Americká první dáma Melania Trumpová bude v pondělí předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN, oznámil podle agentury Reuters Bílý dům. Spojené státy totiž přebírají měsíční rotující předsednictví. Trumpová chce na jednání zdůraznit význam vzdělání jako cesty k posílení tolerance a udržení světového míru. Podle její kanceláře půjde o historicky první případ, kdy první dáma USA takové jednání povede.
„Pokud Evropa nezastaví nesmyslnou válku na Ukrajině, Rusko může v době jednoho nebo dvou let zahájit jaderný útok,“ řekl v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem jeden z ideologů Kremlu Sergej Karaganov. Pokud by k situaci došlo, Rusko by se podle něj zaměřilo na Německo nebo Spojené království.
Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem se znovu přibližuje době, jakou svět naposledy zažil v letech studené války. Moskvou oznámené testy dvou strategických zbraňových systémů, doprovázené nejasnou a ostře formulovanou americkou reakcí, vyvolaly otázku, zda se mezinárodní režim kontroly jaderných zbraní neblíží zásadnímu zlomu.
Nastal konec červených linií, které strašily bývalého amerického prezidenta Joea Bidena. Současný vládce Bílého domu se podle historika Serhie Plokhyho jaderných hrozeb ze strany Rusů nebojí.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek ohlásil obnovu testování jaderných zbraní v USA, které se naposledy konalo před více než třiceti lety. Podle odborníků tento krok podkopává národní bezpečnost Spojených států. Výkonný ředitel Asociace pro kontrolu zbrojení Daryl Kimball označil rozkaz prezidenta za bezohledný a nejasný.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že nařídil Pentagonu obnovit jaderné zkoušky. Pokud by k tomu skutečně došlo, jednalo by se o první takové testy Spojených států za posledních 33 let. Trumpovo rozhodnutí tak znovu otevírá otázku světového závodu ve zbrojení i měnící se role Ruska a Číny v globální jaderné rovnováze.
Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Trump to oznámil na své sociální síti poté, co ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici.
Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody, která v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek pochlubil tím, že Kreml brzy odhalí "nové zbraně, o kterých už v minulosti mluvil." Novinářům po své návštěvě Tádžikistánu tajemně naznačil, že dané zbraně existují. Putin zároveň lehce pohrozil Spojeným státům.
Severní Korea nikdy neupustí od svého jaderného programu, prohlásil na závěr všeobecné rozpravy 80. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku náměstek severokorejského ministra zahraničí Kim Son-kjong. Informuje o tom agentura Reuters.
Severní Korea je v poslední fázi vývoje mezikontinentální balistické rakety schopné nést jadernou hlavici a zasáhnout Spojené státy, zatím ji ale ještě neumí na konci letu vrátit do atmosféry. Podle agentury Reuters to v New Yorku prohlásil jihokorejský prezident I Če-mjong.
Vladimir Putin je agentem KGB a nikdy jím nepřestal být, uvedl v rozhovoru pro The Telegraph Keith Kellogg. "Předstírá, že nemluví anglicky, ale mluví, už jsme ho několikrát přistihli. Je to manipulátor. Jediné, co proti němu funguje, je síla," prohlásil zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu. Promluvil i o jaderné hrozbě a Trumpově přezdívce.
Rusko se rozhodlo, že nyní pohrozí Evropě jaderným útokem taktickými zbraněmi. Při společném cvičení s Běloruskem trénovalo jejich odpálení, silácká prohlášení na toto téma se nesla také z projevů propagandistických es vůdce Vladimira Putina.
Izraelská vláda zintenzivnila stavební práce v jaderném středisku na jihu země, kde možná staví nový těžkovodní reaktor nebo zařízení na výrobu jaderných zbraní. Napsala to agentura AP, podle níž se tak vyjádřilo několik expertů po analýze satelitních snímků výzkumného střediska Šimona Perese.
Armáda, vrtulníky, letadla a hypersonické rakety, 80 tisíc holubic míru či barevné balonky. To mohli vidět na velké vojenské přehlídce v čínském hlavním městě Pekingu nejen desetitisíce přítomných vojáků a diváků, ale i zahraniční delegace. A přenos z akce zřejmě sledoval i americký prezident Donald Trump, který na Siův velký projev okamžitě reagoval na sociálních sítích.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un odsoudil vojenská cvičení Jižní Koreje a USA, která jsou podle něj provokací a ukazují na odhodlání spojenců rozpoutat válku. Zároveň slíbil rychlé rozšíření jaderných sil, aby země čelila protivníkům, napsala agentura AP.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán kvůli jeho jadernému programu. Učinil tak podle agentury Reuters na jednání s britským premiérem Keirem Starmerem, se kterým debatoval o situaci v Pásmu Gazy, ruské válce na Ukrajině nebo obchodu. Oba státníci se rovněž shodli na možné spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů.
Rozhodně si nemyslím, že první věc, kterou by Írán udělal – pokud by získal jaderné zbraně – by bylo jejich použití proti Izraeli. Spíš by šlo o jakousi bezpečnostní pojistku – variantu odstrašení možných útoků nebo invaze, říká expert na jaderné zbraně Michal Smetana. "Chápu ale, že pokud žijete v Izraeli, tak to rozhodně není něco, na co se chcete spoléhat," dodává.
Překvapuje mě, když český premiér říká, že snad teď Írán konečně začne jednat. Íránci totiž s Američany jednali od dubna a přestali vyjednávat až ve chvíli, kdy se jejich území ocitlo pod palbou Izraele, připomíná vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na pražské Metropolitní univerzitě Břetislav Tureček.
"Izraelská armáda si pro útok na íránská jaderná zařízení nemohla vybrat lepší den než pátek třináctého," tvrdil s mírnou nadsázkou bezpečnostní analytik a bývalý zpravodajský důstojník Jaroslav Kuchyňa. Nyní bude podle něj záležet hlavně na tom, co ve skutečnosti Izrael zničil, aby Teheránu zabránil v dokončení jaderné bomby.
"Odveta bude. Ruský prezident, který se ze všeho nejvíc bojí, aby nevypadal jako slaboch, nemůže nechat takový ničivý útok bez odpovědi," řekl k ukrajinské operaci Pavučina bývalý britský vojenský velitel Richard Kemp. Varoval, že by Vladimir Putin mohl v reakci na úder použít taktické jaderné zbraně.
