Petr Fischer Petr Fischer | Názory
30. 9. 2019 8:30

Komentář: Rakousko volilo budoucnost. Má tvář Sebastiana Kurze a barví se do zelena

Naši jižní sousedé šli včera volit. Většina jich hodila hlas dosavadnímu lidoveckému kancléři. Stalo se tedy v Rakousku vůbec něco, co stojí za pozornost? Jednoznačně ano.
Rakousko jsem já. Lidovec Sebastian Kurz drtivě vyhrál rakouské parlamentní volby. Ještě nikomu před ním se nepodařilo zvítězit s náskokem šestnácti procent.
Rakousko jsem já. Lidovec Sebastian Kurz drtivě vyhrál rakouské parlamentní volby. Ještě nikomu před ním se nepodařilo zvítězit s náskokem šestnácti procent. | Foto: ČTK/AP/Matthias Schrader

Ještě nikdo nikdy v alpské republice nevyhrál parlamentní volby o šestnáct procent. Ještě nikdy vídeňský kabinet neměl tak silného šéfa, jakým se teď - v Kristových letech - stal právě Sebastian Kurz.

Jedinou výzvou jsou pro něj teď Zelení. Ti sice získali "jen" 14 procent hlasů, ale protože se díky nim vrátili do parlamentu, stali se druhými vítězi včerejšího hlasování.

Připomeňme, že Rakušané šli k předčasným volbám poté, co skandál politicky usmrtil šéfa koaličních Svobodných Heinze-Christiana Stracheho, který byl přistižen, jak ruské smetánce slibuje vliv na chod rakouských médií i společnosti. Jeho strana na to doplatila nejen rozpadem kabinetu, ale i ztrátou deseti procent svých voličů (získala jich teď 16 procent).

Čtvrt milionu hlasů jim dokázal odebrat právě odcházející i nastupující kancléř Sebastian Kurz. Další čtvrt milion lidí pak Svobodní zklamali natolik, že se k volebním urnám nevypravili vůbec.

Lidovci ale brali na všech frontách. 74 tisíc voličů k nim například přešlo od letitého rivala - sociálních demokratů. Ti sice skončili na druhém místě, ve srovnání s posledními volbami ale přišli o 300 tisíc hlasů. Mnoho jim jich (na 200 tisíc) totiž vzali právě Zelení.

To jasně naznačuje, jaká témata budou levicoví voliči akcentovat do budoucna. Rychle, velmi rychle Rakušané zapomněli na svoje trápení s migranty. Ještě před dvěma roky bylo hlavním tématem voleb. Včera už si na ně skoro nikdo nevzpomněl. Vpravo ani vlevo už nestraší přistěhovalci, nýbrž klima. Respektive opatření, která je třeba udělat, aby i Rakousko přispělo k jeho ochraně. Proto také šéf Zelených Werner Kogler komentoval svůj včerejší úspěch slovy "Sunday for Future".

Odsouzenci k lákavé spolupráci

Sebeastian Kurz se ve volební kampani zeleným tématům nevyhýbal, byl na ně velmi dobře připraven, ale ze všech sil se je snažil moderovat do středu. Pokoušel se otupit jejich ostré hrany, aby jej nehrozily odříznout od voličských mas. Zatímco tak Kurz bere ohled na zájmy byznysu, který nechce na ochraně klimatu tratit, ale vydělat, Zelení jsou radikálnější a volají po větším omezení podnikatelů.

Společná vládní koalice by tedy měla logiku: Kurz by mohl utlumit radikalitu Zelených ve prospěch svých byznysových přátel, Zelení by zase mohli prakticky a relativně volně prosazovat svou politiku, pokud by brala ohled na ekonomické zájmy kancléře, kterému se podařilo získat takovou legitimitu, že sám sebe dnes může v klidu vydávat za Rakousko.

Zůstávají tak dvě otázky: bude mít Kurz odvahu s nevyzkoušenými Zelenými vládnout? A mohou se oni vůbec pokoušet o kompromis s korporacemi, když získali tolik protestních hlasů, kterým se nelíbí právě kancléřova byznysová logika?

Jenže zbývají vůbec nějaké jiné varianty?

Případné nové pokračování dosavadní koalice lidovců se zkompromitovanými svobodnými už prakticky vyloučili sami druzí jmenovaní. Ústy svého nového šéfa Norberta Hofera prohlásili, že teď vidí svou roli spíše v opozici. Kancléř Kurz by navíc sotva dokázal vysvětlit, proč najednou věří tomu, že se od skandálu, který vyvolal předčasné volby, dokázali Svobodní tak rychle očistit. A proč znovu vstupuje do koalice se stranou, která tak prudce ztratila důvěru voličů.

Návrat k někdejší velké koalici se sociálními demokraty by dával větší smysl. V tomto případě by ale Kurz pro změnu narazil na limity své vlastní minulosti. Několikrát totiž zopakoval, že takové spojení dusí politický život celého Rakouska. A na jeho odmítání do značné míry postavil svou zářnou kariéru.

Rakousko je po Německu další zemí, kde se Zelení derou do vládních pozic. Vypadá to, že jde o politický trend, který souvisí se snahou o ochranu klimatu, jež se stává hlavním tématem evropské politiky.

Němečtí Zelení dnes vedou volební průzkumy, svůj nástup ale budou muset potvrdit za dva roky ve volbách. Rakouským Zeleným se to už včera podařilo, a i kdyby nakonec nevstoupili do vládní koalice, jejich vliv na praktickou politiku nepochybně vzroste. Zvláště mohou-li počítat také s hlasem "svého" prezidenta Alexandra Van der Bellena, který zelenání politiky ideově i srdcem silně podporuje.

Barvy moci

V Česku takový vývoj rozhodně "nehrozí". Ke smyslu boje proti změnám klimatu u nás panuje poměrně široká skepse a zelená témata silně rezonují v příliš malé skupině lidí na to, aby Zelená měla v parlamentu své výslovné zastoupení.

V jednom je ale česká situace přece jen té rakouské podobná. I kancléř Kurz se - podobně jako Andrej Babiš - stává hegemonem politiky. I jeho "já, já, já, jenom já…" se stává předmětem otevřeného výsměchu. Spolupráce se Zelenými by Kurzovi mohla pomoci tento ironický smích utišit. Posloužit mu k image velmi moderního, ba až avantgardního politika.

Konkurence se přitom bát nemusí: Zelení jeho lidovcům ve volbách moc hlasů nevzali. A trochu té jejich barvy se do univerzální lidovecké černě jistě v klidu vejde. Tak jako se tam vešel modrý odstín svobodných i sociálnědemokratická červená. Tak jako se tam - zcela v lidovecké tradici - vejde cokoliv, co bude k budoucím vítězstvím třeba.

 

Právě se děje

Další zprávy