Ve středu jsme se vzdálili 32 let od převratu, který začal 17. listopadu 1989. Oslavy (zhroucení totality se stále ještě slaví) byly zprávou o stavu české společnosti. Část lidí, mezi nimiž bychom zřejmě našli mnoho voličů Miloše Zemana a Andreje Babiše, sedmnáctý neslaví. Protože svoboda pro ně neznamená nic velkého.
Den začal typicky, tradičně. Za tmy, okolo šesté ráno, přikvačil k památníku sametové revoluce na pražské Národní třídě premiér Andrej Babiš se svou klakou, s ministry Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou. (Podobně to udělal v roce 2019, lidé na něj i tehdy pískali a volali "hanba".) Zas tam na něj občané čekali a zase se zlobili, že bývalý agent StB klade věnce. Příchod v tak nenormální hodinu Babiš vysvětlil České televizi následovně: "Nám řekla ochranka, že na nás budou házet vajíčka, tak proto jsme přišli brzo."
Je to tak, máme premiéra, který se bojí vajec, bojí se nesouhlasu, tak tam jde v šest ráno, za tmy. S sebou si vezme své dva nohsledy, donutí je vstát někdy ve čtyři nebo v kolik, aby tam nemusel sám. Bojí se reakce občanů, kteří nepovažují za normální, že bývalý estébák a bolševik klade věnce bojovníkům proti KSČ a StB. Obyčejný zbabělec.
Ve své zbabělosti pokračoval odpoledne, když mluvil v ČT24 o covidu a nových opatřeních: "Koalice s ničím nepřišla, už na ně nebudeme čekat. Čekali jsme do minulé soboty, aby nám sdělili stanovisko, nezapojili se, nic neřekli," kritizoval přístup budoucí vládní koalice Petra Fialy (ODS). Jeho tón byl takřka hysterický, ale i v té hysterii neopomněl vinu hodit na politiky, kteří nevládnou, zatímco on stále dál vládne a stále dál nedokáže brzdit šíření nákazy.
Dodejme, že to byl od Babiše opět podraz, protože byla dohoda, že se anticovid tým obou koalic setká s ministrem zdravotnictví ve čtvrtek 18. listopadu ráno a domluví společný postup a ten oznámí veřejnosti. Babiš je vskutku ubožák a zřejmě už neví, jak se vyvléct z odpovědnosti jeho vlády za nárůst covidu.
Letošní sedmnáctý předznamenal nejvyšší přírůstek nakažených od počátku pandemie, 22 479 potvrzených případů. Oslavy se konají během nové, divoké vlny pandemie, nemocnice se opět plní pacienty, kteří nemohou dýchat, a část obyvatel brojí, "bojuje" proti očkování. Šílený český svět.
Pokleslá svoboda kvete
Zároveň vidíme erupci svobody v jejím nejpokleslejším pojetí, svobody výhradně pro sebe, na úkor druhých. Tohle přesně je Babiš, on se stal přímo vzorem (pomineme-li během sedmnáctého již tradičně mlčícího Miloše Zemana, který se od roku 2015, kdy studentům ukradl Albertov a vystoupil tam spolu s nácky, s Blokem proti islámu a hnutím Úsvit - Národní koalice a spolu s Martinem Konvičkou, Markem Černochem a dalšími "esy", cítí jaksi uražen). Tohle přesně jsou antivaxeři a antirouškaři, i ti se oslav zúčastnili, jen je brali jako protest (protest proti odpovědnosti a sounáležitosti).
Ne, nemohl chybět ani kremelský projev, kremelsko-putinovský vzkaz, který zazněl z úst "supersvobodného" (svobodného od svobody) Václava Klause. Exprezident ho za přítomnosti lidí, jako je Jan Skopeček (ODS), Alena Schillerová (ANO), pročínský rektor Tomáš Zima a další, pronesl při pietě k uctění památky vysokoškolských studentů u Hlávkovy koleje.
Klaus Moskvu nezklamal: "Opět je nám - se stále větším tlakem a silou - vnucována utopie, která o sobě prohlašuje, že je založena na vědě, opět jí má být - ve jménu údajných vyšších cílů - obětována svoboda jednotlivce. Opět překáží svoboda slova, svoboda názoru, svoboda svědomí…" (On sám se svými putinovskými kázáními je důkazem svobody projevu.) Popírání klimatické změny, klasický, velmi účinný dezinformační narativ, jede. Nezajímá ho, že více než 99,9 procenta světových vědců se shoduje: člověk má vliv na změnu klimatu.
Blud o klimatu se spojil s bludem o covidu: "Tak jako ve smutných dobách minulosti jsou po současných generacích požadovány oběti, které prý zaplaší epidemii a které za několik staletí údajně pomohou vývoji teploty na naší planetě. Je nám vnucován strach z budoucnosti, máme rezignovat a podrobit se." Lež, to Klaus chce, aby občané rezignovali na ohleduplnost, na starost o druhé. Pikantní, leč nepřekvapivé bylo, že prakticky to samé, jen ve zkratce, na sedmnáctého vysolil i Tomio Okamura (SPD).
Nic nového, Klaus zůstal Klausem, tlampačem fake news a společenského rozvratu. Dělá to u nás i u sousedů v Německu, antiklimatický, anticovidový, antievropský internacionál. Co je zarážející (a opět nepřekvapivé), že ho před Hlávkovu kolej pozvali, že tam stál rektor UK, že Klausovi lidé tleskali. Chápu, že při pietě nepískali, ale tleskat? Absurdní.
Milion chvilek vyhrál
Na Staroměstském náměstí protestovalo podle policie asi 10 tisíc lidí proti covidovým opatřením. Neměli roušky, nedodržovali žádné rozestupy. Část zpochybňovala pandemii covidu-19 a popírala význam očkování. (Svoboda nemyslet.)
Aby nezněla jen skepse, na oslavy sedmnáctého chodí lidé, kteří chtěli změnu, lidé, kteří si přáli konec babišismu a konec klausismu. Po Národní třídě rázoval Petr Fiala, který dnes symbolizuje očekávanou změnu, lidé ho vítali (kterému politikovi se to stane, že). Vítali i mnohé jiné koaliční politiky, Víta Rakušana, Markétu Pekarovou Adamovou, Ivana Bartoše, Mariana Jurečku a další.
Na Staroměstském náměstí uspořádal Milion chvilek pro demokracii demonstraci nazvanou Cesta změny: Klíčem k demokracii jste Vy!. Covid necovid, přišlo hodně lidí, Benjamin Roll řekl, že Milion vyhrál, protože se občanské iniciativy podílely na (brzkém) odstranění Babiše z vlády.
Český expremiér Petr Pithart připomněl, že nás čeká další důležité klání, přímá volba prezidenta. Mimo jiné řekl: "Vždycky je třeba oběti, má-li se něco změnit k lepšímu…" jako oběť vidí třeba jen vážit cestu na demonstraci, nebýt lhostejný. Petr Pithart apeloval, aby se demokraté spojili a postavili jednoho prezidentského kandidáta.
Věra Roubalová, bývalá disidentka, která pomáhá uprchlíkům, mluvila o pekle, jež se odehrává na hranicích s Běloruskem. O lidech tam lapených mezi dvěma bloky ozbrojenců řekla: "Jsou to uprchlíci, kteří prchají před válečnými konflikty, před diktaturami, před totalitou. Věřím, že nová vláda se bude chovat jinak než vláda Andreje Babiše se svým heslem 'Ani jednoho uprchlíka'. Doufám, že nabídne Polsku pomoc našich humanitárních organizací přímo u bělorusko-polských hranic…" (Uvidíme, zatím ODS ve shodě s Babišem nabízí Polákům naše policajty.)
Podstatné však je, a k sedmnáctému to patří, že Milion chvilek chce dál pracovat, že bude i novou Fialovu vládu hlídat, že bude ve střehu, protože to je občanský postoj chránící svobodu (ne tu babišovskou a klausovsko-okamurovskou, ale svobodu nejen pro mě, nýbrž i pro druhé).
Výročí 17. listopadu dál zůstává dnem vděčnosti za změnu, ale také dnem ostražitosti, dnem, kdy sice každý může hlásat cokoliv, ale pravda a láska (třeba k uprchlíkům) je znovu pravdou a láskou a lež a nenávist jsou znovu lží a nenávistí.
Cesta změny: Jaké výzvy nás čekají? Přenos akce Milionu chvilek k 17. listopadu (video DVTV ze 17. listopadu 2021)
