Jednoduchá teorie, na níž se po mnoha dnech shodlo na 26 tisíc odborníků, vědců a aktivistů na konferenci k problematice HIV/AIDS, která o víkendu skončila v kanadském Torontu.
Od roku 1981, kdy se v Los Angeles začaly objevovat první případy tehdy nového onemocnění u homosexuálů, do letošní konference v Torontu, uplynulo už 25 let.
Toto čtvrtstoletí je protkané mnoha nadějemi, velkými myšlenkami, ale i životy 25 milionů těch, kteří AIDS podlehli. Kanada již konferenci o HIV/AIDS hostila před deseti lety a tehdy zde o nemoci rokovali především odborníci z lékařské obce. Letos tu byli nejen lékaři, ale i zástupci neziskového sektoru, politici, představitelé komunit zasažených virem a HIV pozitivní aktivisté.
Před deseti lety se řešil problém 21 milionů nakažených, dnes se počet infikovaných po celém světě odhaduje na milionů čtyřicet.
S optimismem, ale opatrně
I když je bilance nakažených nelichotivá, důvody k opatrnému optimismu existují. Konference v Torontu ukázala, že se s HIV/AIDS v současné době válčí na všech frontách, alespoň v rovině studií a pokusů. Sexuální abstinence, kterou tolik propaguje současná Bushova administrativa, je pořád nedílnou částí osvěty, ale rozsah epidemie si říká rovněž o jiný přístup k řešení.
Většina nápadů se proto zaměřuje především na prevenci. Prezentované studie se zabývají například otázkou, zda a jak může obřízka snížit riziko nákazy virem HIV u mužů, jak můžou speciální gely zabránit šíření viru a zda ho dokáží zničit úplně nebo jestli je možné, aby užití antiretrovirálních léků před pohlavním stykem zamezilo přenosu viru HIV.
Uvažuje se také o plošném testování obyvatel velkých měst Spojených států, indických předměstí i afrického venkova. Podařilo by se tak včas identifikovat nakažené a okamžitě začít s jejich léčbou antiretrovirálními léky. Tím by se značně snížilo riziko přenosu HIV/AIDS.
Tak by se pokrok v léčbě AIDS zároveň stal jedním z nástrojů prevence. Jestliže má totiž infikovaný jedinec díky lékům "málo viru" v krvi, riziko nakažení dalších lidí je velice nízké. Léčení pacienti by se jednoduše stali méně infekční.
Bitva, která by do dějin mohla vejít pod názvem "prevence léčbou", by tak spolu s ostatními formami prevence mohla výrazně přispět ke zpomalení šíření viru HIV.
Bezvirová budoucnost?
Kam až může "prevence léčbou" vést, zkoumá se svým týmem ředitel centra Britské Kolumbie pro výzkum AIDS Julio Montaner. Ten tvrdí, že pokud by se podařilo podat léky všem HIV pozitivním, výskyt HIV/AIDS by se v roce 2050 přiblížil k nule.
Skutečnost je dnes ale taková, že jenom jeden z pěti HIV pozitivních si může opatřit potřebné léky. Se snižujícím se výskytem HIV by se však postupně ztenčoval i objem financí potřebných k ošetření nemocných, takže investice do léků je nakonec i z ekonomického hlediska dobrou volbou.
Proč tedy jen opatrný optimismus?
K dosažení cílů totiž chybí zdánlivá maličkost - přesunout se z laboratorních podmínek do praxe a uskutečnit rozsáhlé plány. Jen tak je možné zabránit přenosu viru z matky na dítě, snížit počet nakažených virem a celkově dát šanci africkým, indickým nebo brazilským komunitám, kde je mnohdy nakažená i třetina obyvatel. Jinak budou zástupy odborníků na další konferenci muset řešit problém dvakrát více nakažených, než je současných 40 milionů.
Zkrátka, je čas jednat.
Autorka pracuje ve společnosti Člověk v tísni
