová vidí multikulturalismus velmi skepticky. Kulturu země, kde žiji, je potřeba respektovat, říká.
Multikulturalismus nemůže být dlouhodobě úspěšný. Hluboký omyl multikulturalismu je to, že redukuje všechny kultury na pouhé tradice. Ale každá kultura v sobě obsahuje prvek vzpoury.
17:20 - Řeč se stáčí na vzájemné národní předsudky a stereotypy.
17:15 - Tomáš Sedláček vybízí ke srovnání Evropy a Spojených států. "Mně se zdá, že v Americe není zášť k Washingtonu taková, jako v Evropě k Bruselu." Irena Kalhousová opáčí: "To jsi asi nebyl v Texasu."
Kdyby se Evropa proměnila v "tavicí tyglík" jako Amerika, tak se rozpadne. Nechtěl bych být přetaven třeba na Němce. Ale jsem ochoten sdílet s ním tu "evropskou hlínu", ten humus, o kterém psal Franz Werfel.
17:05 - Je to, co se děje v Evropě, krize, nebo obrození?, nadhazuje jedno z témat Tomáš Sedláček. Vítá diváky a diskutéry, a večer na téma Umění evropanství může začít.
16:55 - Dobré odpoledne, vítáme vás z foyeru Nové scény Národního divadla. S panoramatem Národní třídy za zády tu dnes budou o Evropě a Češích diskutovat Václav Bělohradský, Irena Kalhousová a Michael Romancov. Všichni tři už jsou v předsálí, moderátor Tomáš Sedláček také, "hlediště" se plní diváky.
* * *
K tématu Umění evropanství nás tentokrát inspirovala inscenace Šílená krev, kterou na Nové scéně krátce po únorových Interpelacích uvede berlínský soubor Ballhaus Naunynstrasse.
Tato hra vpadla vloni v zimě do rozvášněné debaty, již v Německu rozpoutal dnes již bývalý berlínský senátor Thilo Sarrazin svou knihou Německo se samo likviduje (Deutschland schafft sich ab), z níž sálá znechucení nad neintegrujícími se imigranty - turecká menšina v Německu se údajně nedá geneticky „upravit", aby z ní byli řádní, pracovití a úspěšní občané.
Autoři hry vycházejí z této debaty a dohánějí ji ad absurdum do černě vtipné, jízlivé podoby. Režisér tureckého původu a německý dramaturg si vzali na mušku především hloupost všech zobecňujících „pravd" jak o Turcích, tak o Němcích. Vznikla tak drsná komedie o rasových předsudcích a o spolužití různých etnických skupin v Evropě.
A právě ty „pravdy" a předsudky byly i jedním z témat naší diskuse. Pokusili jsme se také zamyslet nad abstraktními a často skloňovanými pojmy vlastenectví a evropanství.
Své komentáře a případné otázky jste mohli psát do debaty pod tímto článkem. Zprostředkovali jsme jejich přenos na Novou scénu ND (nemůžeme ale zajistit, že na ně bude někdo reagovat, popř. že se všechny otázky dočkají odpovědi). Publikovat lze jen dotazy, které mají maximálně 140 znaků (jen pro srovnání: běžná SMS jich má 160), protože Twitter, který k tomuto účelu využíváme, jich více napsat neumožňuje.
|
Komentátor za plentou |
Čtenáři na internetu |
Interpelace mají svoji internetovou stránku v rámci Aktuálně.cz, kde se dozvíte termíny, témata či jména hostů a najdete i další zajímavé informace (texty Tomáše Sedláčka, ředitele Nové scény Štěpána Kubišty, výtvarníků, dramaturgů i některých panelistů). Najdete nás i na Facebooku a Twitteru. Na realizaci Interpelací a jejich přenosu na Aktuálně.cz se podílejí FAMU, Audiovizuální centrum studentů ČVUT a studio Martin Fejt Production.
