Je smutné, že zemřel Karel Gott, jehož písně, zvláště ty staré, mnoho lidí miluje a zpívá. Zároveň je ještě smutnější a nechutné, jak politici "tančí" na zesnulém. Jak se nerozpakují svézt po jeho slávě a úspěchu, jak jeho smrtí neváhají rozeštvávat společnost. (A nejen oni.)
Premiér Babiš a vláda si bez souhlasu rodiny odkývali "státní pohřeb" (nemožné), pak z toho Andrej Babiš rozumně vycouval, ale na pohřbu bude spolupracovat s rodinou (jak píše iDnes). Hnutí Klause juniora Trikolóra zas přišlo s návrhem přejmenovat pražské mezinárodní Letiště Václava Havla na Letiště Karla Gotta. Na Facebooku to oznámil právní odborník hnutí Tomáš Grygar a byla spuštěna i petice za změnu názvu největšího českého leteckého přístavu.
Její znění: My, občané České republiky, žádáme přejmenování pražského Letiště Václava Havla na "Letiště Karla Gotta". Tuto změnu bychom rádi provedli vzhledem k mimořádným zásluhám a oblíbenosti Mistra Karla Gotta, který je nejen největší hvězdou naší populární hudby, ale byl navíc velikým člověkem, který nikdy nikoho nechtěl zarmoutit a naopak přinášel našemu národu radost a potěšení po celá desetiletí. - Petice má být posléze předána poslancům ve sněmovně.
Jak už naznačeno výše, základním problémem tohoto nápadu není sám fakt, že někdo chce spojit jméno zpěváka s letištěm, ale fakt, že by měl Mistr Gott jaksi "vytlačit" Václava Havla.
Je mi celkem fuk, jak se které letiště jmenuje (pokud nenese jména lidí jako Stalin či Pol Pot), ale z návrhu Trikolóry přímo čiší chuť po revanši, chuť vymazat Havla jako strůjce české liberální, nebo spíš občansko-společenské demokracie. Václav Klaus senior je odpůrcem Václava Havla (a platilo to i obráceně, dodejme poctivě), Miloš Zeman to samé. V roli prezidenta dělal a dělá kroky jasně antihavlovské, jdoucí přesně opačným směrem (vzývání Ruska a Číny, neustálé útoky na občanskou společnost a neziskové organizace, ataky soudů a celého justičního aparátu, výsměch politické korektnosti atd.).
Mrtvý Karel Gott tu má posloužit jako černý, neprodyšný igelit, kterým se překryje exprezident a bývalý disident (to bylo hlavní Havlovo provinění, že byl mužem svědomí, oběti a mimořádné odvahy), který zastíní nenáviděného.
Kdo je tu elita?
Jenomže ono nejde jen o osobní antagonismus. To, co se v Česku děje v posledních letech, je přece také souboj o interpretaci revoluce, roku 1989, o interpretaci osvobození Československa, tedy i Česka, od komunismu a socialismu. O interpretaci toho, kdo je hrdina, kdo byl hrdina, kdo jsou naše elity. To je to podstatné: kdo jsou české elity. Proto Miloš Zeman tak zuřivě nesnáší Prahu, intelektuály, novináře Peroutku, proto odmítá elity, které vládly po revoluci, celé jejich myšlení.
Babiš, exagent StB, to dělá taky. V OSN při hodnocení české cesty po roce 1989 řekl: "Po pádu komunismu jsme bohužel promrhali spoustu času a zdrojů v důsledku chyb našich nezkušených politických elit, které se mohly poučit od jiných zemí. Ale vrátili jsme se na správnou cestu…" Těžko nechápat, jak to myslel. Připomeňme, že po revoluci byl vytvořen celý politický a ústavní systém Česka. Rozhodně ne špatný. Až později přišly podvody Klausovy ODS, opoziční smlouva ČSSD s ODS a s ní skandální, nepoctivá, občany ponižující změna volebního zákona.
Postavit proti sobě úspěšného popového pěvce Gotta a disidenta Havla je nebezpečné, je to pokus o další vědomé převracení hodnot. Podobá se to tomu, jak mluvčí prezidenta používá slova "pravda", "demokracie", "svoboda". Opačně, převráceně, zvráceně.
Havel strávil celkem asi pět let v komunistických kriminálech, což mimo jiné trvale zhoršilo jeho zdraví. Oponoval totalitě, nikdy to nevzdal, celý jeho život byl více či méně úspěšným úsilím o osobní i společenskou svobodu. Vybral si velmi složitou cestu. Mohl jít jinudy, jako Gott a miliony dalších místních občanů, přizpůsobit se.
Nemá asi velký smysl připomínat, kudy se ubíral Karel Gott, jeho soužití s totalitním režimem, jeho ochota stát se tváří socialismu jsou známy. Nelze ho za to soudit, choval se jako zdrcující většina, jen byl navíc zcela mimořádně úspěšný. (Kdyby Havel žil podobně, nepochybně by se stal taky úspěšným socialistickým dramatikem.)
Nekritizuji zesnulého zpěváka, kritizuji ty, kteří ho sprostě zneužívají po smrti. Kteří se přes něj chtějí vylhat ze své normalizační pasivity. Kteří chtějí smazat Havlovu pevnost, oddanost svobodě, kteří vlastně chtějí říct, že na svobodě nezáleží, není potřeba být svobodný, stačí uspět, mít se fajn, najíst se dosyta, vyspat v suchu, užít si. A klidně kývat bestii, klanět se jí.
Dokud se pražské letiště jmenuje po Václavu Havlovi, je to letiště moci bezmocných hrdinů, pokud by ho přejmenovali po Gottovi, stalo by se z něj letiště moci totalitních mocných, kteří dokázali zlomit páteř i mistrům, jako byl Gott.
