Martin Hála Martin Hála | Názory
19. 3. 2020 16:00

Investice nebudou, zato z Číny přijdou… roušky!

Jak Hamáček se Zemanem "posouvají" vzájemné vztahy s Pekingem na pozadí koronaviru.
Protest čínského street-artového umělce Badiucaa v Praze.
Protest čínského street-artového umělce Badiucaa v Praze. | Foto: Jakub Plíhal

Okřídlené klišé praví, že v Číně nacházejí v každé krizi současně příležitost. Na sto procent to platí o současné koronavirové pandemii.

Pekingské vedení si dobře uvědomuje, že globální nákaza do budoucna změní pohled na svět. Snaží se proto zajistit, aby ta změna pro něj byla co nejpříznivější.

Foto: Aktuálně.cz

Startovní pozice, pravda, nebyla pro čínské soudruhy úplně nejlepší; koneckonců virus se nekontrolovatelně rozšířil do celého světa i kvůli instinktivní snaze čínských komunistů potlačit veškeré negativní zprávy. K tomu si Peking vybudoval mohutný cenzurní aparát.

Z chronologické rekonstrukce šíření viru a reakcí čínských úřadů vyplývá, že potlačování informací způsobilo v lednu zhruba třítýdenní prodlevu, během níž se situace zcela vymkla z ruky. Právě během těchto klíčových tří lednových týdnů se nákaza také dostala do světa: ve Spojených státech zaznamenali první případ u pacienta, který přiletěl z čínského Wu-chanu, 15. ledna. V Koreji registrovali první nákazu den před prolomením mlčení v Číně 20. ledna.

Rozšíření epidemie z Čínské lidové republiky do světa samo o sobě příliš nenahrává dobrému obrazu tamního režimu v očích mezinárodní veřejnosti, ale právě pro tyto případy mají čínští soudruzi v záloze dobře rozpracovaný systém "externí propagandy" (waj-süan, exoprop). Ten dokáže malé zázraky, rozhodně mezi některými cílovými skupinami. Jak jsme ostatně mohli vidět i u nás během vrcholné "ekonomické diplomacie" s Čínou, kdy český prezident sliboval v televizi stovky miliard investic, z nichž se krátce nato vyklubaly miliardové dluhy.

Odkud že ten virus je?

Bezprecedentní krize globálního významu, jakým je současná pandemie, si samozřejmě zaslouží plnou mobilizaci "exopropu". Výsledný narativ má zvrátit světové veřejné mínění od kritiky Pekingu ke vděku za pomoc v těžkých časech.

Operuje se dvěma základními premisami. Zaprvé s poněkud selektivním výkladem, že pekingský režim tváří v tvář koronaviru neselhal, ale naopak prokázal svou nadřazenost demokratickým systémům, když jeho silná centralizovaná vláda dokázala (po těch třech týdnech tutlání) provést přes noc rázná až drakonická opatření, včetně neprodyšné izolace provinčního hlavního města Wu-chanu s 11 miliony obyvatel. Díky této rozhodnosti teď Čína slavně vítězí v "lidové válce proti viru" pod vedením generálního tajemníka Si Ťin-pchinga.

Druhou premisou exopropové ofenzivy je odvážné (a ničím nedoložené) tvrzení, že virus vlastně ani nepochází z Číny, ale byl tam možná zavlečen "zlovolnými Američany".

Tato druhá konstrukce je přece jen pro posluchače neznalé marx-leninské dialektiky dost těžko stravitelná a Peking ji zatím podle všeho šíří různými kanály především v Africe. První premisa se ale hojně využívá v Evropě, především ve své další extrapolaci: totiž že Čína, jež se vzorně vypořádala s virem (neznámého původu) ve vlasti, teď nezištně nabízí pomoc evropským zemím, zmítajícím se bez pevného vedení v beznadějném chaosu.

V takové podobě dorazil výdobytek pekingského exopropu tento týden i k nám. Debata o Číně jako by se mávnutím kouzelného proutku proměnila z obecného pohoršení nad výhružným dopisem z čínské ambasády v nadšená očekávání, jak nás Peking spasí dodávkami respirátorů. Do popředí pozornosti (některých) médií se tak znovu dostaly osobnosti historicky spjaté s podporou čínských zájmů, včetně nepotopitelného Jaroslava Tvrdíka (ČSSD, čínská státní skupina CITIC).

Operace čínská rouška

V čele "operace čínská rouška", která vykompenzuje všechna předchozí selhání vlády v přípravě na pandemii, stojí další letitá opora česko-čínské lobby Jan Hamáček. Mimo jiné signatář nechvalně proslulého "dopisu čtyř" ústavních činitelů a prominentní účastník utajovaného setkání východoevropských politických stran s Mezinárodním oddělením ÚV KS Číny v roce 2017 v Bukurešti. Tomu se prý díky jeho rozsáhlým kontaktům v Číně podařilo zajistit nákup zdravotnického materiálu, který by Číňané neprodali méně zakontaktovanému ministru zdravotnictví (má smůlu, holt nemá ty správné známosti z Bukurešti a odjinud).

Nákup století se Hamáčkovi samozřejmě podařil díky politické podpoře Miloše Zemana a nehynoucí zásluha připadla i čínskému velvyslanci Čang Ťien-minovi, jehož vyhoštění požadovali ještě před pár dny někteří čeští politici.

Prudký obrat dovršil premiér Babiš, který pokáral Senát za narušení vztahů s Čínou, kvůli němuž by nám Peking málem nic neprodal, kdyby nezasáhl Zeman se svými kontakty. Je vidět, že vidina roušek, jež se staly symbolem neschopnosti české vlády řešit krizovou situaci, dokáže rozhýbat zdejší politickou scénu podobně jako kdysi přísliby miliardových investic.

V rozhovoru pro Lidové noviny poodhalil na čínském trhu dobře propojený Hamáček tak trochu mimoděk, že byl již před měsícem (tedy před vypuknutím koronavirové krize v Česku) "pověřen koordinací česko-čínských vztahů, aby se je pokusil posunout".

To je informace pozoruhodná hned v několika ohledech. Člověk by si myslel, že koordinaci jakýchkoli mezinárodních vztahů bude mít ve vládě na starosti ministr zahraničí, a nikoliv vnitra. Koordinaci vztahů s Čínou má jinak již na starosti kromě dalších orgánů jedna meziresortní vládní komise a jedno čínsko-české centrum na ministerstvu průmyslu, které v podstatě manažuje Tvrdíkova Smíšená česko čínská komora. Z Hamáčkových slov to jasně nevyplývá, ale z kontextu se zdá, že další vrstvou koordinace s Pekingem ho pověřil prezident Zeman.

Před měsícem by představovalo "posunutí" česko-čínských vztahů hlavně jejich vymanění z neustálých skandálů a krizí, počínaje krachem "letadlové lodi čínských investic", společnosti CEFC, a (prozatím) konče nedávným výhružným dopisem z čínské ambasády. Dobrou příležitost k "posunutí" však zjevně poskytla až koronavirová krize v duchu čínské propagandistické rošády z původce epidemie v jejího spasitele.

Hamáček se zadání podujal s plnou zodpovědností - vedle "posouvání vztahů" bude navíc ještě pomáhat čelit dezinformacím o epidemii! Snad bude moci být konečně "pyšný na to, že se Česká republika stala lídrem, který razí iniciativu Pásu a stezky ve střední a východní Evropě", jak prohlásil v Bukurešti v roce 2017.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

2 minuty - Čínské mlžení | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Porota shledala expolicistu Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana Floyda. Verdikt přečetl soudce

Floyd zemřel loni v květnu poté, co mu běloch Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Putina, aby přijel na východní Ukrajinu a projednal s ním snížení napětí

Zdroj: ČTK
Další zprávy