Pocit - nebo i realita - drahoty a nedostatku základní životní potřeby se přitom dostavuje v době ohlášené prosperity. Od rána do večera slyšíme o růstu ekonomiky, o zvyšování platů, práci sežene, kdo chce, domácnosti stále víc utrácejí (a stále víc se zadlužují). A do toho, prásk: není máslo! Sžít se s takovou situací je paradoxně, alespoň psychologicky, těžší v době, kdy máme konzumovat blahobyt, než za časů, kdy bychom třeli bídu s nouzí.
Propadáme autentickému českému skuhrání. Máslem to začíná - a jestli nás kvóty přinutí vzít i toho třináctého uprchlíka, položí se to tu definitivně. Zůstaňte s námi.