Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
8. 10. 2016 20:35

10 úkazů voleb: Nečekané Waterloo komunistů, Jura Čunek, ČSSD dopadla jako za Zemana a Grosse

Jak číst výsledky: Okamura je zpět. Babiš je všude. Kouzelné slůvko „starosta“ funguje.
Foto: Tomáš Škoda

1. Nejvyšší vítězství voleb patří Starostům pro Liberecký kraj: obhájili první místo s více než 32 procenty hlasů. Starostenská kandidátka bodovala i ve středních Čechách (18 procent), sázka na Danu Drábovou se vyplatila. Hlavní regionální základny starostů ještě posílily a STAN a starostové se stali faktorem parlamentních voleb 2017. Ideově ne úplně čitelné hnutí je vlastně jakousi parafrází (respektive předchůdcem) Babišova ANO: nejsme tak úplně jako politici, makáme pro lidi jako starostové. Teď mu půjde o to, jak to „prodat“ za rok na celostátní úrovni.    

2. KSČM s deseti a půl procenty hlasů zaznamenala svůj zdaleka nejhorší výsledek v historii krajských voleb. To je překvapení. Čekalo se spíš, že volby potvrdí, případně posílí postavení komunistů v krajích nebo budou dokonce předzvěstí jejich postupu do příští koaliční vlády. Místo toho KSČM tak tak uhájila postavení strany číslo 3 za ANO a ČSSD. V osmi krajích doteď spoluvládla se sociální demokracií a nezdálo se, že se tím u voličů „znemožnila“. Hlavním faktorem jejího pádu je zřejmě ANO, které podle sociologů začali volit také starší a chudší lidé. Babiš přebírá voliče i komunistům.

3. Chabý výsledek KSČM nesouvisí se samotnou volební účastí (přes 34 procent). Ta byla průměrná, před čtyřmi lety získali komunisté 20,4 procenta hlasů při vyšší účasti voličů. Pravděpodobně tedy neplatí, že voliči KSČM nepřišli (což by popíralo jejich tradiční disciplinovanost). Přišli – ale tentokrát už někteří volili někoho jiného. Loajalita ke KSČM se drolila, neobvyklý úkaz.    

4. 15 procent hlasů pro ČSSD – vítěze minulých parlamentních voleb a stranu s největším zastoupením ve vládě – a znamená jen o jeden procentní bod lepší výsledek než v letech 2000 a 2004, kdy sociální demokracie také šla do krajských voleb jako vládní strana. Vláda v krajských volbách obvykle za své vládnutí „zaplatí“, ale letos se s tím vzhledem k hospodářské prosperitě, relativní důvěře ve vládní strany a slabé opozici nepočítalo. Ale pro ČSSD to nakonec dopadlo skoro stejně jako za vlády Miloše Zemana a Stanislava Grosse… Jediným krajem, kde sociální demokracie získala víc než 20 procent hlasů, jsou jižní Čechy. Ve čtyřech krajích (Středočeském, Ústeckém, Jihomoravském a Zlínském) skončila až na třetím místě a v Libereckém kraji dokonce čtvrtá za Starosty pro Liberecký kraj, ANO a KSČM. Dostala tu jen 8 procent hlasů.

5. Podpora ANO se znovu rozprostřela poměrně rovnoměrně po celé republice. Nejsilnější byla v Moravskoslezském (25 procent), nejslabší ve Zlínském (15 procent). Tradiční baštou zůstávají Lovosice, kde ANO volilo 40 procent hlasů. Komíny Babišovy Lovochemie jsou zdáli viditelnou dominantou města.

 6. Vítězem voleb v počtu i procentech preferenčních hlasů je Jiří Čunek, kterého kroužkoval každý třetí volič KDU-ČSL ve Zlínském kraji. Minulý vítěz této disciplíny Jiří Pospíšil (tehdy ODS, dnes TOP 09) skončil - mezi těmi, kdo se do zastupitelstev dostali - druhý s necelými 25 procenty preferenčních hlasů. Byl přitom zapsán na posledním, 50. místě kandidátky v Plzeňském kraji. Druhý nejvyšší absolutní počet preferenčních hlasů po Čunkovi dostala Dana Drábová ve Středočeském kraji. (Čunkovo kouzlo je ale nejspíš ze Zlína na celostátní úroveň nepřenosné, jak ukázalo jeho působení v čele lidovců a v Topolánkově vládě.)

7. Tak trochu tušenou katastrofou skončily krajské volby pro TOP 09, kandidující už bez hnutí Starostů. Do zastupitelstva se samostatně dostala jen ve Středočeském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji; v jižních Čechách, v Karlovarském a Jihomoravském kraji pronikla v koalicích. Varování před parlamentními volbami bylo hlasité. Ani aura napřesrok znovu kandidujícího Karla Schwarzenberga a solidní výsledek v Praze by na postup do sněmovny nemusely stačit. ODS nazval předseda strany Petr Fiala „lídrem pravice“, což je vzhledem k necelým deseti procentům hlasů hořká pravda. Pravicový volič někam zmizel, některý možná stále považuje ANO za pravici.

8. Nedá se říct, že protiuprchlická rétorika „zastavíme imigraci v našem kraji“ ve volbách nehrála roli. Koalice SPD a SPO (Tomio Okamura a Jan Veleba) se s ní ve většině krajů dostala přes pětiprocentní hranici (na Moravě a ve Slezsku o něco více). Naopak neuspěl Úsvit a ještě menší a ostřeji xenofobnější formace. Nevolilo se v Praze, kde by Okamura ztrácel, takže nejde s jistotou říct, že by se jeho strana při dnešním volebním výsledku dostala do parlamentu. (Pokud by SPD a SPO ovšem kandidovaly do sněmovny jako koalice, musely by překonat ne 5, ale 10 procent). Debakl zemanovců ve Zlíně naznačil, že Okamura je v tandemu tím silnějším, sama SPO by bez něj nemohla uspět.       

9. Podle výsledků prvního kola se dá předpovědět, že senátorské křeslo s velkou pravděpodobností získají Alena Dernerová (S.cz, Most), Jiří Růžička (TOP 09 a STAN, Praha 6), Michael Canov (STAN a SLK, Liberec) a Jiří Cieńciała (OSN, Frýdek-Místek). Naopak překvapivě vyrovnaný je souboj v Hodoníně, kde favorizovaný Zdeněk Škromach v prvním kole prohrál s Annou Hubáčkovou z KDU-ČSL. Jeden z mediálně nejznámějších kandidátů, extremista Martin Konvička, dostal v táborském obvodě osm procent hlasů a skončil z osmi kandidátů sedmý. Ani expedice Miroslava Sládka do obvodu Bruntál se nezdařila.

10. Průšvih voleb: v obvodu 70 Ostrava – město do druhého kola nepostoupil kandidát sociální demokracie Pravda. Zelený senátor Láska tím pádem zůstává osamocen a ambiciózní plány na společný senátorský klub berou zasvé…

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Test motoru nové rakety pro lety na Měsíc skončil v USA předčasně

Důležitý test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země. Napsal o tom server BBC.

Zdroj: ČTK
Další zprávy