Václav Cílek Václav Cílek | Názory
26. 4. 2021 20:12

Ivan Havel byl z lidí, kteří odcházejí se svou dobou. Jeho smrt uzavírá celou epochu

Tvořil součást a někdy i střed celého intelektuálního ekosystému, který se pomalu stává historií.
Ivan Miloš Havel (11. října 1938 - 25. dubna 2021).
Ivan Miloš Havel (11. října 1938 - 25. dubna 2021). | Foto: František Plzák

Poprvé jsme se potkali v prvních dnech sametové revoluce, když se na Filosofickém ústavu řešilo, jak se lidé z univerzit a akademického prostředí mají zachovat v čase, kdy ještě vše bylo v sázce. Pak jsem několik let pracoval v "jeho" Centru teoretických studií. Často jsme se potkávali pracovně i jinak. Naposledy jsme spolu hovořili během letní koronavirové úlevy roku 2020. Jaký byl? V každém případě skromný a se smyslem pro jemný humor. Od samého počátku věděl, že nevstoupí do politiky, a byl rád, že se nemusí starat o rodinné finance.

Naopak ho bavilo přemýšlení, filosofování, spekulování, kreslení a poznávání lidí. Nikdy jsem ho neviděl opilého, málokdy jsem jej potkal bez nějaké knihy. V první půlce 90. let byla Praha intelektuálně atraktivní. Sjížděli se sem filosofové a umělci a mnoho z nich chodilo za Ivanem Havlem, zatímco politici byli přijímáni jeho bratrem Václavem. Bylo obvyklé, že hosté měli v Centru přednášku a pak se s nimi šlo na oběd nebo na večeři. Občas jsem je provedl Prahou nebo jsme jeli na výlet. Jednoznačné to bylo u amerického neurochirurga a myslitele Karla Pribrama, kterého jsme vzali do Příbrami a pak na houby na Plešivec u Rejkovic.

Nedávno jsem listoval materiály z pražské Transpersonální konference roku 1992, kde Ivan rovněž přednášel. Americký spisovatel a etnobotanik Terence McKenna tehdy zpovídal účastníky, jako byl jeho krajan, psycholog a duchovní učitel Ram Dass a rozhovorům říkal "Pražská gnose".

Ivan však měl zaměřením blíž k jinému přednášejícímu - ke kvantovému fyzikovi Davidu Bohmovi, který tehdy promýšlel implikátní řád, v němž je svět propojený a někdy se jeví jako hmota a jindy jako vědomí. Ivan celý život vyvažoval obojí, takže se nestal ani matematikem, ale ani mystikem. Klidně a spořádaně žil někde uprostřed, široce rozkročený mezi tím, co nám přišlo jako dva světy a jemu nejspíš jako svět jediný.

Transpersonální konference se tehdy jmenovala zcela moderně Věda, spiritualita a globální krize. Vstříc světu, který má budoucnost. Psychiatr Stanislav Grof na ní hovořil o transformační krizi ve světle čínského znaku, který se skládá ze znaků pro nebezpečí a příležitost. Zpětně mi přijde, že na počátku 90. let jsme doháněli americká a světová léta 60. a že nyní - po dalších třiceti letech a jednom koronaviru - dospíváme k další transformaci. Někdy se stává, že významní lidé odcházejí i se svou dobou. Ivanovou smrtí se pro mne uzavírá nějaká epocha a ta přicházející do nových rolí už obsadí jiné aktéry.

Ivan byl nezastupitelný v jedné věci: katalyzoval setkání a události. Díky němu se stalo tolik věcí! Přednášek, článků, někdy i knih a zejména rozhovorů. Dnes už se lidé mezi sebou tak často nebaví. Osobně mu vděčím za hodně, ale to je jiný příběh.

Ivan byl z těch lidí, které vnímáte jako součást svého přirozeného prostředí, a ani na to nijak zvlášť nemyslíte. A pak už není, stejně jako další čeští řečníci z tehdejší transpersonální konference - myslitelé Jiří Fiala, Radim Palouš či Zdeněk Neubauer. Je pro mne obtížné myslet jen na jednoho z nich, protože Ivan málokdy vystupoval jako solitér, ale mnohem častěji tvořil součást a někdy i střed celého intelektuálního ekosystému, který se pomalu stává historií.

Autor je geolog. Působí na geologickém ústavu Akademie věd a v Centru teoretických studií.

Zemřel Ivan Havel: Mysleli jsme si, že komunisté brzy vymřou, řekl v DVTV (video z 25. dubna 2018)

Ivan Havel zemřel ve věku 82 let. Vědec a bratr bývalého prezidenta Václava Havla patřil k zakladatelům Občanského fóra. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy